Lidskoprávníci šílí

Pražská policie si dovolila zadržet zjevně nemocného cestujícího ze západního pobřeží Afriky, který se navíc vyhnul letištnímu zdravotnickému stanovišti, kam byl pracovníky letiště odeslán.
Argumentují tím, že

1. V Ghaně, odkud do česka přibyl, ebolu nemají
2. Že byl "traumatizován" postupem policie

K tomu se dá říci:

1. Ghana leží prakticky přesně na půl cesty mezi hlavním ohniskem eboly a Nigérií, kde bylo diagnostikováno několik "nejvýchodnějších" výskytů tohoto onemocnění. Jeho šiřitelé, především opice a netopýři, ale v podezření jsou i další zvířata, navíc státní hranice neuznávají a ty jsou propustné z historických důvodů (hranice států, vzniklých na základě bývalých kolonií nerespektují přirozené hranice území místních kmenů a národů) i pro místní obyvatele.
2. Sami pracovníci organizací, podílející se na zvládání epidemie, si soustavně stěžují na velice nízkou "štábní kulturu" v diagnostice a evidenci případů, takže prohlášení země za "ebola free" prostě není postačujícím argumentem.
3. Navíc některé státy se snaží z politických a ekonomických důvodů výskyt eboly tutlat, dokud to jen trochu jde. V této souvislosti promptní reakce ghanské velvyslankyně může vyvolávat různá ošklivá podezření.
4. Letištní personál dost dobře nemůže vědět, kde všude dotyčný před letem pobýval a s kým přišel do kontaktu.

Rozhodně se nelze ztotožnit s účelovými bláboly některých "lidskoprávních" levičáků, vyřvávajících na policii nesmyslná obvinění z "diskriminace".
Naopak se dá říci, že systém epidemiologické bdělosti zapracoval naprosto přesně tak, jak zapracovat měl: Podezřelá osoba, vykazující známky počátečního stádia eboly (které jsou velmi nespecifické a bez laboratorního vyšetření zaměnitelné s řadou dalších viróz, včetně chřipky, která byla nakonec diagnostikována) a přibyvší z oblasti, kde se s touto chorobou mohla setkat, byla zachycena. Byla vyřešena i její nespolupráce s personálem letiště. Po vyloučení onemocnění byla podezřelá osoba propuštěna.
Faktem je, že ještě před nějakými dvěma sty lety by postižený v podobné situaci šel do karantény, která mohla trvat až několik desítek dnů (sám pojem "karanténa" je zkomoleninou italského slova pro číslo čtyřicet, protože izolace posádek a cestujcích lodí, které připluly z oblastí s výskytem moru, trvala 40 dní).

Rozhodně bychom neměli dopustit situaci, aby se policie spolu s dalšími složkami zapojenými do epidemiologické bezpečnosti začala víc obávat vřeštění  "lidskoprávních" (v reálu zločineckých) organizací než rizika, že nechají "volný výběh" nemocnému s ebolou.
Je mi jasné, že rozsáhlá epidemie eboly v Evropě je vlhkým snem fašistoidů z "Římského klubu" a podobných pochybných organizací, jejichž členové už dávno měli stát před mezinárodním soudem podobně, jako představitelé nacismu. To je také jedna možná příčina jejich jekotu v siatuaci, kdy systém protiepidemické ochrany předvedl svou funkčnost.
A nedávný případ ve Žďáru názorně ukázal, co se stane, když připustíme hypertrofii "lidských práv" potenciálně nebezpečných pacientů.