čtvrtek 16. dubna 2015

Turecká genocida Arménů

Genocida Arménů za první světové války představuje jeden z prvních projektů záměrného etnického vyčištění "životního prostoru" v historii a v mnohém inspirovala i Adolfa Hitlera (je znám jeho výrok ve smyslu "Kdo si dnes vzpomene na nějaké Armény?"). Používala i velmi podobné metody jako následná německá genocida Židů (nucené přesídlování do táborů smrti, kde záměrně chybělo základní zajištění potravinami, a následné "pochody smrti" "předpřipraveného" obyvatelstva s vysokým procentem obětí).
Turci ještě neměli plynové komory, ale ty původně neměli ani Němci.
Původní poslání plynových komor i Zyklonu B bylo navíc v podstatě bohulibé: Kyanovodík, který se z tohoto komerčního preparátu uvolňuje, byl užíván pro hygienickou očistu šatstva a dalších předmětů (kyanovodík přežijí jen některé anaerobní bakterie, jinak uhyne vše, od většiny bakterií po mnohobuněčné parazity) před jejich praním a správkou, aby se od tohoto materiálu nenakazil personál tyto úkony provádějící; až druhotně byly tyto komory použity k cílenému vraždění lidí. Teprve poté, co se "osvědčily", byla budována zařízení, známá z dokumentů o holokaustu, maskovaná pro oběti jako sprchy. To se ovšem chýlila vláda nacistů ke konci, protože byli poraženi v bitvě o Británii a zastaveni v SSSR i v severní Africe. A nastala potřeba těch Židů pobít co nejvíce, než nadejde Ragnarok.
Lze se s patrně vysokou pravděpodobností úspěchu domnívat, že pokud by Turci na to technologicky měli, tak by plynové komory postavili a využívali také (ale v době WW1 byla běžně používána dražší dekontaminace infekčního materiálu, např. použitých uniforem, párou).
Kolik Arménů bylo povražděno, je obtížné říci: Turecko nebylo, bohužel, poraženo a donuceno vydat archívy. Jeho představitelé nebyli zatčeni a donuceni "zpívat", jak se to stalo Německu. Odhady se pohybují mezi jedním a dvěma miliony a do nástupu nacistického holokaustu to byla nejrozsáhlejší genocida národa, provedená ve srovnatelně krátkém čase.
Papež František "si dovolil" uvedený historický děj nazvat pravým jménem. Ihned se ozval jekot islamofašistů v čele s Erdoganem.
Islamofašisté nejsou sami, kdo proti publikaci a zařazení genocidy Arménů do širšího povědomí lidstva bojují. Je paradoxní, že ačkoli první čerstvé zprávy i první beletrizující zpracování tohoto tématu pochází od Židů nebo osob židovského původu, po druhé světové válce dochází k obratu. Právě židovští aktivisté spolu s islamisty bojovali a bojují proti tomu, aby byla genocida Arménů označována jako taková. Lze to snad odůvodnit jakousi snahou o "monopolizaci" tohoto pojmu pro genocidu Židů za nacistické éry. Trochu mi to připomíná scénu, které jsem byl kdysi, snad coby gymnasiální student, svědkem v brněnské "šalině": když se o místo pro invalidy těžce pohádali jednonohý se slepým.
Můj názor na tento problém se v podstatě ztotožňuje s názorem papeže Františka (je jistě mnohem více věcí, na nichž bychom se neshodli, ale to je zcela jiná historie). Systematické vybíjení Arménů v Turecku bylo naprosto jednoznačně genocidou, nebál bych se ani termínu "holokaust". Za velice významnou považuji i skutečnost, že se v tomto aktu bezuzdného vraždění angažovali především "mladoturci", tedy síly, které považujeme za zásadní pro zrození moderního (postsultánského) tureckého státu, apologety islámu a multikulturalismu předkládaného (byť to od nástupu Erdoganových islamistů dávno neplatí) coby příklad "moderního, sekulárního a přitom islámského" státu.
Uvedený akt, nad níámž vznikla tato kontraverze, je, dle mého soudu, názorná ukázka osudu, kterého se nám či naším potomkům dostane od "světských" a "umírněných" vyznavačů islámu, pokud jim k tomu dáme sebemenší možnost.

Žádné komentáře:

Okomentovat