Restart jater
Tuto část si dovolím uvést "veselou" příhodou ze života:
Žila byla jedna slečna, která se coby mladá nadějná vysokoškolská pedagožka "omočila" v obrodném procesu a v polovině 70. let byla exkomunikována z lékařské fakulty. Zakotvila na biochemii ve špitále, a protože byla dobrá, stala se členkou týmu, který připravoval první transplantace jater v Československu.
Protože byla lékařka s biochemickou erudicí, dostala za úkol pooperační péči o pacienty. Záhy se vypracovala, že na základě průběhu hodnot aktuálních biochemických parametrů se naučila upravovat medikaci pacienta tak, že játra, šokovaná vyříznutím z původního těla, zchlazením a proplachováním pomocnými tekutinami a následným všitím do těla úplně jiného (často i s odlišnými tlakovými poměry v portálním řečišti), nějak naskočila. Prováděla to ovšem jako svým způsobem umění a vydolovat z ní nějaký racionální a popsatelný algoritmus její činnosti bylo asi stejně beznadějné, jako vydolovat ze špičkového zpěváka podstatu jeho umění. Nebo dtto u špičkového malíře, sochaře atd.
Pak zapracovaly hormony a podobné věci a dotyčná slečna se stala vdanou paní, bydlící přes půl republiky daleko od původního pracoviště. A ukázalo se, že její do té doby více-méně opomíjená účast na transplantacích byla v podstatě klíčová, protože pacienti přestali tak nějak a z nejasných důvodů, přežívat. I patologové obdivovali při následné pitvě perfektní práci chirurgů na cévách i žlučových cestách, imunologicky se tam taky nedělo nic zásadně špatného (imunologické průšvihy nastupují zpravidla až dny po samotné operaci), leč játra se nedokázala probrat se šoku, způsobeného operačním zákrokem a peripetiemi s ním spojenými, a jednoduše nerestartovala.
Průšvih ovšem byl, že neexistoval žádný jednoduchý a reprodukovatelný návod, jak vlastně postupovala.
Vzpomínám na jeden budovatelský film, kde pracovník, vyrábějcí sklíčka na elektroměry, či plynoměry, odjel na dovolenou a ve fabrice nebyli s to jeho práci napodobit. Věděli, že si kompletně narýsuje na skleněné tabuli síť čar, a pak to jednoduše láme, ale nedařilo se jim to. Tam ovšem stačila jednoduchá, byť v budovatelských časech prakticky náročná, konzultace meziměstským telefonickým hovorem. Tou se objasnilo, že čáry jedním směrem jsou na jedné straně skleněné desky a čáry na ně kolmé jsou z opačné strany.
Čili zde nic takového nebylo a oni museli podle sebe, metodou pokus -- omyl přijít na to, co přirozeně nadaná kolegyně objevila zcela mimoděk a nebyla schopna svou činnost nijak srozumitelně pro druhého popsat.
Jiná "veslá příhoda" zase zahrnuje pacienta s rakovinou jater, která byla citlivá na záření. I byl pacient ozářen -- a co se nestalo: Rakovina sice zmizela, ale játra zastavila svou činnost a nepodařilo se je "nahodit", a tak pacient, vyléčen, zemřel. Což poněkud snížilo na daném pracovišti původní nadšení pro ozařování nádorů v játrech, byť byly tvořeny rakovinovými buňkami citlivými na záření.
Játra, stejně jako srdce, lze "chovat" mimo tělo. Používá se to k nejrůznějším experimentům, kdy se skrze játra nechají protékat různé látky a sledují se jejich odpadní metabolity ve vytékajícím živném roztoku. Těmito metodami byly např. vyvinuty metody na detekci tzv. pomalých a rychlých metabolizérů toxických látek. Tento rozdíl v jaterním metabolismu se uplatňuje i u kuřáků a rychlí metabolizéři mají podstatně nižší riziko rakoviny z kouření než pomalí, takže různé zastoupení těchto typů ve srovnávaných populacích je dosti významným matoucím fakorem pro zjišťování vztahu mezi kouřením a vznikem nádorů a dalších komplikací (a pochopitelně se podobně uplatňuje i u dalších chemických rizikových faktorů).
Střevo
Další příhoda, byť s koncem, který mi není znám, se odehrála v době mého stážování na praxi mezi předposledním a posledním ročníkem. Byli jsme na chirurgii, kde byla řada zajímavých případů.
Jednou tam přivezli dívčinu tak třinácti - čtrnáctiletou z pionýrského tábora, které vedoucí léčili akutní zánět slepého střeva polykáním celých kuliček pepře. Faktem je, že o tomto způsobu terapie appendicitidy jsme v našich učebnicích nic napsáno neměli. Patrně proto, také pacientka názorně předvedla jeho naprostou neúčinnost. I když kuličky pepře plavaly ve výpotku v dutině břišní, čímž názorně ukazovaly, že se opravdu dostaly na místo určení, protože jinudy než dírou v appendixu se do ní dostat nemohly, ta díra sama tak nějak neúčinnost tohoto způsobu léčby dokazovala.
Při operaci jsme byli přítomni, takže si pamatuji, jak z ní po otevření dutiny břišní vyjela střeva, nafouknutá jako rybí měchýře. Kolegové použili podobnou techniku, jaká se používá u zduté kozy či krávy, tj. vypustili vhodnými napíchnutími ze střev plyny (jednou jsem viděl takovou operaci i u krávy, tam šéfoperatér studentům názorně, jejich zapálením, předvedl, že tyto plyny jsou hořlavé, zde si kolegové tento efekt, byť pro studenty jistě zajímavý a pedagogicky názorný, odpustili). Po vyčištění, zaantibiotikování atd. ležela na ARO, kde jsme měli část praxe, nicméně do našeho odchodu z ní se jí střeva nerozběhla. Pokud se tak nestalo následně, tak měli na patologii přírůstek a vedoucí na táboře měli průser ještě o něco větší.
V řadě úrazů, operací apod. dochází k šokové zástavě střevní činnosti (ta může být jako ileus komplikací nebo i terminálním stavem jiných chorob) a po provedení těchto akci je nutno činnost střeva různými kombinacemi medikamentů obnovit. Pokud se to nepodaří, tak se dostaneme do stavu "operace se zdařila, avšak pacient zemřel".
Také střevo, podobně jako játra, má určitou autonomii, která ho udržuje jak v pohybu, tak i ve smyslu vylučování sekretů apod. v činnosti. Opět, podobně jako srdce nebo játra, lze část střeva udržovat delší dobu ve vhodném živném roztoku, probublávaném kyslíkem, což se používá jak ke studiu látek, ovlivňujících sympatické a parasympatické nervové pleteně, které aktivity střeva řídí "autonomie" střeva je dána nervovými ganglii v jeho stěně), tak i na studie vstřebávání různých látek. V některých případech se studované střevo obrací naruby a v takto vzniklém vnitřku se detekují látky, které jsou přidávány do okolní tekutiny - jak rychle se tam dostnou a jaký poměr zevní a vnitřní koncentrace dané látky může vzniknout.
Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat