Rozhodně však podobné události neznamenaly, že "komunismus vlastně neexistuje, jedná se o velké množství na život a na smrt znepřátelených skupin, hlásajících každá něco jiného, které jako celek nepředstavují naprosto žádné nebezpečí a neodborníci je zcela mylně označují za 'komunisty'".
V té době ovšem byly v čerstvé paměti masakry, organizované komunisty v řadě zemí, jak v těch, kde se jim, bohužel, podařilo zvítězit, tak i v těch, kde byli nakonec od moci vytlačeni. Zásadní roli sehrálo i "hysterické a zločinné" vytlačení levičáckých intelektuálů, vesměs řízených sovětskými tajnými službami, za éry McCarthyho (přičemž po částečném otevření sovětských archivů za Jelcina se potvrdilo, že všichni tito "nevinní pokrokoví umělci a další intelektuálové" skutečně nějaké napojení na Moskvu měli, byť někteří mohli být svým okolím manipulováni bez explicitní znalosti toho, komu vlastně slouží). McCarthy bohužel chyběl už v době války ve Vietnamu, kdy se lidem řízeným sovětskou tajnou službou podařilo natolik paralyzovat společnost v USA, že připustila politickou prohru (protože po vojenské stránce USA a Jižní Vietnam válku vyhrály) nereagováním na porušení Pařížských dohod, které byly z vojenského i politického hlediska v podstatě kapitulací severoviatnamského agresora.
Zhruba v té době se začalo šířit mezi mládeží na západ od železné opony heslo "raději rudý než mrtvý" a v době, kdy u nás probíhal "obrodný proces", který měl "zlidštit" socialistický systém (byť řadu tehdejších událostí lze vysvětlit spíše animozitami mezi jednotlivými frakcemi komunistů), tehdejší západní "osmašedesátníci" bojovali (v některých případech i na barikádách) za zavedení socialismu stalinského typu v západoevropských zemích. A i tehdy agitátoři bagatelizovali infernálnost poměrů za vlády komunismu a strašili následky odporu proti jeho zavádění.
Naprosto stejně si počínají agitátoři islámističtí a článek Karla Dolejšího "Smrt šíitů a konec narativu" na Britských listech je přímo esencí tohoto přístupu k islámu.
Komentuji jej velice stručně:
- To, že se muslimové rvou mezi sebou naprosto nic neznamená. Konec konců, "kulturní revoluce" v Číně si v ničem nezadala s komunistickým terorem ve 30. letech (vč. řízeného vybíjení obyvatel určitých etnicit nebo příslušníků určitých sociálních skupin), bez ohledu na to, že Čína a SSSR měly mezi sebou lokální konflikty (např. na řece Ussuri, ale i napadení prosovětského komunistického Vietnamu Čínou) a harašily na sebe vzájemně raketami s jadernými hlavicemi.
- "Odborníci" na islám, kteří k němu konvertovali (jako např. B. Ostřanský) jsou schopni o něm podávat informace pouze na úrovni informací o komunismu lektorem z VUML, nebo informací o nacismu jeho protějškem v NSDAP. Je mi velice líto, ale v tomto případě dám přednost informacím od "odborníka na motýly", který se touto problematikou systematicky zabývá podstatně delší dobu, než trvá studium religionistiky a který má ze studia exaktních oborů nejen technické znalosti, ale i určitou rutinu práce s informačními zdroji, kterou "humanitní" obory zoufale postrádají (což je jedním ze zdrojů jejich obecně špatné pověsti, viz výrok pana presidenta o "zbytečných oborech").
- Podpora teroristů mezi islámským obyvatelstvem je daleko vyšší, než autor uvádí. Před nějakým půldesetiletím byla podpora cílů, kterých chtějí dosáhnout teroristé, kolem 60 - 80 procent (ve veřejných průzkumech u muslimů v západních zemích), v souvislosti s atentáty v Paříži si v GB pochvalovali, že tyto atentáty podporuje "jen" cca čtvrtina britských muslimů. Obávám se, že "posun k lepšímu" vznikl hlavně tím, že ajatolláhové už stačili informovat své "ovečky", co mají při podobných akcích říkat. I tak to znmená znamená masu přes milion lidí jen v té GB, takže "odhad" pana Dolejšího o "několika stech tisících podporovatelů terorismu v miliarové muslimské populaci" je prostě zjevně bezcenný blábol.
