neděle 18. ledna 2015

Argumentace islamistických agitátorů 2

Je to islamofobie ...

Dění v islámském státu, ale i v řadě islámských zemí, průzkumy mezi muslimy i jejich veřejné požadavky na islamizaci evropských zemí (včetně ČR) a zavedení šaríje ukazují, že obavy z islámu jsou naprosto přirozené a podložené fakty. Fóbie je medicínský termín, pro strach z osoby, věci, situace apod., který je naprosto neodůvodněný, nepodložený žádnými fakty. Obviňovat současné Evropany z islamofobie je asi na stejné úrovni, jako obviňovat kolem roku 1930 židovskou populaci v Německu z "nacistofobie". (begin ironie) Nacisté nacistofobii léčili v lázeňských lokalitách, z nichž největší a nejznámější se nacházela poblíž města Osvětim a zvlášť těžké případy zvládali kromě klimatické léčby aplikací preparátu Zyklon B (end ironie). Teď už bez ironie: Nelze pochybovat o tom, že muslimští vůdcové a promuslimští kolaboranti mají připraveno na léčbu islamofobie něco podobného.

Islamofobové muslimy a islám neznají z vlastní zkušenosti

Bohužel, to je argument primitivů, kteří nechápou, že není třeba strkat prst do každé lahvičky s nápisem "Kyanid draselný, zvlášť nebezpečný jed", a následně olizovat, abychom se přesvědčili, že její obsah je opravdu jedovatý.
Budu argumentovat tím, co "postmoderní neurovědy" zčásti zavrhují, zčásti ignorují, a to je druhou signální soustavou. Člověk, kterému opravdu funguje mozek, nepotřebuje vše prožít na vlastní kůži, ale stačí se mu o tom dostatečně poučit, hovorem s jinými lidmi nebo z písemných pramenů. Právě tím, že jeho druhá signální soustava, tj. řeč, je tak složitá, že umožňuje v podstatě úplný popis všeho, co poznal někdo jiný, se liší od zvířat.
Nehledě k tomu, že většina "islamofobů" má načtený Korán a další zdroje islámu, a tím o islámu ví víc, než významná část (vzhledem k mase negramotných v islámském světě asi i většina) muslimů. A, mimochodem, islamofilními sluníčkáři odsouzený text na stránkách Úsvitu napsal člověk, žijící jako diplomat cca deset let v Íránu, takže se dá rozumně předpokládat, že toho o islámu ví mnohem víc, než naprostá většina slunáíčkářů, a, na rozdíl od konvertitů zabývajících se arabistikou, nemá důvod o něm lhát.

Muslimové atentát odsoudili

V Saúdské Arábii zrovna v těchto dnech dostává tisíc ran (po 50 denně, aby vydržel déle) místní bloger za velmi krotké kritické vyjádření o islámu. A bude je dostávat tak dlouho, dokud nepřežije všech tisíc, nebo nezemře. A pokud "nedopatřením" přežije, bude ještě léta vězněn. Muslimští vůdcové i jednotlivci se k časopisu Charlie Hebdo vždy vyjadřovali negativně, jeho číslo po teroristickém útoku někteří islámští vůdcové prohlásili za válečný zločin. Blogsférou procházejí i zprávy o lynčování dětí, které si vzaly do školy odznáček "Já jsem Charlie" muslimskými spolužáky. Komu věřit spíš - spontánním aktivitám nikým neřízených muslimů, včetně "zcela řadových", nebo teatrálním aktivitám profesionálních politických vůdců (navíc často v minulosti hlásajících zcela odlišný přístup)?

