Může 50 kg dívčina sejmout policistu?

Českem hýbe kontraverze kolem toho, zda padesátikilová doktorandka z FAMU mohla způsobit policistovi natolik těžké zranění, aby mu způsobila týdenní neschopnost (tedy překonávající svou délkou hranici mezi přestupkem a trestným činem). Jeden ze zdrojů k této kauze je třeba ZDE.

Mohla

Přece jen mám v hlavě nějaké mlhavé zbytky od zkoušky z anatomie a v mládí jsem prostudoval i pár příruček sebeobrany.
Z těch příruček jasně vyplývá, že útok na krk je významným prvkem bojových umění. Z toho, co vím o anatomii, zase plyne skutečnost, že v této oblasti je spousta "zajímavých" struktur, jejichž vyřazením se dá docílit vyřazení celého protivníka, a to buď definitivního (=udělat z něj objekt zájmu hrobníkova), nebo alespoň dočasného. Nachází se tam hlavové nervy, z nichž zejména vagus může při podráždění vyvolat změny srdečního rytmu, až dočasnou či trvalou zástavu srdce. Nacházejí se zde vegetativní pleteně, jejichž podráždění vede ke stahu hladkého svalstva ve stěně krkavic a tím k nedokrevnosti mozku (některé školy bojových umění používají tento efekt ke stavění krvácení z nosu). Nachází se zde další cévy a nervy, jejichž činnost bude otokem okolních tkání narušena a budou "protestovat" mimo jiné i bolestí při pohybu i změnách polohy těla. Při trošce "šikovnosti" lze vyvolat krvácení do silně prokrvené štítné žlázy (což by mohlo vést i k trvalému poškození zdraví), případně porušit (se stejným efektem) i příštitná tělíska. Otok měkkých tkání v této oblasti může vést i k útlaku dýchacích cest a následnému (u)dušení. A to jsem zcela jistě na spoustu věcí ještě zapomenul.
Uvedené následky může mít i úder od podstatně menšího a slabšího jedince, konec konců, jinak by tyto věci nebyly popisovány v příručkách sebeobrany, které většinou počítají se silnějším a větším protivníkem. Následky úderu může akcentovat i fakt, že bylo útočeno zezadu, takže nedošlo ani k napnutí svalů. To ovšem nemusí k eliminaci následků úderu stačit. Sice existuje conanovská povídka, v níž barbar Conan čelí profesionálnímu škrtiči pouhým napětím krčních svalů, ale ta spíš jen ilustruje nereálnost něčeho podobného.
Pokud slečna na policistu hupsla, musí se počítat s tím, že její tělesná váha byla nikoli statická, ale dynamická, což je pro "dopadovou plochu" podstatně vyšší zátěž. To ještě může být akcentováno tím, že policista byl níže, než ona.
Takže zcela jednoznačně považuji útok padesátikilové osoby na policistu za schopný vyvolat vážné zdravotní postižení, případně i s fatálními následky (a nebylo by třeba ani modlit se, aby spustila motyka). Policistu od daleko vážnějšího zranění dělily asi jen centimetry místa reálného slečnina dopadu (kam působila jeho největší dynamická síla) od nejvíce citlivých partií krku. Ono místo pro větší distanc od citlivých míst na krku ani není.

Pracovní neschopnost a její délka

Další otázkou je, zda slečna mohla vyvolat policistovi pracovní neschopnost daného trvání.
Pokud v místě zhmoždění vyvolala hematomy a otok, který navíc na něco tlačil, mohlo skutečně trvat kolem týdne, než se situace zklidnila natolik, aby se napadený policista mohl plnohodnotně účastnit práce. Navíc zřejmě ještě došlo k "lupnutí", tedy nějakému narušení šlachy či kloubu.
Zcela jistě by mohl s bolestmi v krku při každém pohybu horní končetiny, případně při její omezené pohyblivosti, "doktorandovat" na FAMU, protože tam se asi moc velká fyzická zátěž nepředpokládá - mohl by klidně třeba chodit na projekce, zcela jistě číst odbornou literaturu, možná i psát na počítači. Nicméně policistu živí jeho pohybový aparát, a ten asi v perfektním stavu dříve nebyl. Považuji to velmi pravděpodobné podle toho, co vím o ustupování otoků a vstřebávání hematomů. Slečna má v podstatě štěstí, že tam nedošlo ke zvazivovatění krevního výlevu (jakési 3D loužičky krve) někde mezi svaly a dalšími strukturami, protože to by mohlo vyvolat v krajním případě až invaliditu, případně nutnost operace.
Nejsem, pochopitelně, kompetentní posoudit, zda bolesti a další potíže přestaly být překážkou v práci na konci 6. nebo 7. dne, ale pokud bych byl praktickým doktorem řešícím tento případ, tak bych nechal pacienta s "naklepanými" svaly doma raději déle, zejména pokud by mi bylo jasné, že je bude hned od nástupu do zaměstnání plně zatěžovat. Rupnutí zhmožděného svalu či nějaká podobná komplikace by pak alespoň částečně byly na účet lékaře, který poslal poraněného do práce předčasně. Takže bych se rozhodně jako lékař pojistil raději delší pracovní neschopností. A přinejmenším bych pak provedl / nechal provést velmi důkladné vyšetření.

Trochu širší souvislosti

Ona dívčina patří k fašistoidním antidemokratům, kteří mají představu, že jsou nad zákonem, a že oni mají výlučnou pravomoc určovat, co je a co není správné, případně zákonné. Její akce zcela jednoznačně reflektuje tento světový názor a v podstatě veškeré chování jejích spoludemonstrantů také.
Překáželi průběhu pokojné demonstrace, která byla řádně úřadům nahlášena a úřady na ní neshledaly nic závadného. Přitom právní názor úřadů na tuto demonstraci je daleko důležitější a závažnější než právní názor antidemokratických aktivistů. Inkriminovaná demonstrace byla následně napadena i žalobou a tato byla odmítnuta, takže její legálnost a soulad s právním řádem máme potvrzeny i z justiční sféry.
Další věcí je, že antidemonstranti zcela jednoznačně porušili základní zásadu chování, kterou definují pro kontakt občanů s policisty zákony. Policistům se neodporuje (výjimky by se sice daly najít, ale musel by je potvrdit soud). Pokud má občan dojem, že policisté porušují zákon, tak má plné právo podat si následně na policii (či konkrétní policisty) stížnost, nebo žalobu a nechat tedy její postup přešetřit buď kontrolními orgány nebo justicí. Zde nešlo (např.) o ohrožení života nebo závažné majetkové škody, spojené navíc s rizikem prodlení, které by odporování policii mohly legalizovat. Šlo zde jen o kapric prototalitních fašistoidů, snažících se prosadit svůj politický názor, s nímž naprostá většina veřejnosti navíc nesouhlasí.
To, že se dotyčné zastává významný počet pedagogů a studentů FAMU, svědčí jen o "kvalitách" této školy a zejména o tom, že uvedená škola hrubě porušuje zásadu apolitičnosti školství, za kterou jsme (mimo jiné) zvonili klíči v roce 1989.

Odsouzení této aktivistky považuji za pozitivní jev a doufám, že ho potvrdí i další instance.