čtvrtek 19. dubna 2018

Chceme za humny vlky?

Ekologové na svých webech ucvrkávají blahem z toho, že se na některá místa našeho státu vrátili vlci.

Historie

Vlci (a další velké šelmy) byli na našem území vyhubeni jednoduše proto, že páchali značné škody a ohrožovali obyvatelstvo - kromě rizika zabití a roztrhání také rizikem přenosu vztekliny. Do drastického zredukování stavu vlků v naší krajině byli vlci primárním zdrojem (a přírodním rezervoárem) vztekliny, poté převzaly tuto jejich funkci lišky.
Šlo tedy o opatření, které vedlo ke vzniku kulturní krajiny, jak ji dnes známe, v níž se lidé mohou pohybovat (pracovně, rekreačně či přes ni účelně cestovat) s relativně nízkým rizikem ohrožení zdraví, nebo dokonce života. Tedy navození stavu, který dnes považujeme za samozřejmost, ale který ještě před nějakými dvěma sty lety samozřejmostí zdaleka nebyl.

Ekologové

Ekologové, či spíše ekologisté, již někdy od 80. let publikovali své vlhké sny o tom, jak opětně zamoří naši krajinu úspěšně vyhubenými šelmami a dalšími druhy zvířat. Pochopitelně to presentovali jako jednoznačně pozitivní a přínosnou věc a do jisté míry jim šly na ruku i některé sdělovací prostředky, protože ekologismus se presentoval (byť zcela lživě) jako cosi "polodisidentského" a "protirežimního".
Protože chyběly negativní zkušenosti s těmito druhy zvířat a informace o negativních zkušenostech z jiných zemí byly buď cenzurovány nebo dehonestovány jako "kapitalistická propaganda", bylo v té době jen nepatrně negativních ohlasů.

Současnost

V současné době na mnoha místech (Jeseníky, sever Čech) řádí smečky vlků, napadající především ovce. Způsobují drastické ztráty v chovech, které jsou chovatelům z "ekologických peněz" hrazeny jen z malé části (v podstatě se ovce redukuje na cenu masa na jatkách).
Ekologisté blekotají o tom, že by chovatelé měli ovce zabezpečovat. Měli by buď chovat speciální pastevecké psy, případně budovat "vlkuvzdorné" ohrady.
Problém speciálních pasteveckých psů spočívá v tom, že se jedná o plemena, která potřebují speciální výcvik a speciální zacházení po celou dobu "provozu". Ne každý ze současných chovatelů je schopen se o takového psa řádně postarat.
Problém speciálních ohrad spočívá v tom, že vlk (stejně jako pes) je zvíře poměrně učenlivé a dokáže se naučit původně "nepřekonatelné" ohrady překonávat. Navíc takovéto ohrady budou výrazným způsobem omezovat pohyb občanů v krajině, ať už pracovní nebo rekreační. Ohrady navíc bude nutné pravidelně kontrolovat a opravovat, což také není zcela jednoduchá a levná věc.

Ekonomika

Chovatelé v obĺasti výskytu vlků by navrhovanými opatřeními měli výrazně vyšší náklady na chov než chovatelé z oblastí, kde se vlci nevyskytují. Je velice pravděpodobné, že v některých situacích by se dostali s náklady nad úroveň příjmu z prodeje masa, mléka a dalších produktů (takže by jejich výnosy byly mínusové a oni by museli buď tuto činnost dotovat z jiných zdrojů, nebo ji ukončit).
Ekonomika je prostě neúprosná: Vlci způsobují tak vysoké ekonomické škody, již pouhou svou existencí, aniž by strhli jediný kus, že soužití lidských aktivit s nimi v otevřené krajině je zcela nemožné.
Dalším problémem je zmiňovaná velmi nízká úroveň náhrad. Ty by měly být daleko vyšší a hradit v podstatě veškerý ušlý zisk, bez ohledu na to, kolik je to peněz.

