neděle 26. dubna 2015

Proslov

na konferenci IVČRN 25. 4. 2015


Dámy a pánové!

dostalo se mi cti promluvit na tomto fóru.

Rád bych zdůraznil dvě věci:


1.
Je nám vytýkáno, stejně jako všem dalším odpůrcům islamizace, že "strašíme lidi". Ve skutečnosti je situace přesně opačná, lidé, a speciálně občané tohoto státu, riziko islámu a islamizace výrazně podceňují. V tomto státě žije podle průzkumů 75 až 85 procent lidí, hlásících se k ateismu, agnosticismu, náboženské skepsi, "něcismu" a některým alternativním náboženským vírám. Konkrétní číslo je zpravidla dáno metodikou výzkumu a přesným zněním nabídnutých alternativ odpovědí.
Všichni tito lidé jsou v případě islamizace bezprostředně ohroženi těžkým strádáním s perspektivou fyzické likvidace, protože se nehlásí k náboženstvím, která islám "toleruje", tj. jejich vyznavače "pouze" zotročuje a vraždí jen někdy a nikoli důsledně.
Pokud by nějaká politická strana s antiislamizačním programem dostala tyhle lidi, respektive ty z nich, kteří jsou voliči, k volbám a se svou kandidátkou vhozenou do urny, tak by měla v podstatě velmi pohodlnou ústavní většinu.
Bohužel, lidé vesměs nedokáží riziko, které je ohrožuje až v perspektivě několika následujících let, byť je to ohrožení vitální, vůbec jako takové vyhodnotit. Jak to můžeme vidět třeba u kuřáků.
Naprostá většina Židů, které nacisté ládovali do plynových komor se neobtěžovala přečíst si Mein Kampf a naprostá většina z toho zbytku tento spis považovala za "blábol, který normálně myslící člověk přece nemůže vůbec brát vážně". Obávám se, že naprosto stejná situace je i v případě toho islámu, tj. že spousta lidí si ten Korán, jehož velice kvalitní akademický překlad někdy ze 70. let, tedy nijak neovlivněný asociacemi s islámským terorismem, polehává v prodejnách levných knih, neobtěžovala ani přečíst. A mnozí z těch zbývajících pořád hájí nesmyslnou a nepravdivou představu, velmi podobnou představě německých Židů o Mein Kampfu a nacistech, že to se přece nedá myslet vážně, to se musí chápat obrazně, jako třeba biblické stvoření světa za sedm dní apod.
Řeší se ptákoviny typu kvóty pro ženy na pozice, o něž mezi nimi není zájem (nebo alespoň ne mezi těmi schopnými a způsobilými), řeší se šílený problém, že má žena po mateřských, OČR a podobných sociálních vlivech nižší plat než muž na srovnatelném postu. Přitom je jasné, a můžeme to vidět všude tam, kde se islám dostal k moci, že ženy dostanou příkaz chodit ve stanu, jejich pracovní uplatnění bude velmi omezené, pokud vůbec nějaké bude, a ještě budou moci být rády, že je nepostihla povinná obřízka, jak se to v řadě zemí děje.

2. Druhou věcí je, že, alespoň podle mého soudu, naprostá většina protiislamizačních aktivistů neovládá ani základy toho, čemu se dá říkat "technologie moci".
Já vás (téměř) všechny prosím, půjčte si někde po knihovnách alespoň Leninovo "Co dělat" nebo "Stát a revoluce". Nikoli proto, abyste se dozvěděli, jak pucovat hlavně křižníku Aurora (to tam, konec konců, ani není), ale jak shánět spojence, jak s nimi jednat, jak se připravovat na nepřátelské aktivity oponentů a podobné věci. Je to tam v kostce, srozumitelným jazykem a od člověka, který to v praxi prokazatelně uměl. Mimochodem, kdybychom ho vytáhli z mausolea, nespíš by se po resuscitaci a zorientování se přidal na stranu našich protivníků. A je dobré si uvědomit i to, že tito protivníci uvedené techniky politckého, informačního i obecně mocenského boje znají a běžně a bez jakéhokoli ostychu je používají. Takže ti, kterým by bylo proti srsti podle těchto návodů jednat, se mohou přinejmenším poučit, jaké hry a podrazy proti nim budou organizovat zastánci islamizace.

