Kauza Meriam

Od předminulého týdne je v centru pozornosti sdělovacích prostředků, dokonce i těch, které se jinak jinak ve vztahu k islámu vyznačují směsí devótnosti a rektální speleologie přibližně 1:1, případ súdánské křesťanky Meriam Ishagové (v různých zdrojích je jméno i příjmení psáno s drobnými odchylkami, v závislosti na tom, přes který jazyk a systém zápisu bylo jméno přejato).
U nás asi nejvíce "zabodoval" kněz Tomáš Halík, který se obrátil na české muslimy se žádostí o přímluvu za její osud.

O co v této kauze jde:
Paní Meriam je výsledkem ztroskotaného manželství muslima z křesťankou. Otec krátce po jejím narození rodinu opustil a dcera byla vychována jako křesťanka. Jako dospělá si vzala rovněž křesťana, s nímž má dvě děti, třetí se jí narodilo během věznění. Podle Amnesty International byla nucena rodit spoutaná řetězy (možná některé BSDM orientované dámy, nevědoucí roupy, co činit, by podobný "nadstandard" uvítaly, nicméně je to přístup k rodičce silně "alternativní", plně souladící s pojmem "islámský humanismus"). Příznivci muslimů a islamizace porod v řetězech vehementně odmítají, ale nejsou nijak schopni prokázat pravdivost toho, co tvrdí.
Uvězněna byla na udání svého bratra muslima (o konkrétních důvodech lze spekulovat, roli mohla hrát i snaha zmocnit se majetku jejího a její rodiny). Ač je řádně vdaná, byla odsouzena jednak k bičování za "smilstvo" (se svým řádným manželem) a ke smrti za "odpadlictví od islámu".

Jak už bylo výše řečeno, součástí reakce světové komunity na daný případ byl i dopis kněze T. Halíka české islámské komunitě, který je dostupný na
http://tisk.cirkev.cz/z-domova/otevreny-dopis-t-halika-muslimske-komunite-v-cr/
Halík ve svém dopise naráží na súru začínající "Nebudiž žádného donucení v islámu ..."
Jako teolog by mohl (a snad i měl, když to vím já, jakožto teologický laik) okolnosti pronesení této súry, které naprosto jednoznačně vysvětlují její význam: Na Mohameda se obrátily vdovy po křesťanech a Židech, které žily v muslimské komunitě. Svým manželům před jejich smrtí přísahaly, že jejich potomky vychovají v otcově náboženství. Nyní ovšem viděly, že se z dětí pobytem v islámské komunite spontánně stávají muslimové. Ptaly se tedy Mohameda, co mají dělat, a jak děti uvnitř muslimské komunity vést k odlišnému náboženství podle přísahy zemřelým manželům. A Mohamed jim tedy odpověděl, že nemají děti k ničemu nutit (= že se z nich mají, v rozporu se zmíněnými přísahami, stát muslimové).
Jinými slovy, uvedená súra není o nějaké náboženské svobodě, ale o podpoře islámské monokultury i za cenu porušení přísahy mrtvému.

Čeští muslimové Halíkovi odpověděli, text je rovněž k dispozici na Chrisnetu:
www.christnet.cz/zpravy/26347/reakce_ceskych_muslimu_na_otevreny_dopis_t_halika_muslimske_komunite_v_cr.url

