úterý 26. dubna 2016

Nečekané pozitivní aspekty Černobylu

Je pochopitelné, že Černobylská katastrofa musela mít, vzhledem ke své složitosti a komplexnosti, i nějaké pozitivní aspekty.

Politika

Chování sovětského režimu po havárii zcela jasně ukázalo, že ani reformní "perestrojka" a "glasnosť" nejsou s to, když opravdu o něco jde, překonat zavedené stereotypy sovětských papalášů.
Celý Černobyl a vše, co po něm vyplavalo na povrch, zvýšil skepsi vůči reformovatelnosti sovětského (= komunistického obecně) režimu a vedl k nárůstu toho segmentu populace, který byl přesvědčen, že komunismus nelze reformovat, ale že je nutné ho zničit. Mimochodem, na podobnou roli, tentokrát vůči EU, aspiruje současná uprchlická krize.

Potraty

Někteří odborníci žehrají, že plodů, potracených po Černobylu z důvodu obav z jejich možnoho genetického postižení nebo znetvoření, bylo více, než kolik činí počet opravdových obětí černobylské radioaktivity.
Za důležitější aspekt ovšem považuji skutečnost, že v mnoha západních zemích, kde do té doby vládli totální bigoti, se podařilo, byť někde jen dočasně ("jednorázově vzhledem k Čerobylu") prosadit možnost potratu buď vůbec, nebo z důvodů, které tehdy nebyly tamní legislativou uznávány. A protože se svět v souvislosti s "černobylskými potraty" nezbořil, byla výsledkem i silnější podpora svobody žen v této oblasti.

Mykologie

Mykologové od Černobylu sledují nárůst radioaktivity plodnic jednotlivých druhů hub, protože černobylská radioaktivita (především radioaktivní cesium a stroncium) klesají v půdě do hloubky. Píky radioaktivity pak ukazují, jak je, jinak zcela anonymní, podhoubí druhů hub a velkými plodnicemi v půdě přinejmenším relativně ve vrstvách uspořádáno.

Novorozenci a kojenci

Ve veškerých vyspělých zemích se vyskytuje u dětí onemocnění, které se nazývá Reyův syndrom. Toto onemocnění se vyznačuje paralelním postižením jater a mozku. Vede ke komatóznímu stavu, končícím velice často úmrtím.
Uvedené onemocnění je multifaktoriální, může ho vyvolat i např. kyselina acetylsalicylová (Aspirin, Acylpyrin a mnohé další prášky proti bolestem a horečce), i některé další léky, mohou ho vyvolat i některé viry.
Od 60. let se ví, že jednou z příčin mohou být i toxiny, produkované mikroskopickými houbami druhů Aspergillus flavus, A. parasiticus a několika málo velmi blízkými druhy. Uvedené toxiny se nazývají souhrnně aflatoxiny.
Pro příčinnou souvislost svědčí jak nalézání toxikologicky významné koncentrace aflatoxinů v dětské výživě, která po zemřelém dítěti zůstala (a také výskyt produkujících kmenů uvedených plísní v tomto materiálu), tak i vysoké koncentrace aflatoxinů v sekčním materiálu. Podle svědectví (bohužel již zesnulých) odborníků byla tato koncentrace pravidelně vyšší než u zvířat, které byly v té době záměrně tráveny aflatoxiny v rámci experimentů.
Pro počernobylské události v Československu má význam skutečnost, že tehdejší monopolní výrobce dětských a kojeneckých sušených mlék (v první polovině 80. let se podařilo eliminovat, resp. odklonit od výroby pro lidskou spotřebu, některé dlouhodobě hygienicky nevyhovující výroby v jiných lokalitách) v Zábřehu na Moravě měl "nasávací oblast" v oblastech u Moravské brány, kde byly černobylské skvrny radioaktivního jódu. Protože mléko pro tuto výrobu nelze dlouhodobě (a tudíž i na delší vzdálenost) přepravovat, musela se přesunout výroba. Je to z toho důvodu, že proces sušení pouze sníží počet bakterií, nedochází k jejich stoprocentní eliminaci a při příliš vysokém počtu bakterií (mohou se namnožit právě během přepravy) už nemusí výstupní surovina odpovídat normě.
Výroba se přesunula na českou stranu Vysočiny a po několika letech se zase přesunula zpět.
Nechtěným důsledkem uvedeného jevu bylo, že krátce po Černobylu u nás zcela ustal výskyt aflatoxiny způsobených úmrtí novorozenců a kojenců na Reyův syndrom. První případy se objevily až v polovině 90. let. Souvisí s tím i drastický pokles výskytu produkujících mikroskopických hub, kdy do Černobylu byly kmeny Aspergillus flavus a A. parasiticus v podstatě obligátní složkou mikroflóry sušeného mléka a nebyl problém je zachytit prakticky z jakéhokoli náhodně vybraného balení (na tohle téma vzniklo i pár diplomových prací), po přesunu výroby tyto plísně z mikrobiologického obrazu sušeného mléka prakticky vymizely a ten se drasticky zlepšil. Byly zachycovány pouze sporadicky kvasinky a sporulující bakterie.
Jedním z vysvětlení tohoto jevu je fakt dvojího rozebrání výroby, spojeného s komplexním čištěním výrobního zařízení, včetně míst, která jsou pro čištění ve smontovaném stavu nedostupná a měla by být teoreticky "samoúdržbová".
Je velmi obtížné odhadnout, kolik vlastně těch případů Reyova syndromu, způsobeného aflatoxiny, u nás bylo. Režim si počínal velice dvoukolejně, kdy na jedné straně existovala poradní komise hlavního hygienika pro tuto problematiku, která informace na toto téma shromažďovala a analyzovala, na straně druhé byl výzkum na toto téma silně potlačován. Zdokumentovány jsou desítky úmrtí ročně, ale pouze z některých lokalit. Záleží jistě i na tom, že existují případy zdokumentované
  • jen na úrovni kliniky
  • nálezem aflatoxinů v nedopotřebovaném sušeném mléce
  • nálezem aflatoxinů v sekčním materiálu
přičemž rozdíl v počtu případů mezi první a třetí skupinou je přibližně jeden řád.
Uvedené kauzy i jejich hromadné posouzení také nesměly být publikovány, respektive podařilo se protlačit do publikací jen některé velice dílčí výsledky. Něco málo bylo opublikováno v časopise Státního zdravotního ústavu Acta Hygienica Epidemiologica et Microbiologica, který není k dispozici na webu, byl cyklostylovaný (což samo o sobě ukazuje na to, o jak malý počet výtisků se jednalo) a patrně bude v současné době většina dochovaných exemplářů ve špatném stavu vzhledem ke kvalitám cyklostylového papíru. Tento časopis měl i tématické přílohy (nahrazující sborníky konferencí), jejichž dostupnost je ještě nižší.
Velmi zhruba lze odhadnout, že "Černobylem zachráněných" dětí u nás může být kolem pětistovky. Vzhledem k tomu, že pro populaci celého tehdejšího Československa se odhaduje počet "Černobylských úmrtí" na tisícovku, znamená tento "Černobylský mimoděk vzniklý bonus" redukci tohoto počtu zhruba na polovinu.

1 komentář:

  1. Pergille, ta záležitost s těmi aflatoxiny je velice zajímavá. Nevěděl jsem o tom, nejspíš proto, že to neprobublalo směrem ke „štvavým“ stanicím, jako byly Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či BBC. Překvapivé je, že ačkoliv u nás se skoro všechno rozkecá, tak zrovna toto kupodivu zůstalo „pod pokličkou“.

    OdpovědětVymazat