Abych řekl alespoň něco pozitivního:

My máme proti tomu Leninovi velkou výhodu:
My nechceme likvidovat stávající politický systém, stávající stát. My naopak bojujeme za jeho zachování v rámci toho, co je deklarováno ústavou a právním řádem.
Jednou z důležitých věcí, kterým bychom se měli věnovat, je cílené a důsledné demaskování protizákonnosti a protiústavnosti zavádění prvků islámu a celkové islamizace společnosti, včetně toho, že jsou pošlapávány základní demokratické principy na nichž jako na základě stojí ta ústava (které jsou tudíž ještě fundamentálnějším zdrojem našeho státoprávního uspořádání).
Pochopitelně, nemá cenu toto říkat hlavním islamizátorům, protože ti to velice dobře vědí. To by bylo, jako kdyby nějaký Žid upozorňoval obsluhu plynových komor na to, že Zyklon B je jedovatý. Dočkal by se maximálně odpovědi "však proto vám ho tam pouštíme". Takže tihle činitelé zcela jistě vědí, že to, co dělají, představuje ohrožení samotných základů demokratického zřízení v tomto státě, nicméně oni to dělají právě z tohoto důvodu.
Existuje ovšem velké množství lidí, kterým tyto souvislosti nedocházejí, a které o nich má cenu informovat.
Je ovšem nutné právě s touto masou lidí systematicky a cílevědomě pracovat. Ti jsou ovšem mimo Facebook, případně nečtou a nenavštěvují specializované stránky a blogy. S nimi je nutno  jednat individuálně, vysvětlovat jim, jak by se případné zavádění prvků šaríje promítlo do jejich individuálního života, života jejich dětí, vnuků atd.
Pořád ještě existují např. gayové, ochotní považovat muslimy za "takyutlačovanou" minoritu, kterou by měli tudíž ze solidarity podporovat. A kterým je třeba jasně vysvětlit, co by se s nimi  dělo, pokud by tu zavládli muslimové. To se jim dá snadno předvést na dokumentech z islámského státu, byť já raději užívám výstižnější termín "chalifát".
Druhá naše výhoda spočívá v existenci právě toho zmíněného chalifátu a dalších území, ovládaných muslimy, kteří jsou v situaci, kdy se nemusejí obtěžovat s nějakým předstíráním svých postojů a chování vůči jiným skupinám obyvatelstva.
Chalifát je pro studium reálného islámu tím, čím je dobře vybavená laboratoř pro kteréhokoli laboratorně orientovaného vědce. Včetně toho, že dnes  existují laboratoře demonstrační, výchovné, uzpůsobené pro poučení široké veřejnosti. Přesně takto bychom měli zpravodajství z chalifátu chápat, ale také i využívat.
Měli bychom ad nauseam zdůrazňovat, že přesně tohle, co se tam děje, je ten skutečný a autentický islám. Přesně takový jaký by zde zavedli "ti hodní a slušní sousedé", co se akorát chodí modlit do mešity a paní a starší dcery se poněkud divně oblékají, ale jinak jsou "úplně normální a neškodní".
A zase je možné poukázat, jak se ihned po okupaci v roce 1939 "vybarvili" do té doby naprosto konformní a přátelští němečtí sousedé. Což znám, pochopitelně, ne z vlastní zkušenosti, ale z vyprávění rodičů.

6 komentářů:

  1. Tleskám vestoje!
    Některé myšlenky mohu potvrdit z vyprávění mého dědy. Jak pan doktor nevěřil, že by se jim, německým židům mohlo něco stát a dal dědovi klíče od svého bytu, aby na něj dohlédl, až se vrátí z KL, hned po vyřízení té lapálie, toho trapného nedorozumění. Pianino, stůl, šest židlí a kožich milostivé paní doktorové děda uhlídal. Jenže po válce už to nebylo komu vrátit. Ani příbuzní nepřežili.