Muslimové "vyjadřují souhlasné stanovisko s apelem k toleranci a dodržování univerzálních pravidel lidskosti". "Podporují výzvu" a "vyjadřují přesvědčení, že boží zákon je nejspravedlivější a nejdokonalejší", "odstrašující tresty nelze aplikovat tam, kde není jejich místo". Odvolávají se na Halíkův citát (aniž by ho upozornili, že ho cituje totálně blbě).
Jeden odstavec si dovoluji citovat celý:
"Podle toho mála informací, které poskytla média a na základě naší znalosti šarí'y vyhlašujeme, že zmíněná žena byla vychována jako křesťanka svou křesťanskou matkou a nikdy muslimkou nebyla, jelikož její otec, ač muslim, se její výchovy nikdy neúčastnil a k islámu ji nevedl. Proto nemůže být shledána vinou z odpadlictví a z nelegálního sňatku s nemuslimským mužem. Sňatek křesťanky s křesťanem a její právo dál vyznávat svou víru je šarí'ou garantováno jako nezcizitelné."
Navíc dotyčná žena "není duševně zdráva"
Poté se ještě odvolávají na údajný precedent:
"např. ten, kdy slavného židovského učence Moše ben Maimona donutili Almohádé v Andalusii přijmout islám, načež tento následně uprchl do Egypta, kde se představil jako žid. Jistý almohádský právník jej pak zažaloval za odpadlictví, ale přední soudce ajjúbovské doby 'Abdurrahmán ibn 'Alí žalobu smetl s poukazem na to, že Moše nikdy muslimem nebyl a ke konverzi byl donucen."
K citovanému odstavci je třeba uvést, že jakékoli dítě muslima je automaticky muslimem. Podle šaríje může mít problém i žena znásilněná muslimem, která by následně žila s nemuslimem (nebo se za něho provdala, dokonce i vdaná žena, která by po znásilnění muslimem dále žila se svým manželem). To, že otec od rodiny odešel, je v této věci zcela irelevantní a šaríja to neřeší. Další věcí je, že šaríja neuznává jako relevantní ani svědectví nemuslimů, ani písemné dokumenty či materiální důkazy (1). Takže ona v podstatě nemá jak prokázat, že nežije "ve smilstvu", pokud ji z toho obviní muslim. Její svědectví je irelevantní, svědectví její křesťanské rodiny taky, záznam o sňatku dtto.
Pokud se týká precedentu, který muslimové uvádějí:
a- je možné, že je to čistokrevná takíja (tedy lhaní nemuslimům o islámu), a že takový precedent buď vůbec neexistuje, nebo proběhl zcela jinak
b- vládcové Al Andalus byli s vládci na severu Afriky rozhádaní na život a na smrt (proto také se jim při reconquistě nedostalo prakticky žádné pomoci). Je proto možné, že byla egyptským soudem nalezena a použita nějaká "skrčka", která by obžalobu umožnila zamítnout, nemohla ale být takto jednoduchá, spíše bylo nějakou fintou zpochybněno svědectví o Mošově konverzi (2).
Čeští muslimové budou požadovat "spravedlivé posouzení případu ...".

Jinými slovy, text vytvořený českými muslimy uvádí v podstatě jedinou konkrétní informaci, a ta neobstojí v konfrontaci se zdroji islámského práva. Jinak je plný vyhýbavých slov a naprosto nic neříkajících formulací.
IMHO by občan civilizovaného státu měl vzít v potaz Listinu lidských práv, která je jak součástí našeho právního řádu, tak i dokumentů OSN a jednoznačně definovat, že přechod od islámu k jakékoli jiné víře je nezcizitelným lidským právem, tudíž je celé obvinění Meriam Ishagové zločinné a musí být skrečováno. Protože to "naši" muslimové neudělali, jasně tím ukázali, že jejich hodnoty jsou s uvedeným dokumentem (a tedy i s českým právním řádem) v jednoznačném a nesmiřitelném rozporu. Názorně tím také ukázali, že pojem "umírněný muslim" je protimluv, respektive by se dal přirovnat k rozdílu mezi těmi dozorci od plynových komor, kteří tam Židy hnali mlčky (nebo s nadávkami), a těmi, kteří jim dobrosrdečně radili, aby zpívali, protože se přitom otráví rychleji a nebude to bolet tak dlouho.

Závěrem
je nutno konstatovat, že islám v Súdánu není nejaký "zdeformovaný", "unesený teroristy" apod., jak se nám snaží namluvit v souvislosti s touto (ale i dalšími podobnými) kauzou proislámští agtátoři, ať už muslimové nebo příznivci islámu. Je to naprosto standardní islám a "deformovaný" je islám v zemích, kde jsou příliš pod dohledem a tlakem civilizovaných zemí, aby si autentický islám v celém rozsahu mohli dovolit (případně se obávají negativní odezvy proti islámu jako takovému - není to ovšem deformace, je to takíja, předstírání a podávání lživých informací tam, kde není možné odpor "nevěřících psů" přemoci hrubou silou). Je to přesně ten islám, který nám zde hodlají zavést čeští muslimové, a pro zavedení kterého horuje např. ksichtoknihová skupina "shariya4czech". Protože v momentě, kdy nám to tu budou zavádět, už buď nebude žádné společenství civilizovaných zemí, které by se nás mohlo zastávat (třeba aby "česká Mařka" místo 1000 ran bičem dostala jen sto), nebo bude jeho vliv oslabem do praktické bezvýznamnosti. Tohle bychom si měli v souvislosti s uvedenou kauzou uvědomit a dělat podle toho.

_________________________
(1) Toto byl např. problém Bengházské pětky, bulharských zdravotníků, obviněných z šíření AIDS v Libyji. Existovaly věcné důkazy, že AIDS (respektive HIV pozitivitu) tam měli už před jejich příjezdem, ale ty nebyly islámským soudem brány v potaz.
(2) Pro "donucení ke konverzi" existuje precedent, hadith ze života Mohameda, který zajatcům nabízel konverzi a kdokoli ji odmítl byl na místě sťat. O těch, kdo islám přijali pak Mohamed prohlásil, že "konvertovali dobrovolně". Takže i konverze k islámu pod bezprostřední hrozbou smrti je "dobrovolná" a islámské právo tudíž pojem "nedobrovolné konverze" vůbec nezná. Proto je citace v dokumentu českých muslimů dosti pochybná.