Přinesli nám náboženství malí zelení mužíčkové? 7.

Islám
Je pravděpodobné, že už procesy, doprovázející postup křesťanství na post státního náboženství, předznamenaly to, že se křesťanství začne civilizovat a přestane překážet technickému rozvoji. Druhou příčinou založení "projektu islám" mohlo být jednoduché "zálohování" anticivilizačních procesů.
Islám můžeme chápat jako internacionalizovaný judaismus. Pokud přistoupíme na představu cizí, negativní, inteligence, postupně se učící ze svých zásahů do lidské civilizace, pak kombinuje negativní (anticivilizační) prvky judaismu s úspěšností v šíření, jaká je u křesťanství.
Je spojen se značnou civilizační destruktivitou (tím, co nazval náš pan president "anticivilizací") na straně jedné a silnou, agresívní, expanzivitou na straně druhé. Na rozdíl od křesťanství je původní kultura podmaněných národů zlikvidována daleko důkladněji, včetně změny písemnictví, přechod na arabské písmo u řady národů (což po několika generacích antikvuje původní literární odkaz, pokud by se i zachoval). Pro islám je charakteristické i to, že v celém jím podmaněném světě za celou dobu jeho trvání došlo pouze k jedné technické inovaci, a tím je sedlo na velblouda (někteří historikové ovšem řadí jeho vynález do doby těsně před Mohamedem), došlo k drastickému poklesu literární činnosti i zablokování dostupnosti neislámské literatury. Vyjma nepotlačených zbytků lidové slovesnsti přežila prakticky jen sbírka Tisíce a jedné noci, která je ve svém jádru předislámská a některé její příběhy byly povrchně islamizovány. Sám Mohamed se vyznačoval vybíjením umělců. Ve výjimečných situacích došlo k tomu, že byly do arabštiny přeloženy neislámské a předislámské spisy v případě, kdy se sešla osobnost schopná toto učinit a vládce dostatečně osvícený na straně jedné a dostatečně mocný na straně druhé, aby ho tyto texty zajímaly a současně pro ně a překladatele zajistil mocenskou ochranu před náboženskými fanatiky.
Pro Evropu, která se k těmto dílům dostala v souvislosti s křížovými výpravami, byly tyto překlady tehdy jejich jediným zdrojem, protože knihovny na severu Afriky a v Asii byly muslimy vyrabovány a zlikvidovány. Je třeba si uvědomit, že na jedno dílo "překladateli" zachráněné připadají řádově desítky těch, které jejich souvěrci zcela zničili, takže i při započtení "islámské vzdělanosti" je civilizační bilance tohoto náboženství zcela jednoznačně negativní. Příznačné také je, že v některých případech se originály antických děl na začátku renesance našly v evropských klášterech, jakmile se tedy Evropa více vzpamatovala z "temných století" po nástupu křesťanství.
Je dobré také vědět, že v rozpětí od cca poloviny osmého do poloviny třináctého století bylo na území okupovaném islámem něco méně než sto osobností, které zmíněný "zlatý věk" tvořily. Naprostá většina z nich byli učenci (= pouze v zásadě mechaničtí sběratelé a uspořádatelé poznatků, bez toho, že by nové poznatky vytvářeli) a jen necelých deset bylo opravdovými vědci (tedy vytvářejícími nové poznatky). Vznikla jediná vědecká škola (či filosofický směr), a je příznačné, že tato škola, navazující na islámského překladatele a filosofa Ibn Rušda (lat. Averroes) vznikla v křesťanském, nikoli islámském prostředí. Sám Averroes byl za své ne zcela konformní názory pronásledován a opakovaně si zachránil život útěkem na poslední chvíli (měl prostě delší nohy a větší cit pro blížící se průšvih než nebohý Giordano Bruno - spíš v sobě měl něco z Pratchettova Mrakoplaše), nicméně v konfrontaci s civilizací se stejně jeví jako vyjící fanatik, s nímž by dialog nebyl reálně možný  (např. zcela jednoznačně podporoval vraždění odpadlíků od víry).
