Přinesli nám náboženství malí zelení mužíčkové? 1.

Úvod

Je třeba říci, že náboženství, respektive iracionální přístup ke světu, je do jisté míry lidstvu vrozené. Zavrhnutí racionálních postupů v okamžiku, kdy se ukázala jejich nefunkčnost, může být výhodou v situaci, kdy se člověk ocitne v podmínkách, s nimiž nemá žádnou zkušenost a snaha o racionální řešení situace vedla ke zjevnému selhání. Tehdy se může stát výhodou chování chaotické, nepředvídatelné zvnějšku. V takovém případě je vhodné "odstínit" rozum nějakým prostředkem, a tím může být iracionální pohled na svět, jaký je spojen vcelku zákonitě s náboženstvím.
Uvedené odstínění je do jisté míry podobné situaci, kdy je vhodné "odstínit" mozkovou kůru a nechat pracovat reflexy (včetně i ryze míšních), nerušené sice kvalitnějšími a racionálnějšími, ale výrazně pomalejšími podněty z mozkové kůry. A jsme u tranzu, do jakého se dostávají někteří uživatelé bojových umění, ale i u "přenesení" aktivit spojených se řízením vozidla, do podkoří. A jsme schopni pochopit, proč u malých dávek alkoholu, omezujících činnost mozkové kůry, vycházejí nejednoznačně testy na schopnost řízení, respektive u vysokého procenta řidičů se schopnost řízení po nich zlepšuje.
Problém lidí, kteří by na výše uvedeném iracionálním postupu chtěli stavět nějaký systém, spočívá v tom, že pokud se nové podmínky, překonané uvedeným přístupem, stanou často se vyskytujícími, potom se jejich překonání stává rovněž standardem a následně i dojde k zavzetí tohoto postupu do racionálního (alespoň na bázi empírie) systému chování.
Další věcí je, že i na bázi iracionálních nebo mylných představ můžeme získat pozitivní výsledky. Klasický případ: Vysušíme-li v kraji bažiny, potlačíme výskyt malárie. A je absolutně šumafu, jestli věříme na škodlivé miasma z bahnité půdy (které konec konců dalo malárii i jméno mal aer = špatný vzduch), nebo něco víme plasmodiích a komárech. Ta druhá informace nám ovšem pomůže se bez vysušení bažin obejít, máme-li k dispozici DDT nebo něco podobného.
Takže jednoduché "zbožštění" toho, co nejsme schopni zvládnout ryze rozumově, je lidské mysli blízké a prvky něčeho podobného najdeme i v ryze racionálních provozech, jako jsou např. vědecké laboratoře.
Na druhé straně asi není lidské mysli zcela vlastní vytvářet nad uvedenými dílčími iracionalitami nějaký složitý a propracovaný systém. Už proto, že existence tohoto systému má nulovou predikční hodnotu. Nicméně lze pochopit, že někdo takovýto systém vytvoří.

Pokud se podíváme na velká a především monoteistická náboženství, tak vidíme jednoznačně, že ta se z "běžné a lidské mysli vlastní iracionality" výrazně vymykají. Přinášejí zpravidla velmi propracovaný systém, jaký zcela jistě nemohl vzniknout naprosto spontánně, ale musel být uměle vytvořen, a který je navíc v řadě konkrétních ohledů ve zjevném rozporu s realitou.

Kdo před několika týdny četl kapitolku "infiltrace" ze série o hvězdných válkách, zcela jistě pochopí, kam mířím.
Inspirací mi byla diskuse na jednom z Draconů, kde Ondřej Neff přednášel své vize o možnostech lidstva odrazit případnou mezihvězdnou agresi. Z publika padl dotaz, zda si myslí, že by náboženští vůdcové, především islámští, byli ochotni se podřídit nějakému celoplanetárnímu velení, nebo zda by počátek invaze neinterpretovali spíše jako záminku západního světa ke zbavení je jejich duchovní i světské moci.
Ostatně existuje i studie NATO, podle níž by informace o kontaktu s mimozemským rozumným životem vedly k těžké duchovní krizi, především u judaistů, křesťanů a muslimů, která by mohla mít nezanedbatelný sociální dopad (miliardy lidí by zcela ztratily smysl života). Naproti tomu přívrženci polyteistických náboženství by se zařazením myslících mimozemšťanů, ať už mezi bytosti tohoto světa, nebo bytosti božské (záleží na tom, jak daleko by byli před námi) neměli sebemenší problémy. Už proto, že tato náboženství fungují na otevřeném principu a jejich náboženské představy mohou být v kontaktu s novou realitou rozšiřovány, což je zejména u judaismu a islámu zcela vyloučené a i křesťanství by s tím mělo těžké problémy.