Starého psa ...

Soudružka Šabatová čerstvě zasáhla do nedávno proběhlé "šátkové kauzy", kdy dvěma studentkám střední zdravotní školy z islámského zahraničí bylo ukončeno studium, protože odmítaly nosit předepsaný oděv, ale trvaly na "muslimském šátku".
Jen stručně zmíním fakt, že hidžáb je z hlediska symboliky svérázná kombinace svastiky a žluté šesticípé hvězdy. S tou hvězdou je totožný v tom, že označuje osobu se sníženým sociálním statutem, podobně jako ta hvězda v nacistickém Německu. S tou svastikou je totožný ze dvou hledisek. U části nostitelek je znakem jejich konformity s ideologií, která je plně ekvivalentní té nacistické (a v mnoha ohledech horší, jak nám dokazuje i aktuální dění na území tzv. chalífátu). U zbytku je zase důkazem existence totalitní moci, která je nutí ten šátek nosit - asi jako Žid, s "Davidovou hvězdou" na oděvu v nacistickém Německu byl důkazem existence represívního aparátu (zpravidla označeného symboly se svastikou), který ho k jejímu nošení nutil.

V tomto textu mě zajímá naprosto jiná věc, a to je odborně zdravotnický dopad toho hidžábu, případně dalších "islámských specifik".
Nemocniční sestra či ošetřovatelka se musí k řadě úkonů kompletně převlékat (alespoň svrchní oděv, ale na některých pracovištích se fasuje i desinfikovatelné spodní prádlo). Nemůže tudíž při své činnosti nosit svrchní oděv, který nosí jinde. Občanský oděv návštěv v nemocnici, který je, až na oddělení vyžadující zvlášť čisté prostředí, v současné době tolerován, představuje paradoxně menší zlo, protože ty návštěvy jdou k jednomu konkrétnímu pacientovi a zpravidla mu nejsou schopny z domu donést jiné bakterie a viry než ty, které nabral ještě před nástupem nemocniční léčby. U sestry, která přechází z pokoje do pokoje a od pacienta k pacientovi, je daleko větší pravděpodobnost, že nabere na svůj oděv nějaké breberky "vycvičené" na nemocniční prostředí, včetně rezistence k antibiotikům a desinfekčním prostředkům. Řeší se to oděvy, které mají podstatně jiné vlastnosti než nějaký hidžáb, snižujícími uvedené riziko a navíc pravidelně měněnými.
Jistě můžeme namítnout, že v islámských zemích, pokud tam mají ošetřovatelky (což ne všude mají) tak ty ošetřovatelky hidžáb nosit musejí. V takovém případě ovšem zpravidla mají zmíněných nemocničních nákaz i o několik řádů vyšší výskyt, než máme my (a zpravidla při podstatně nižší frekvenci náročnějších zákroků, u nichž tyto infekce nadělají největší problémy). Chceme opravdu, aby se do našich nemocnic navrátily poměry středověkých špitálů?
Nejde pochopitelně jen o ten hidžáb. Někteří imámové zakazují svým "ovečkám" i kontakt s desinfekčními prostředky, obsahujícími alkohol. Pomíjím fakt, že zpravidla nejde o etylalkohol (což byl jediný druh alkoholu, který Mohamed mohl znát, a to ještě ne jako čistou substanci), ale vyšší alkoholy typu amylalkoholu, butanolu nebo isobutanolu (a dalších), ovšem takové věci se na koránových školách nevyučují. A v řadě případů muslimové "pro jistotu" odmítají použití jakýchkoli desinfekčních prostředků tedy i takových, které žádné alkoholy neobsahují. Do jisté míry je to kompatibilní s obecnou zkušeností, že prakticky všichni fanatikové judeochristoislámu si vždy libovali a libují ve špíně. Pokud ovšem budeme špínu tolerovat (a když tolerovat hidžáb, tak proč netolerovat zákaz desinfekčních prostředků, případně rovnou mytí vůbec?), tak se opět posouváme někam do toho středověku, respektive ještě hlouběji, protože kořalka se jako prostředek vnitřní i zevní desinfekce užívala už někdy v antice.
Dalším zdrojem kontraverzí mohou být léky, obsahující alkohol (i ten etanol) jako součást vehikula (dají se odhadnout podle toho, že jsou kontraindikovány u abstinujících alkoholiků, což bývá uvedeno v příbalovém letáku). Jistěže může být zdrojem nesmírné "zábavy", když se doktor na následující službě dozví, že sestra lék z náboženských důvodů neaplikovala (případně když to vyleze až jako výsledek pitevní zprávy).
A to ani nehovořím o lécích vyráběných z prasat (kosmetiku pomíjím), od mastí, jejichž báze je tvořena z adeps suilis stabilisatus, tedy stabilizovaného vepřového sádla, (řada specialit v kožní medicíně ale i v jiných oborech), po např. léčbu plošných poranění typu popálenin prasečí pokožkou (což drasticky snížilo mortalitu u rozsáhlých popálenin). A připravována jsou i "humanizovaná" (cestou genetických modifikací) prasata, která by mohla sloužit jako dárci kvasilidských orgánů pro transplantace.
Zkrátka to upřednostňování hidžábu signalizuje naprostou nepoužitelnost dotyčných dam v řadě oborů medicíny (a obávám se, že by se pro ně v moderní nemocnici jen velice obtížně hledala taková místa, kde by jejich činnost nekolidovala se striktnějšími výklady islámu). Je potom otázka, k čemu by jim byly nějaké zdravotnické znalosti, když by je nemohly nijak rozumně uplatnit.

K titulku: Soudružka Šabatová pochází ze skupiny komunistů - trockistů, která kritizovala předlistopadový režim jako málo totalitní a příliš demokratický. To vedlo k vytlačení těchto lidí z partaje a nakonec mezi lidi režimu nepřátelské. Sice získali nimbus disidentů, je ovšem nutné brát v potaz, že rozpor s vládnoucím režimem zde byl v naprosto opačném gardu než u skutečných demokratů (typu např. Pavla Wonky). Její nasazení do role ombudsmana je charakterizovatelné úslovím "kozel zahradníkem". Její aktivity (např. volání po zavedení plošné cenzury internetu) také názorně ukazují, že stále zastává ultralevicové a extrémně antidemokratické postoje. Racionální by bylo místo svěřování takovéto funkce v demokratickém státě někomu takovému mít takovou osobu pod ještě přísnějším a nedůvěřivějším dohledem než dosud přežívající pohlaváry předlistopadového režimu. Nehledě k tomu, že takový Milouš Jakeš by měl potenciál být na postu ombudsmana konformnější s demokratickými poměry než jmenovaná.
Je příznačné, že lidé tohoto druhu vidí v islámské totalitě něco pozitivního, co by rádi zavedli i u nás (to je podstata "šátkové intervence"). Můžeme se jen dohadovat, zda by jejich ideálem byl nějaký trockistický islám, nebo zda doufají, že po rozbití demokracie by se jim podařilo získat vládu (jako bolševikům v Rusku po buržoasní a demokratické revoluci), nebo zda jejich snahy o protežování muslimů mají vyprovokovat obranné reakce občanů, které by mohli desinterpretovat jako "nacistické hnutí" a zmocnit se vlády pod záminkou "potlačování nácků".