Jsem závodník, a kdo je víc?

Cestou na chalupu jsem byl zaskočen na první pohled zcela bezúčelným stažením dopravy do dvou pruhů ze čtyř až pěti (podle konkrétního místa). Protože na zašraňkovaných pruzích nebylo žádné kopání či něco podobného, odhadl jsem to na nějké blby, kteří závodí. Předpokládal jsem cyklisty, nicméně se z toho podle pana Googla vyklubal "Brněnský půlmaraton". Účastníků této monstrakce je snad "až" několik stovek. Komplikují ovšem život řádově desítkám tisíc lidí, protože se kvůli nim překládají dopravní linky, ruší parkování, znemožňuje příjezd k bydlišti, ale také za nákupem a službami, a transitu se vytváří dopravní překážky.
V zásadě nevím, proč se takovéto akce (tj. s tak masívní podporou policie a dalších státem placených složek; překlady linek MHD taky zcela jistě nejsou zdarma) vůbec za naše peníze koná, a to je celá akce fakticky dotována i tím, že naprosté většině lidí, kteří jsou jí nějak omezeni nebo postiženi, se nedostane vůbec žádné kompenzace. Jestliže potřebuji jako soukromník uplacírovat na den před dům kontejner v souvislosti s rekonstrukcí bytu, tak platím několik stovek. A to přesto, že z té akce má stát zela jednoznačný přínos, protože nakupuji zdaněný materiál a služby a navíc ještě zajišťuji, že pracovníci příslušné firmy mají (zdaněný) výdělek, místo aby si šli stoupnout do fronty na pracák.
Kolik takových kontejnerů cca 2,5 x 4 m by se vešlo na plochu uzávěr toho půlmartónu? Obávám se, že hodně přes deset tisíc. A i když počítáme nějaké "množstevní efekty", zcela jistě když jednotlivec za plochu 2,5 x 4 m platí stovky, tak by měli pořadatelé této monstrakce platit řádově stovky tisíc. Které jsou jim odpuštěny, včetně pořadatelské služby, kterou jim "zdarma" (tj. z peníze nás všech) dělá PČR a Městská policie, protože státní úředníci, kteří o těchto věcech rozhodují, pracují se státními financemi s dominujícím heslem "z cizího krev neteče". To samé se týká, pochopitelně, i zájmu těchto úředníků o ekonomické nebo na ekonomiku převoditelné dopady této monstrakce na normální občany.

Přitom neexistuje sebemenší důvod předpokládat, že by ta akce, vyjma účastníkům, pořadatelům a na ně přifařeným firmám přinesla něco pozitivního.
Na rozdíl od pohybové aktivity běžné nebo "rehabilitační" úrovně vrcholový sport spíše škodí a vede ve vyšším věku k řadě chronických zdravotních potíží. Jistěže je můžeme odbýt známým posměšným "sportem k trvalé invaliditě" (což zcela jistě platí víc, než ono "sportem ke zdraví"), nicméně úsměv nám strne (nebo by alespoň měl) v okamžiku, kdy si uvědomíme, že léčba těchto postižených jde z našeho zdravotního pojištění, a, pokud to opravdu dotáhnou až do té invalidity, tak jsou opět sanováni na náš úkor, tentokrát z našeho sociálního pojištění. A pokud na to finance pojišťoven nebudou stačit, vezme na to stát peníze z našich daní (nebo na to stát natiskne peníze nové a znehodnotí nám tím úspory).
Budu ošklivý a srovnám sportovce, huncujícího si zdraví na úkor nás všech, s narkomanem nebo alkoholikem, který dělá to samé. Přičemž tomu narkomanovi nebo alkoholikovi mohu přičíst více polehčujících okolností, protože ke drogám se mohou dostat ještě nesvéprávní nebo ne zcela svéprávní teenageři. A páni, nabízející dětem bonbony např. s heroinem, nejsou jen urban legend ale i policejně zpracované kauzy. Navíc si někteří pedagogové na školách v přírodě a podobných akcích ulehčují práci tím, že dětem dávají uklidňující / uspávací prostředky a buď nevědí nebo nedbají, že řada z nich má skříženou návykovost s alkoholem, takže vyrábějí malé alkoholiky. A jakmile jednou má člověk návyk, tak už nemá šanci se ho zbavit.
U toho půlmaratonu, běženého většinu trasy (jak se dá usuzovat podle plánků trasy i lokalizace uzávěr) po asfaltu nebo betonu, se dá předpokládat značné postižení kloubních chrupavek, zejména na dolních končetinách. Běhat po takovýchto površích, a to až do únavy (a stejně tak i chodit) je vysloveně nezdravé a ortopedové se k těmto věcem stavějí (a zcela jistě stavěli v dobách, kdy nebyli placeni "od nemocného") jednoznačně negativně.
Faktem je, že státní podpora podobných akcí je po zdravotní (zdravotně preventivní) a tudíž i ekonomické stránce naprostý nesmysl. Pozitivní zdravotní dopad měly spíš masové akce typu sokolských sletů, nebo za, fuj - fuj, minulého režimu Spartakiáda. Vedly totiž k dlouhodobějšímu rozhýbání velkého počtu lidí při současném co do kvantity a kvality příznivějším (různorodém) zatížení organismu než jaké představuje monotónní dlouhý běh na nevhodném povrchu.
Dalším faktem je, že Brno má ve svém bezprostředním okolí dost oblastí, kde by se taková akce dala pořádat bez toho, že by překážela a obtěžovala. Jednak jsou zde rozsáhlé oblasti vytěžených pískoven na Černovické terase (a od ní na jihovýchod), jednak přilehlá část Moravského krasu, kde má Školní lesní závod Mendelovy univerzity ve svých lesích rozsáhlou a hustou síť komunikací, jak se zpevněným tak i nezpevněným (tedy ortopedicky příznivějším) povrchem. A dala by se vybrat i vhodná stoupání a klesání (protože běh téměř po rovině má nulovou hodnotu pro kardiovaskulární systém). Byť i v tom Brně nějaká převýšení závodníci mají v oblasti ulice Lipová.

Hlavní problém ovšem vidím v tom, že přesun takovéto akce do lokality, kde nikoho (nebo téměř nikoho) nebude obtěžovat, by patrně byl spojen s těžkou psychickou a morální újmou pro zúčastněné (nejen sportovce, ale snad ještě více organizátory), kteří si takovýmto obtěžováním normálních lidí dokazují svou nadřazenost nad běžným "plebsem". U mužů to podle odborníků většinou souvisí s pindíkem, s čím (se kterou částí těla) to souvisí u žen, to opravdu nevím, budu se muset příležitostně někoho zeptat.