"Dnes naposled" aneb Konec světa, jak ho známe (5)

Konec světa s očkováním
Co se stane, když významně zvítězí odpůrci očkování?
Vrátí se řada chorob, které byly ve druhé polovině 19. století ve vyspělých zemích a následně i v zemích třetího světa významným způsobem potlačeny. Respektive budou se vracet s narůstající intenzitou podle toho, jak bude ze světa odcházet přirozenou cestou populace proočkovaná, i podle toho, zda se podaří prosadit pouze rozbití povinného očkovacího programu, nebo rovnou plošný zákaz "škodlivého" očkování.
Bude se muset mj. dramaticky zvýšit porodnost, aby se udržela reprodukce populace, a to při chudnutí společnosti v důsledku drastického nárůstu  zdravotních a sociálních výdajů.
Je zde ovšem jeden velice zajímavý důsledek, naznačující, že za uvedenými aktivitami nemusejí stát pouze naivní, nevzdělaní či pomýlení filantropové: Populace zemí, kde se podaří takovýto zákaz či omezení prosadit, se stane velice snadno vnímavou na biologický útok příslušnými choroboplodnými zárodky.
Už v současné době je pro prozřetelnější příslušníky zdravotní služby noční můrou představa útoku virem neštovic, který byl sice celosvětově eradikován, je udržován (oficiálně) ve dvou laboratořích na světě, nicméně patrně nelze uhlídat všechna místa, kam se ve středověku a na začátku novověku pohřbívaly oběti neštovičných epidemií, včetně oblastí s permafrostem nebo věčně suchou půdou, kde virus mohl zůstat v pohřbených tělech aktivní. Nehledě k tomu, že nelze zaručit neexistenci neautorizovaných ilegálních úložišť tohoto viru, ani toho, že se ho někdo nepokusí vytvořit de novo z viru vcelku rozšířených a dostupných kravských neštovic (a existují i další příbuzné druhy), protože rozdíly (nevelké) mezi genetickými informacemi obou virů jsou známé a publikované (tudíž se jedná o znalost široce dostupnou).

Konec světa a zdravotnictvíZdravotnická zařízení jsou připravena na řadu krizových situací. Některá byla stavěna (nebo drasticky přestavována) v době, kdy se s nimi počítalo jako se zdravotnickými zařízeními vyššího typu, působícími ve světě během či po jaderném konfliktu mezi NATO a Varšavským paktem. Část zařízení, umožňujících jejich fungování v polních nebo jinak narušených podmínkách (např. po jaderném bombardování města, u něhož stojí), může být ještě funkční.
Rozhodně většina nemocnic zvládne krátkodobé výpadky elektřiny. Některé mají i několikadenní zásoby topných médií, případně paliva pro generátory. Mohou být postiženy výpadkem internetu (protože je jejich intranet příliš propojený a příliš závislý na světě kolem), což může vést k problémům s přenosem digitálních dat o pacientech, který se dnes ve většině zdravotnických zařízeních používá. "Dedigitalizace" může vyřadit rentgeny, sonografická pracoviště apod., protože jejich výsledky nebude jak přenést k ošetřujícímu lékaři.
Pochopitelně, bude-li blackout trvat déle, nastanou problémy se zásobováním (jídlo a další "hotelové služby" pro pacienty), bude nutné (zejména při nepříznivé prognóze blackoutu ve smyslu délky jeho trvání) omezit svícení na odděleních a nedostatkovou elektřinu z generátorů rezervovat pro operační sály a jiná nezbytná zařízení. Časem může nastat i problém neudržitelnosti chodu mrtvolníků na patologii a nutnosti improvizovaných pohřbů zemřelých v areálu nemocnice nebo jeho blízkosti. Jsou města, kde v tom nebudou mít problémy: např. v Prostějově je kompaktní "výrobně hospodářská jednotka" nemocnice - zahradnictví - hřbitov, která tento problém do značné míry řeší.
Problém může vzniknout i v souvislosti s tím, že ze strany politických orgánů bude snaha rizika zlehčovat a vydávat optimistické, byť zcela nesmyslné, prognózy. Zejména v situaci, kdy pojmenování příčin problému bude "politicky nekorektní".
Zažili jsme to i v případě povodně v roce 2002, kdy oficiální místa naprosto nereflektovala závažnost situace a k řadě škod, včetně zatopení metra, došlo především v důsledku oficiálních prognóz, hluboce podceňujících rozsah blížícího se průšvihu.

A co zdravotnictví v našich domácnostech?
Zkuste se podívat do svých lékárniček, za jak dlouho vám dojdou léky, které občas berete, případně projde jejich exspirační doba i tehdy, když je nespotřebujete. A nastane doba, kdy i banální zadřená tříska může být zásadním problémem, ohrožujícím život. A to jste ještě očkováni proti tetanu, takže jeden z možných průšvihů je u vás silně redukován, byť ne zcela odstraněn (známá "protitetanová injekce" mimo jiné urychluje nástup tvorby protilátek až o desítky hodin proti situaci, kdy by jejich zvýšenou produkci navodil samotný tetanový toxin, vytvářený v ráně).
A to vycházím z představu, že je tu více-méně zdravá populace. V naší populaci jsou statisíce lidí, závislých na podávání nějakého léku, buď zcela a absolutně - tedy, bez jeho podávání by zemřeli (například diabetici), nebo relativně, tj. bez jeho podávání by se jim významně zhoršila kvalita života a / nebo by se zvýšilo riziko jejich předčasné smrti (například hypertonici, alergici).
Zhroucení "světa, jak ho známe", tedy bude s vysokou pravděpodobností spojeno i se zhroucením zásobování lékáren. Některé léky nebo skupiny léků zcela zmizí, jiné v rámci nedostatku drasticky podraží. A nastane problém, který se může týkat až desítek procent populace s větší nebo menší naléhavostí. A pro diabetika prvního typu nebo těžkého hypertonika (nebo ...) se konec "světa jak ho známe" změní velice snadno a rychle na konec "světa vůbec".

(konec)