První "šátková aféra" v Česku (aktualizováno).

V uplynulých dnech jsme se stali svědky první (nebo alespoň první šířeji medializované) "šátkové aféry" v našem státě.
Podstata kauzy je velmi jednoduchá a totožná s podobnými kauzami v západoevropských zemích, jak probíhaly někdy v posledním desetiletí minulého století: Muslimské žákyně, jedna ze Somálska, druhá z Afghánistánu, tedy obě ze zemí, kde vládnou extrémní islámistické režimy, se odmítly podřídit pravidlům oblékání na střední zdravotní škole, kterou měly možnost u nás vystudovat. Měly ale i další problémy se školním řádem a fakticky se ukázalo, že by byly ve vyučované profesi, kvůli lpění na dodržování nesmyslných islámských zákazů a příkazů, zcela nepoužitelné. Výsledkem bylo jejich vyloučení.
Okamžitě se strhla mela, kdy řada multikulturních aktivistů začala řvát o tom, jak dotyčné dámy byly "rasisticky diskriminovány". Opakovaně byli všichni dotčení proislámskými aktivisty obviňováni z islamofobie.

K uvedenému řevu lze říci následující:
1. Islám není "rasa". Islám je ideologicko - náboženský systém, dle mého soudu s naprosto převažující složkou ideologickou, který má náboženský pouze nátěr. Dovolil bych si použít termín "textura", používaný v počítačové grafice k vyznačení povrchů. Grafický prvek, schopný dodat plochám a tělesům iluzi vlastností, které v reálu (ani toho počítačového modelu) nemají.
2. Pokud by bylo legitimní odpůrce islámu označovat za "rasisty", museli bychom za "rasisty" označovat i všechny odpůrce fašismu, nacismu a podobných totalitních ideologií. Včetně příslušníků policie a justice, kteří se podílejí např. na pronásledování a trestání projevů neonacistických a jiných extrémistických organizací. Včetně členů orgnizací typu ANTIFA.
3. Fobie je, a to přímo z definice, nesmyslný a neodůvodněný strach z nějaké situace, věci osoby atd. Důležitá je ta nesmyslnost a neodůvodněnost. Např. u Václava II patrně (alespoň podle toho, co o něm psali kronikáři) existovala fóbie z koček. Pokud ovšem někdo bude mít alergii na kočičí srst, takže v přítomnosti kočky dostane astmatický záchvat, ne-li něco ještě horšího (i rychlá smrt je v principu možná), pak se zcela jistě nejedná o fóbii, byť se může zevně projevovat při kontaktu s kočkou naprosto stejně jako ten král Václav. Totéž platí i pro mladou ženu, toužící po dětech, která si nehodlá uhnat toxoplasmózu, jíž jsou kočky významným zdrojem.
Mluvit o "islamofobii" je v souvislosti s tím, co muslimové v reálu v Evropě i ledaskde jinde ve světě dělají, asi stejně smysluplné, jako označit všechny Židy, utíkající před Hitlerem za "nacistofoby", nebo "hitlerofoby". Případně aplikaci Zyklonu B v koncentrácích prohlašovat za léčbu této "odporné choroby".
4. Celá kauza dle mého soudu je v souladu s popisem rizik z islámského terorismu v nedávno zveřejněné Výroční zprávě BIS:
http://www.bis.cz/n/2013-11-07-vyrocni-zprava-2012.html
v kapitole 3.5

Velice rád bych se mýlil, ale tahle akce ve mě rovněž vzbuzuje dojem "palebné přípravy" na propagandistické zvládnutí konce kauzy islámského únosu dvou českých občanek v Pákistánu. Islámského proto, že byly vzneseny požadavky ryze islámské: Propuštění řádně usvědčené a odsouzené teroristky z vězení v USA. Faktem je, že když se tento požadavek únosu provalil, tak měli stát na sviňské kůži a sypat si popel na hlavu všichni, kdo nás bezprostředně po tomto incidentu zuřivě ujišťovali, že uvedený únos je běžná, byť v dané oblasti výjimečná (protože islámské země jsou "bezpečné") kriminalita, nemající s islámem "naprosto nic společného". Protože tak neučinili, což mohli učinit i formou doplnění stávajícího textu, např.:
http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/pakistan/13304-unos-v-pakistanu-hana-a-tonca-na-silnici-smrti/
je nutné považovat autory těchto ujištění za pisálky, cenící si více propagandistického vyznění své produkce než její pravdivosti.
Velice rád bych se mýlil ještě jednou, ale obávám se v souvislosti s unesenými toho nejhoršího. Jednak z důvodu jejich zjevně špatného zdravotního stavu na posledním videu, jednak z důvodu jejich zjevně pesimistické nálady (prohlášení, co si přejí zahrát na pohřbu apod.), jednak proto, že jako člověk, který měl možnost přičichnout k politické propagandě, vím, že jejich návrat v igelitovém pytli (nebo nějakém jeho ekvivalentu) bude paradoxně propagandisticky zvládnutelnější než jejich opakované a podrobné výpovědi o infernálních podmínkách, kterým byly po únosu zjevně vystaveny. Uvedená záležitost je o to aktuálnější, že nám bruselští fašistoidé, EUrokomisaři a Eurosovětčíci, dosud nestačili vnutit zákon, postihující šíření pravdivých, leč negativních, informací o bruselí protežovaných minoritách.
V zásadě bych se nedivil ani tomu, kdyby se někdy v budoucnu ukázalo, že někdo z "humanitární organizace", pro niž unesené české občanky pracovaly, případně někdo z těch, s kým cestu konzultovaly, dal "echo" budoucím únoscům (na to v dnešní době stačí nenápadný e-mail nebo SMS), s tím, že podobné vyústění únosu bude (je / bylo) požadováno jako protislužba.

Aktualizace 15. 11.:
Až dnes jsem se dostal ke článkům na Reflexu, které zcela jednoznačně dokládají:
1. Dotyčné dámy byly předem seznámeny s podmínkami školní výuky a vyslovily s nimi souhlas
2. S dotyčnými dámami byly potíže ve více předmětech, obecných i speciálních, šátky byly v první fázi prezentovány jako okrajová záležitost.

Celé se to tedy stále více jeví jako cílená a záměrná provokace s tím, že dotyčné dámy vůbec nemínily trvaleji do školy chodit, natož ji absolvovat.