úterý 12. dubna 2016

Deja vu

Tento pocit jsem měl nad článkem v Britských listech, kde se pan Čulík rozčiluje nad tím, jak je v Česku nízké právní povědomí, protože uprchlíky MUSÍME přijímat dle příslušné ženevské konvence. Načež zveřejnil citaci tří stěžejních článků tohoto dokumentu.

Vybavila vzpomínka na doby ještě za totality, kdy jsme s jedním z nájemníků v našem rodinném domu vedli spor o charakter nemovitosti, tj. zda je to dům rodinný, nebo nájemní. Rozdíl spočíval v tom, že v nájemním domě neměl za komunistů majitel prakticky žádná práva, jen byl nucen odvádět většinu úředně stanoveného nájemného na daních (což se týkalo i domku rodinného a čistý příjem ze dvou bytů 2. kategorie činil 50,- Kčs ROČNÉ). Zdůrazňuji tu dvoumístnou cifru za rok, opravdu to není překlep. Vedlo to mimo jiné k tomu, že se takto postižení majitelé domů snažili mít byty v havarijním, nebydlitelném stavu, protože jen amortizace společných prostor nájemníkem byla vyšší. V rodinném domku měl ovšam majitel přece jen nějaká práva a mimo jiné mohl dát nájemníkovi výpověď ve prospěch spolumajitele (u nás to byla záležitost dědictví po babičce, které spadlo na čtyři rodiny, jinde se to řešilo přepsáním podílu na dospívající děti).
Nicméně hlavní tahanice šla o to, zda jedna z místností v přízemí, bývalý krám, je či není obytnou místností, protože pokud by byla obytná, přesáhl by dům 120 m2 obytné plochy a stal by se domem nájemním. Dotyčný pán přinesl k soudu fotku fasády, s jejíž pomocí "dokazoval", že tam nikdy žádný krám nebyl, že to byla vždy normální místnost. Problém je, že z nejasných důvodů vybral foto, na němž sluneční světlo klouzalo po fasádě a spolu s dalšími nerovnostmi odhalilo i nerovnosti po zazdívání výkladu (který byl větší, než okno, co bylo vestavěno místo něj) a vedlejších dveří, jimiž se do krámu vstupovalo. Takže se snažil jako "důkaz neexistence krámu" použít něco, co ten krám perfektně dokládalo.
Podobný pocit jako nad tou fotografií jem měl i nad článkem v Britských listech, "dokazujícím", že máme právní povinnost přijímat "uprchlíky" v libovolném množství, protože nám to nařizují ženevské konvence.
A za tímto textem udělal pan Čulík zásadní chybu, on ty koncence také odcitoval. Nebo alespoň ty, které považuje za klíčové pro daný problém.

Článek 31

Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení.
Jinými slovy, ilegální vstup na území České republiky lze bezproblémově stíhat přesně v souladu s tímto článkem, protože veškerá nás obklopující státy jsou (alespoň v současné době) pro uprchlíky bezpečné a nehrozí v nich, že by byly ohroženy jejich životy a svoboda.

Článek 32

Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se nacházejícího na jejich území, kromě případů odůvodněných státní bezpečností nebo veřejným pořádkem.
Vzhledem k předchozímu článku jsou oni uprchlíci na našem území jednoznačně nezákonní, takže je vyhostit můžeme, aniž bychom si z toho museli dělat těžkou hlavu. Navíc muslimy, kteří se u nás snaží navodit islámské prostředí (negativním příkladem budiž mnoho států ze "starých" zemí EU, včetně "Čulíkovy" Velké Británie) můžeme od nás vyhostit i v případě, když by byli mu nás "zákonně", právě z důvodu ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku z jejich strany.

Článek 33

Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoliv způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.
Uvedený článek se nás vůbec netýká, protože nás obklopují pro "uprchlíky" bezpečné země. Další věcí je, že i zablokování "balkánské trasy" je naprosto legální, protože pro islámské "uprchlíky" je první bezpečnou zemí Turecko, pro neislámské Řecko (případně Bulharsko nebo neokupovaná část Kypru). Jakýkoli pohyb "uprchlíků" dále by měl být prováděn pouze na základě řádných vstupních víz do dalších států. Po nás by se jedině mohlo chtít, abychom nějak přispěli na humanitární zajištění uprchlických táborů v Turecku a Řecku.
Mimochodem, přesně takto fungovalo i zacházení s uprchlíky před komunismem (sběrné tábory v Rakousku a Západním Německu a odtud dohadování se na dálku s dalšími státy o vstupní vízum a udělení azylu).

Další věcí je, že celá ženevská konvence je o uprchlících, ohrožovaných tam, odkud utekli, před pronásledováním na základě jejich rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení. Nic z této konvence se nevztahuje na ekonomické migranty a naprosto nic na migranty, kteří nám zde chtějí (třeba i násilím) zavádět islám. Naopak, povinnost uprchlíků přizpůsobit se naším zvyklostem a právnímu řádu zcela jednoznačně připomíná onen článek 32, podle něhož jsme oprávněni vyhostit, a to i tam, kde je čeká pronásledování, ty z uprchlíků, kteří by narušovali bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, což islamizátoři jednoznačně dělají.
Pochopitelně, "uprchlíci", které přijmeme a zajistíme, následně prchající do Německa (za lepšími sociálními dávkami) nebo se dokonce vracející do země, z nichž "utekli" (protože se tam cítí líp a o Evropě a poměrech v ní měli zcela nereálné představy), nejsou žádnými uprchlíky před pronásledováním na základě rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení. Jsou to lidé, jdoucí za lépe fungující ekonomikou a lépe fungujícím státem, ovšem "v ranečku" nesoucí plány na jeho totální destrukci a navození poměrů, z nichž sami utekli.

1 komentář:

  1. Britské listy zásadně nečtu, leda, že bych se chtěl rozčílit. Rozčilování se mám zakázané, tak tam nelezu. A k textu není prakticky co dodat.

    OdpovědětVymazat