Normálním lidem jde o to, aby se žádné kamenování či podřezávání (nebo jiné zrůdnosti) nekonaly. A je jim naprosto jedno, jakým způsobem toho bude dosaženo. A pokud se budou politikové místo jednání podle tohoto zadání věnovat nesmyslnému blábolení o "mírumilovnosti islámu" (respektive platit takovéto bezcenné blábolily a cpát je do "veřejnoprávních" sdělovacích prostředků), přičemž každý, kdo systematicky sleduje zprávy o dění v současném světě, tu blábolovitost chápe, tak prostě budou v rámci demokratických procesů nahrazeni garniturou, která bude k tomuto problému přistupovat zodpovědněji. A pokud se pokusí na svých pozicích "zabetonovat" a zrušit demokracii (jako islamisty řízení "demokraté" ve Švédsku), mohou se nadít něčeho na způsob Majdanu.
A možná ještě pár slov k tomu Rusku:
Nepovažuji se ani za rusofila, ani za rusofoba. K "rusákům" mám od roku 1968 asi stejný vztah, jako měli moji rodiče k "hakošům". Nicméně ani tento ne příliš gativní vztah mi nezabraňuje chápat, že Rusko pociťuje vitální ohrožení, a že se Putin chová podle prakticky stejných vzorců jako Churchill, když se ihned po útoku Německa na SSSR s napadenou "říší zla" pragmaticky spojil, přestože byl informován o dějích, které se zde odehrávají, a, na rozdíl od většiny "pokrokových intelektuálů", neměl důvod informacím o nich nevěřit. Spojil se se stalinským SSSR jednoduše proto, aby Velká Británie vůbec přežila válku. Po válce byl také první, kdo naivní spolupráci se "strýčkem Joem" rázně přerušil a naopak nastartoval dění, které nazýváme "studená válka", nakonec vedoucí k rozpadu po druhé světové válce vytvořeného (mj. s dopomocí naivních američanů) sovětského impéria.Z tohoto důvodu chápu Putina, že se spojí třeba i s ďáblem (a tedy i s islámskými bojovníky), aby zabránil instalaci raket s jadernými hlavicemi na samé hranice Ruska (garance neudělání něčeho podobného byly Rusku dány v době rozpadu SSSR, nicméně jsou pro současnou věrchušku NATO pouhým "cárem papíru", jako byly mezinárodní smlouvy pro jistého politika první poloviny 20. století). Nehledě k tomu, že USA svého času reagovaly na přípravy instalace sovětských raket s jadernými hlavicemi na Kubě neméně negativně a svět se tehdy ocitl prakticky na samé hranici jaderné války.
Jde totiž o to, že rakety s takto malou vzdáleností od cíle mohou do jisté míry eliminovat odvetný úder a tím vést k asymetrii v "rovnováze strachu", až k jejímu případnému rozpadu. To znamená, že by pokušení zmáčknout "červený knoflík" mohlo převážit a my bychom se mohli zcela nečekaně z minuty na minutu ocitnout uprostřed jaderné apokalypsy (protože nějaké strategické jaderné rakety by Rusko odpálilo zcela jistě a k nám by dolétly i rakety středního doletu, jejichž základny by byly pro USA cílem druhotného významu). Takže, paradoxně ač jsme členy NATO, je existence nějaké nárazníkové zóny mezi námi a Ruskem, snižující možnost asymetrického úderu, v našem vlastním zájmu.
A, řečeno krutě pragmaticky: Někteří politikové EU zjevně hodlají tento superstát přeměnit na nějaký "Bruselistán" s povinnou konverzí obyvatel k islámu. Viditelně k tomu podnikají konkrétní kroky, včetně bezohledného navážení islámistických přistěhovalců a zajišťování jejich privilegovaného potavení ve společnosti, v čemž mají podporu i některých kruhů z USA. Než vítězství tohoto politického směru by "Putinie" s povinnou konverzí k pravoslaví byla asi menší zlo.
Rusko s jeho "bordelem" a pravoslavím je pro nás přece jen pochopitelnější a dokonce přijatelnější - v bordelu máme výcvik a pravoslaví tam není silnější než katolicismus u nás - než islám s jeho primitivní tuhou vírou a středověkou surovostí. Tečka.
OdpovědětVymazatNeokomunismus EU se jeví také (se skřípěnáím zubů) přijatelným - kdyby nebyl provázen idiociemi typu globální oteplovači, zelení, genderoví vyvažovatelé ale hlavně multikulturalisté.
Jedna nerealizovatelná ideologie (víra) vedle druhé.