Muslimové byli zločinně vyhnáni ze Španělska

Muslimové okupovali větší část Pyrenejského poloostrova stovky let. Jejich vláda byla udržována permanentním terorem proti místnímu obyvatelstvu. Na španělském venkově jsou vesnice, které byly opakovaně vybity od novorozeňat po umírající starce a stařeny (a, pokud byly v ekonomicky výhodné lokalitě, znovu osídleny obyvatelstvem násilně nahnaném odjinud). Od bitvy u Covadongy (asi 718 nebo 722), kdy se podařilo osvobodit první území, které už muslimské hordy nikdy nedobyly zpět, trvalo víc než tři čtvrtě tisíciletí, než 1492 padla poslední bašta islámských hord, Grenada. Poté dostali muslimové i judaisté možnost žít spolu s křesťany jako rovní s rovnými.
Teprve po prozrazeném a místy předčasně započatém povstání došlo k vypovězení těch muslimů a judaistů, kteří nechtěli konvertovat ke křesťanství. Plánem povstání bylo obsazení přístavů na jihovýchodě země a jejich otevření islámským vojskům z Afriky. Povstalci potom plánovali průnik údolím řeky Ebro do španělského vnitrozemí (čímž by španělské křesťany odřízli od případné pomoci z Francie). Židé se do přípravy tohoto povstání významně zapojili, především jako zvědové a kurýři, proto byli postiženi společně s muslimy. Značná podobnost tohoto plánu s akcemi generála Franca proti Španělské republice naznačuje naději na jeho úspěšnost. Osobně by mě taky zajímalo, zda se nad mapou Španělska nic lepšího vymyslet nedá, nebo zda se Franco a spol. tímto plánem inspirovali.
Nicméně asi největší chybou Ferdinanda a Isabely bylo, že nechali v zemi ty muslimy a judaisty, kteří se nechali pokřtít. Ti se totiž většinou nechali pokřtít jen na oko a dále jednak uctívali své "staré bohy", jednak opakovaně připravovali povstání proti vládě. Reakcí na to byl vznik španělské inkvizice, která se, na rozdíl od inkvizice v jiných zemích, zabývala především falešnými konvertity (jediný velký čarodějnický proces v historii této instituce byl veden proti ženám Basků a měl spíš charakter genocidy než běžných čarodějnických procesů, známých z jiných částí Evropy). Až po několika generacích falešní konvertité došli, obrátil se tento aparát proti křesťanské populaci vytvářením zcela vykonstruovaných kauz, jak to známe i z inkvizice odjinud, případně i od aktivit STB. Tato fáze pak vedla k totálnímu civilizačnímu propadu Španělska. Zatímco po christianizaci země a vypuzení vnitřních nepřátel se stalo Španělsko "mocností, nad jejímž územím nezapadá slunce" a rovněž velmocí v oblasti kultury, včetně módy, inkvizice ji vybíjením především kvalitních a schopných lidí poslala na úroveň zemí 3. světa, z níž se zcela nevyhrabalo ani pod taktovkou EU. Zlomovým momentem bylo pravděpodobně odstavení dona Juana d'Austria, vítěze od Lepanta, kterému nebylo (naštěstí pro Anglii) svěřeno velení nad Velkou Armádou, která měla provést invazi na britské ostrovy (pro nemanželský původ; ten v případě bitvy, považované více-méně za předem prohranou, nevadil). Velení bylo svěřeno neschopným čistokrevným degenerátům, kteří při té akci podělali i to, co se zdálo podělat naprosto nemožné (aniž bych chtěl dehonestovat admirála sira F. Drakea, který geniálně, už dávno před Napoleonem, začal počítat s blbostí důstojníků ve službách Habsburků jako s významným strategicko taktickým faktorem).

