Yperit nejlepší sufražetkou

V souvislosti se značně pochybným návrhem zákona o obecném referendu z dílny vládních fašistoidů a antidemokratů se opět objevují útoky na referendum jako prostředek demokracie. V současné době "frčí" kritika pozdního zavedení volebního práva pro ženy ve Švýcarsku coby ukázka naprosté neschopnosti a nedemokratičnosti referenda.

Problém je ovšem někde jinde:
Švýcarsko se vyhnulo oběma světovým válkám, z nichž zejména ta první znamenala velmi mnoho právě pro emancipaci žen. Bylo to dáno masovou vázaností mužů na frontách, která si vyžádala nasazení žen na řadu do té doby "mužských" prací. A v okamžiku, kdy ženy samy sobě i svému okolí názorně ukázaly, že zvládnou mužské práce, bylo docela samozřejmé, že začnou tlačit na dosud mužské odměňování za práci a také na mužská práva politická (ono to šlo do značné míry ruku v ruce).
Velmi zajímavé jsou v tomto ohledu úvahy Jacka Londona o volebním právu žen (v USA byla situace složitá, protože některé státy USA měly volební právo žen už na konci 19. století, nicméně v jednom z hlasování ve volbách ve 20. letech bylo ženské volební právo na federální úrovni - a tedy nařizující je zbylým státům, které je ještě neměly - jedním ze stěžejních témat). London zdůvodňoval, proč bude hlasovat pro stranu s agendou ženského volebního práva, přestože jasným důsledkem bude poněkud neprozřetelné prosazení alkoholové prohibice.
Což se i stalo, v prvních volbách po zavedení ženského volebního práva v USA se dostaly k moci fašistoidní síly, které zavedly alkoholickou prohibici. Ta vytvořila velmi záhy dokonalé propojení organizovaného zločinu s právní sférou (advokacie apod.), justicí, policií a politikou, z něhož se USA pořád ještě nevzpamatovaly a je otázka, zda se jim to kdy v budoucnu povede (je to jeden z důvodů, proč se dívám, ač agresívní nekuřák, skepticky na nejrůznější prohibiční aktivity související s kouřením). Přičemž nešlo o žádný nečekaný side-effect. Toto riziko řada lidí předpokládala a veřejně před nimi i varovala, nicméně autorům prohibice zřejmě právě o tohle šlo.
Události první světové války tedy zapůsobily zcela jednoznačně daleko silněji než před tím hnutí sufražetek a jiných prafeministek, i když jim, vedle osobní odvahy a angažovanosti je nutno přiznat, že díky jejich idejím ženy věděly, o co se mají hlásit.
Nejdůležitější ovšem bylo, že se ženy staly v ekonomice nepostradatelnými. "Lysistrata" je opravdu jen komedie (stejně tak i její Klicperova adaptace "Ženský boj"). V dobách, kdy ženy opravdu neměly mužům co odepřít, než postelové radovánky, skutečně měly velmi slabou pozici pro získání jakýchkoli politických práv. V okamžiku, kdy při jejich případné stávce přestaly jet klíčové průmyslové podniky a řada služeb, měly pozici na vybojování svých politických práv podstatně silnější.
V souvislosti se zkušenostmi z WW1 jsem si také opakovaně dovolil předpoklad, že pořádná válčička, který by fyzicky demaskulinizovala islámský svět, jako ta první světová Evropu, by mohla vést k podobnému efektu, tedy uplatnění ženských práv v islámském světě (což by byl nejspíš začátek konce islámu jako takového, minimálně v té podobě, v jaké ho známe dnes). Případně by mohlo zapracovat něco jako encefalitida 16 (viz Merle "Muži pod ochranou").
Problém ovšem spočívá v tom, že průmyslová struktura i služby jsou v těchto zemích na velmi nízké úrovni (výrazně nižší než v Evropě za WW1), navíc mnohdy řešené dovozem pracovních sil z ciziny. Muslimové pracují jako námezdní pracovníci jen výjimečně, spíš provozují cosi jako drobné podnikání, případně organizované do podoby blízké "švarc systému" u nás, takže by chybělo právě ono masové zapojení se žen do klíčových oblastí v průmyslu, zemědělství a službách, které by jim  poskytlo onu kýženou politickou sílu. Druhou věcí je, že v řadě islámských zemí ženy volební právo mají, aniž by se to do jejich postavení sebeméně promítalo. Imámové v podstatě přišli na to, co je snem i našich politiků - eliminovali riziko, že se prostřednictvím voleb podaří něco zásadního ve společnosti reálně změnit.

A pokud někoho zarazil název: Dovoluji si předpokládat, že yperit, coby nejznámější BCHL z té doby asi nejvíc charakterizuje první světovou válku (protože v těch dalších se BCHL používaly minimálně) a naopak věci jako kulomet, minomet, zákop apod. nejsou pro WW1 úplně unikátní.