    Na druhé straně: Naši němečtí sousedé v Sudetech (starci, mladí kluci a ženy rozličného stáří - chlapi chyběli, ti zůstali v Rusku už natrvalo) byli výborní, spolehliví sousedé. Vděční za to, že jsme se s nimi bavili jako lidmi,. ne jako s podlidmi. Takže i to je vratné.

    A ještě něco: Nacionalistické Rusko - ano, Rusové jsou principiálně nacionalisté, kdyby nebyli, už by jako národ asi neexistovali - jsou tady, v neokomunistické EU a zmatené USA asi nejlepší pojistkou proti islámu.
    Ale platí o nich totéž, co o Němcích. Do určitého procenta. O tom by mohli vyprávět lidé z Karlových Varů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S těmi Němci: Tatínek to zažil v Ústí nad Labem, kde hnali jejich rodinu do vnitrozemí kluci, se kterými si pár let před tím běžně hráli. Maminka mi zase líčila, jak sousedé, s nimiž se běžně bavilo česky, přestali odpovídat na pozdrav, v českých obchodech "přestali rozumět" česky atd. A po osvobození zase velmi horlivě a uctivě zdravili a česky mluvili téměř perfektně. A asi se dost divili, že jim tu druhou proměnu nikdo nežral.

      Vymazat
    2. A k tomu Rusku:
      Že by měl jeho režim pro mě nějakou lákavou tvář, to rozhodně ne. Nicméně když vidím, jak nás Brusel a Washington stále více rvou muslimům do chřtánu, tak jsem nucen konstatovat, že gosudar Putin je rozhodně menší zlo než nějaký Bruselistán.

      Vymazat
  2. Časem se rozpustí i lecjaká animozita. Rozpustila se i ta moje, protiruská. Když se k nám do domu nastěhovala malinká ruská primabalerina s mužem a chodila domů, jako kdyby něco provedla tak jsem ji jednou na křesťanské vánoce donesl talířek cukroví.
    A ta malá osoba se dala do pláče, že... že je tu i někdo kdo ne-nenávidí Rusy. Tak jsem si uvědomil, že od roku 1968 už uplynula celá jedna generace - a vykašlal jsem se na nějakou nenávist.
    Opatrnost? Ano! Obezřetnost? Ano!
    Ale pěstovat si letitou nenávist? Proč? K čemu je to dobré?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta umělkyně na to reagovala radostí. Bohužel, mnohý zasloužilý člen Landsmanšaftu by na to zareagoval stylem "a přece jsme měli pravdu my!".

      Vymazat
    2. Všichni "autentičtí Sudeťáci" už skoro vymřeli. To jsou už jejich děti, které už to berou s rezervou. A jejich děti? Ty už to asi nebude zajímat vůbec. Naši chalupu v Sudetech před dvaceti lety navštívili právě dvě děti, které tam jako malé bydlely a byly s rodiči "odsunuty". Pochválili, jak je chalupa pěkně udržovaná, vyfotili se před ní i v ní, pojedli bábovku, popili kafe a odjeli. O nějaké revanši nebyla řeč ani v náznaku - oni už byli jinde. Pak jsme si psali na Vánoce a Velikonoce, než oba, bratr i sestra už umřeli,. Jejich děti už ani nepíšou - a my taky ne - neznáme jejich adresy.
      Ony sudetoněmecké reminiscence jsou víceméně čisté politikum, stejně jako hon na staré komunisty. Jsou to dinosauři, exponáty.
      "Noví komunisté" mají komunismus jenom jako podpůrnou ideologii pro prosazování vlastních cílů, které rozhodně nejsou komunistické.
      I když: I mezi nimi se občas objeví "mladí a neklidní", kteří idejím komunismu opravdu věří. Ale to je časem přejde a komunistickou rétoriku budou používat k sebeprosazení stejně jako jejich otcové.

      Skutečný komunismus, takový ten "regulační" se dneska jmenuje jinak: EU, Zelení, ANO atd. Těch je třeba se bát.

      Vymazat