Jak z toho ven ekonomicky

Máme zde lidi, kteří podporují výskyt vlků v krajině a snaží se ho vnutit obyvatelstvu, které o něco podobného nestojí. Tito lidé způsobují našim ekonomickým subjektům vyčíslitelné škody. Tyto škody jsou částečně přenášeny na stát a stát takéí má dotovat některá preventivní opatření. Tyto peníze, pochopitelně, stát nevygeneruje, ale sebere je daňovým poplatníkům.
Jako jednoznačné řešení bych viděl to, že příznivci vlků v krajině by se měli všichni jmenovitě přihlásit a škody, způsobené vlky, a vícenáklady, k nimž existence vlků v krajině nutí chovatele (a které sami ekoligisté doporučují) by se hradily exekutivní cestou cíleně z majetku těchto lidí.
Naprosto stejné řešení bych viděl i v případě sporů o Šumavu: Nechť ti, kdo tam chtějí mít mrtvý les, zdevastovaný kůrovcem, si zaplatí všechny nálkady s jejich libůstkou spojené, včetně nepřímých nákladů, kdy ztráta zadržovací schopnosti mrtvého lesa pro vodu akcentuje povodně (takže by platili část škod z povodní, způsobených nebo zpoluzpůsobených dešti v oblasti zdevastované Šumavy) a navíc by platili dopad aridace jihu Moravy, způsobené obrovskými plochami vyhřáté holé půdy, které vytvářejí ovlivněním vzdušných propudů pro tuto zemedělskou oblast dešťový stín.

Jak z toho politicky

Jsem toho názoru, že jak ti vlci tak i ta Šumava jsou jednoznačně politické, nikoli odborné otázky. Nehledě k tomu, že "odborníci" buď lhali nebo se mýlili jak v otázce kůrovce na Šumavě, tak i v otázce návratu vlků. To, co odborníci na toto téma říkají, jsou tudíž jen bezcenné bláboly, zcela rovnocenné s názory kteréhokoli Pepka Vyskoče z Horní Dolní, hlasujícího v referendu. Respektive se obávám, že ten Pepek Vyskoč, nezainteresovaný na grantech pro vědecké práce o přeměně lesa na poušť nebo o devastaci chovů ovcí (a dalších lidských hospodářských aktivit) vlky, bude mít zdravější a vedlejšími zájmy méně ovlivněný názor než většina otitulovaných odborníků.
Jinými slovy, referendum by v obou těchto otázkách jednoznačně vyčistilo scénu a korigovalo extrémistické bláboly ekologistů zdravým rozumem.
Jestli by nás nějaká naprosto pochabná a zcela bezcenná "odborná" organizace vyškrtla z nějakých seznamů odpovídajícího významu, je zcela irelevantní. Takovýto akt může být naprosté většině normálních lidí ukradený.

Perlička na závěr

Genetické průzkumy zastřelených nebo jinak uhynulých vlků, za něž ekologisté tak zuřivě bojují, ukázaly, že se jedná o křížence vlků a psů, tedy o v podstatě zdivočelé psy s vlčími geny. Takže argumenty o "záchraně druhu" nebo "udržení biodiversity" a podobné stojí hodně na vodě.

Jestliže někdo má potřebu a libost vlků v otevřené krajině, měl by za to platit v plné výši všem těm, komu tato zvířata způsobují škodu. Podobně by mělo být přistupováno i k dalšíém věcem, které ekologové prosazují (jako příklad jsem uvedl devastaci Šumavy kůrovcem).
Na druhé straně uvedené ekologické problémy nejsou odborné, ale ryze politické (jsme ochotni za to zaplatit?) a měly by být řešeny celostátním referendem.

2 komentáře:

  1. Ano, referendum vidím jako rozumné východisko jak z obou zmíněných problémů, tak i podobných.

    OdpovědětVymazat
  2. Kůrovce bych si nechal líbit. Mrtvé lesy působí pohádkově.

    OdpovědětVymazat