Pan Čulík na Britských listech coby písmo svaté cituje článek Mezinárodní energetické agentury o tom, že "Americká ropa svět nespasí":
http://www.blisty.cz/art/70992.html
Tato agentura, původně založená (alespoň podle Wikipedie) státy, stojícími mimo OPEC, za léta od svého založení zcela jasně zezelenala (viz její námitky proti české energetické koncepci, počítající s dostavbou Temelína) a zcela zjevně si našla tykadélka, napojující ji na oblasti, kde se okolo těžby ropy točí největší peníze. Tedy na ropné státy okolo Perského zálivu a další státy kartelu OPEC, proti nimž by měla podle původního smyslu své existence působit.
Nyní, po nalezení rozsáhlých těžitelných ložisek ropných břidlic, po zahájení těžby přidlicového plynu, který učinil USA z dovozce plynu jeho vývozcem, se pozice dosavadních ropných magnátů, vesměs představovaných nedemokratickými až odporně tyranskými a teroristickými režimy, začíná pohupovat.
Právě z tohoto pohledu je její kvil nutno chápat:
Ano, stále více klesá zájem o podporu těžby "laciné" ropy, kterou jednak nehorázně přeplácíme, jednak ji nakupujeme s vědomím, že značné procento z každého dolaru, který na nákup použijeme, bude použito na podporu teroristů a šíření rozvratné propagandy, obojího působícího proti nám. Politickou cenu je k ceně "levné" ropy třeba připočítat, a po tomto aktu už zdaleka není tak levná, aby se nemohlo uvažovat o alternativě.
Zpráva si odporuje i v tom, že na jedné straně tvrdí, že o ropu z tradičních nalezišť projevují zájem Čína, Indie i další rozvíjející se země, na druhé straně však naříkají, že hrozí zástava investic do oblasti. Takže buďto uvedené státy o tu ropu opravdu stojí a budou ji kupovat (a pak není zastavení přílivu peněz do tamních ropných polí žádný problém), nebo o ni nestojí, nemají na ni peníze (navíc mají uhlí a rozvíjejí jadernou energetiku), případně nehodlají platit surovinu natolik nehorázně předraženou, jak ji platíme my. Jednak si to nemohou dovolit, jednak tam není tak velký rozdíl mezi těmi, kdo ty ceny akceptují, a těmi, kdo je následně (v cenách energie i výrobků) musejí platit.
Soudruzi z IEA navíc nehorázně lžou: V břidlicích na území USA a Kanady se skrývá tolik těžitelných ropných uhlovodíků, jako je součet toho, kolik se vytěžilo ropy v oblasti Perského zálivu s odhadem ještě v tamní oblasti existujících nevytěžených zásob. Podobně bohatá naleziště existují i na severu Evropy, přičemž zasahují na území EU, do pobaltských států a snad i do Polska. V dosahu a v politicky normálním území tedy máme ropu, která je sice dražší, ale její těžba či nákup nejsou spojeny s vykrmováním smrtelného nepřítele, který se s plány na naši likvidaci nijak netají.
Z tohoto pohledu by nám kvílení představitelů IEA mělo znít jako rajská hudba.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pokaždé, když se (jakémukoliv) monopolistovi objeví konkurence, začne řvát, že je to "podřadné zboží". Aby to nebylo tak prvoplánově čitelné, nezačne řvát on, ale nějaký spřátelený subjekt. Myslím, že nás čekají pokusy o kartel. Ale to se asi nebude dařit, protože jsme současně výrobci i spotřebitelé.
OdpovědětVymazatNebudu si přece kupovat kuřata v Jednotě, i když jsou levnější, když mám na dvorku svá vlastní.
I když - propaganda je mocná čarodějka. Co když začneme argumentovat pos_aným dvorkem? Tedy ekologickými následky těžby - ztrátou nebo znečištěním spodních vod, nestabilitou krajiny atd.? Protože jsem strávil dětství na Karvinsku, musím uznat, že po hlubinné těžbě uhlí takové jevy nastávají. Ale takto pozměněná krajina se zase dá znovu osídlit. Rozhodně jsou to změny méně smrtelné, než třeba tajfuny v tropech.
Problém vidím v tom, že v případě těžby břidličného plynu jsou ekologické dopady a rizika silně nadhodnocovány (a plácají se při tom naprosté nesmysly). Dtto i při dalších činnostech.
OdpovědětVymazatMimochodem, dočetl jste se někde o tom, že vaše celoroční ozáření víc ovlivní materiál chodníku, po kterém každodenně chodíte do práce (žula = rádium, beton = draslík 40) než následky havárie ve Fukušimě?
Kvílení parasitů a jejich spojenců je rajskou hudbou pro mé uši :-)
OdpovědětVymazatCo se týče zatížení radioaktivitou, tak ano, žuly jsou tím známé. O betonu jsem to nevěděl, ale nezanedbatelně zatěžuje radioaktivitou prostředí i uhelná elektrárna, a to nepoměrně víc, než klasická jaderka. O tom zelení soudruzi taktně mlčí. Z popílků z uhelných elektráren se vyrábějí tvárnice, že? Ty se, jak je známo, často používají k vyzdívání bytových jader či příček mezi místnostmi... Škoda slov, některé řvouny by měli oběsit na nejbližším kandelábru.
U těch uhelných elektráren je to záležitost lokality. V podkrušnohorské pánvi byly některé mezivrstvy mezi uhelnými slojemi natolik obohacené splachy uranové rudy, že se uvažovalo dokonce o jejich separátním vytěžení na uran. Nakonec to prošlo kotli uhelných elektráren a výsledkem byla škvára nejen radioaktivní, ale (vzhledem ke struktuře) i uvolňující radon v mnohonásobně vyšší míře než čistá uranová ruda (která je velice kompaktní a naprostá většina radonu se z ní nedostane ven).
OdpovědětVymazatTaky existuje jakési přírodní radioaktivní pozadí, na něž je veškerá živá příroda zvyklá. Je to místopisně různé, četl jsem kdysi o části východního pobřeží Afriky, kde je pozadí o řád či snad i více vyšší, než u nás a deformit a genetických malformací je tam stejně, jako v místech s radioaktivitou "normální".
OdpovědětVymazatOstatně - na tichomořských atolech, kde se prováděly zkoušky vodíkových bomb v padesátých letech život bují více, než před tím - druhově je poněkud chudší, ale zase se objevily druhy, které byly předtím na okraji vyhynutí. Jenom se ukázalo, že lépe snášely "koňské dávky" radioaktivity, jak tomu bylo krátce po pokusech. Ale o to tu nešlo, že?
A.S.P.:
OdpovědětVymazatTa radioaktivní "radonová" škvára je zajímavá, o tom jsem nevěděl.
StK:
Ano, žula bývá například "svítivější. Možná i čedič, už to z hlavy nevylovím. V každém případě to složení hornin ovlivňuje a je tedy jen logické, že se tomu život přizpůsobil, nebo že ho to existenciálně neohrožuje.