S muslimy se zachází jako se Židy Německu

Židé v Německu byli zbaveni významné části občanských práv tzv. Norimberskými zákony. Nic takového se neděje. Naopak v řadě zemí mají muslimové významná "nadpráva" proti běžným občanům, ať už zakotvená v legislativě nebo v mimozákonných aktivitách státních orgánů (typu některé přestupky a zločiny, pokud je spáchal muslim, se neřeší, nebo je za ně automaticky nižší trest). Navíc ještě existuje muslimy a jejich pomahači prosazovaná konstrukce "stejných požadavků, které muslimy poškozují víc než zbylou populaci", stavící samozřejmě na hlavu všechny principy demokracie. Srovnání postavení muslimů v Evropě s postavením Židů v nacistickém Německu je naprostá perverze.
Po zavraždění jediné osoby, Ernsta von Ratha, diplomata nacistického Německa působícího ve Francii, dne 7. 11. 1938 Herschelem Grynszpanem byla v Německu a na jím okupovaných územích rozpoutána v noci z 9. na 10. listopadu tzv. "Kříšťálová noc", kdy byly vybíjeny židovské obchody (akci daly jméno střepy z jejich výkladních skříní), byly ničeny a vypalovány synagogy, bylo zavražděno 91 Židů a kolem 30 000 jich bylo násilně odtransportováno do koncentračních táborů. Navíc motivace vraždy není jasná, nemusela být vůbec politická (mohlo jít podle některých teorií o spor uvnitř homosexuální komunity a politický konstrukt vzniknout až dodatečně, kvůli menší trestní sazbě za politiku než za homosexualitu), případně mohl být pachatel manipulován německou tajnou službou. Tomu by nasvědčoval průběh Kříšťálové noci jako zjevně dlouhodobě plánované akce (včetně toho, že pro jednotlivé lokality byly předem stanoveny minimální počty "rozhořčeným davem spontánně ubitých" Židů). Grynszpan byl po porážce Francie převezen do Německa a tam zmizel, o jeho osudu nic nevěděl (nebo předstíral, že neví) ani Eichmann.
Muslimové v Evropě spáchali řadu závažných teroristických útoků, při kterých zahynula řada lidí. Mnohé další selhaly více-méně pro technologickou impotenci pachatelů (nevybuchlé nebo jen částečně vybuchlé bomby apod.). Přesto neexistují žádné koncentráky pro muslimy, neproběhla žádná Kříšťálová noc, a to ani po těch nejdrsnějších teroristických akcích. Výzvy pana Okamury, případně dalších, k bojkotu halal potravin a obchodů v rukou muslimů jsou srovnatelné nejspíše s bojkotem německého zboží antifašisty a Židy na sklonku meziválečného období. Mnozí říkají, že možná právě to je chyba. Můžeme toto mínění odmítat či dehonestovat, nicméně faktem je, že vždy v minulosti tvrdé odvety proti islámské komunitě takto fungovaly více-méně úspěšně. Ať už se týká akcí Evžena Savojského ve válkách s Turky, nebo bombardování islámských pobřežních měst flotilou USA odvetou za přepadení amerických lodí a únosy amerických občanů.

Muslimové jsou tady a nedá se s tím nic dělat

  1. Mnohdy to říkají právě ti, co imigraci muslimů do Evropy podporovali a podporují. Je to tedy slova ekvivalentní výroku žháře "Už to pořádně hoří, to už neuhasíte!" Přinejmenším by za toto "žhářství" měly padnout, bez ohledu na to, jak to dopadne s tím islámem, drakonické tresty.
  2. Muslimů je v Evropě něco mezi 20 a 30 miliony ze 700 milionů obyvatel. I při horní hranici odhadu je to něco málo přes 4 procenta obyvatel. Němců jsme měli před válkou něco přes 3 miliony ve 14 milionové populaci. Po válce se odsunem jejich počet snížil na desítky tisíc. I výše zmíněný odsun muslimů a judaistů ze Španělska se týkal většího procenta populace.
Odsunout muslimy z Evropy tedy možné je. Tento odsun by byl i ekonomicky prospěšným, protože významná část muslimů není ekonomicky aktivní a je pro společnost, čerpáním sociálních benefitů, zátěží. Těchto případů je tolik, že převažují nad poctivě pracujícími muslimy, řádně platícími daně a pojištění. Takže i bez vysoké kriminality muslimů, terorismu a rizika islamizace (které se také dají ekonomicky vyčíslit, ale chtělo by to odborníka na pojišťovenskou statistiku) je ekonomická bilance průměrného muslima v záporných číslech.
Konec konců, výše zmíněná historie nás učí, že po odsunu muslimů ze Španělska tato země na celá staletí vojensky, politicky, ekonomicky i kulturně rozkvetla v naprosto neuvěřitelném rozsahu.

1 komentář:

  1. Muslimové jsou sekundární problém. Primárně to jsou naši islamofilové na vedoucích místech establishmentu našeho, ale hlavně toho evropského. A ještě víc - prodejní žurnalisté.
    Pokud se někdo chce podívat, jak si pražská "lumpenkavárna" dělá srandu z lidí, čtěte.

    OdpovědětVymazat