Navíc se nedovedu zbavit podezření, že někteří autoři islámského "zlatého věku" buď vůbec reálně neexistovali, nebo toho napsali mnohem méně, a že jim byla z bezpečnostních i jiných důvodů (v rámci myšlení středověkého člověka byly novinky automaticky špatné a bylo vhodné je zaštítit "osvědčenou a starou" autoritou) připisována díla, vytvořená v křesťanském kulturním okruhu. Asi jako reálně neexistují někteří "anglicky znějící" autoři detektivek z dob První republiky, případně SF a F románů z první poloviny 90. let, byť zde důvody utajení identity a národnosti autorů byly ryze komerční (a není to jen český fenomén).
V oblasti výtvarného umění je islám silně hendikepován tím, že otrocky převzal zákazy zobrazování složek reálného světa z judaismu. Výtvarné umění se zradukovalo na kaligrafii a tvorbu abstraktních ornamentů v rámci spíše uměleckých řemesel než umění jako takového. V některých zemích se udržely jakési zbytky jiných složek výtvarnictví (např. v Íránu malování miniatur), ale celkově se dá říci, že jsou muslimové z tohoto pohledu na nižší úrovni než krmaňonští tvůrci obrazových galerií typu Altamiry nebo Jeskyně tří bratří.
Architektura v islámu vzkvétala především tam, kde mohli využít nemuslimy buď přímo (tvorba židovských a křesťanských nevolníků např. v Al Andalus) nebo nepřímo (přeměna starších budov a chrámů na mešity). I v dnešní době je islámská architektura závislá na nemuslimech, od studia architektury přes výrobu a dodávku klíčových komponent budov až po architektonický SW a HW, na němž běží.
Dalším problémem s islámem spojeným je systematická debilizace obyvatelstva, která se děje nejméně dvěma mechanismy
- likvidací nadprůměrně kvalitních jedinců, kteří se především dostávají do konfliktu s blábolivou a nekonzistentní islámskou věroukou (což je do jisté míry obecný rys všech totalitních režimů)
- vytvoření socioekonomických podmínek, vedoucích ke drastickému nárůstu manželských svazků mezi pokrevně příbuznými (aniž by zde bylo tabu takovýchto sňatků). Některé zdroje uvádějí, že až 70 procent sňatků je v islámských zemích uzavřeno ve stupni pokrevního příbuzenství bratranec - sestřenice nebo strýc - neteř a významná část toho zbytku je uzavřena rovněž mezi pokrevně příbuznými, ale vzdálenějšími. Nemusíme býti génii "přes genetiku", aby nám bylo jasné, co to s lidmi udělá. Stačí se podívat, jak s podobnými příbuzenskými svazky po více generací dopadli Habsburkové, kdy španělská větev nakonec vymřela na totální fyzickou a psychickou degeneraci (mistrně zachycenou na obrazech Velázquéze), zatímco rakouská nebyla schopna od konce 18. století dát na trůn alespoň trochu kvalitní osobnost (1). Pokud by islám na Zemi převládl, mohl by v daleké budoucnosti nějaký inteligentní pták, pes, nebo i Kocour napsat práci "Podíl islámu na znovuzopičení člověka".

Celá historie islámu i jeho současnost naprosto jednoznačně ukazují, že se jedná o přímý protiklad naší civilizace (zemanovský termín "anticivilizace" je velice výstižný).
Pochopitelně, nelze s jistotou předpokládat, nebo dokonce tvrdit, že islám vyrobili mimozemšťané za účelem fyzické a psychické degenerace lidstva, nicméně lze konstatovat, že pokud by nějací mimozemšťané s tímto "regresorským" záměrem existovali, tak by jejich aktivita s velkou pravděpodobností vypadala podobně.

______________________________________________________
(1) Není nezajímavé, že v našem národním povědomí přetrvávají jako postavy spíše kladné psychopati stižení syfilidou Rudolf II. a Josef II. a dále oligofrenik Ferdinand Dobrotivý, poslední korunovaný český král. Úctu větší, než je mu dosud prokazována, by si zasloužil i slaboduchý Karel Poslední, který dokázal civilizovaně ukončit Rakousko-Uherskou monarchii s minimem následujících konfliktů.