pátek 15. dubna 2016

Britské listy a zapomenutá demonstrace

Pánové Urban a Čulík se dostali v Britských listech do sporu.

Pan Urban velmi decentně naznačuje, že pokud jsou uveřejňovány "vládními" médii systematicky lživé informace, tak se velmi snadno stane, zejména poté, co se provalí na světlo pravda, že lidé přestanou těmto médiím věřit. Konec konců, toto reflektuje i německý termín "lügenpresse", vzniklý právě v této souvislosti.

Společenská smlouva

Problém ovšem vidím někde úplně jinde než pan Urban (a pan Čulík je naprostý mimoň, jak je u něj téměř standardem). Dovolím si citovat:
"Britské listy žijí ve světě, kde všichni zcela samozřejmě tuto víru sdílí. Pokud se ukáže, že nikoli, a pokud to dotyčný nechce pochopit, pak je jednoduše vyloučen z řad slušných lidí. A s neslušnými se samozřejmě bavit nebudeme, to bychom je legitimizovali."
Pochopitelně, ono "nebavíme se" zpravidla znamená ztrátu zaměstnání, vyházení dětí ze škol (v některých případech i rodiny z bytu) a další podobné represe, jak je známe z doby Husákovy normalizace. Konec konců, takto bylo motivováno i Čulíkovo udání blogera Rogozova (protože kdyby Čulík věděl, že jeho udání nebude mít ve stále více se fašizující Velké Británii pro udaného takovéto následky, tak by se s ním nesepisoval).
A když se vrátíme k onomu Husákovu režimu: Husák uzavřel s občany jakousi nepsanou smlouvu, která zněla zhruba takto:
"Když budeš alespoň předstírat loajalitu a víru v to, co hlásají režimní ideologové, a když budeš předstírat, že pologramotná hovada typu 'jen kalhoty, na saka nepouštět' považuješ za významné společenské autority, tak tě necháme na pokoji."
Naproto identickou nepsanou smlouvu pak uzavřely s občany stále více se fašizující režimy "starých" zemí EU (a dalších):
"Když budeš předstírat konformitu s hovadinami typu multikulturalismu, politické korektnosti, genderismu, feminismu atd., budeš předstírat, že tyto fašistoidní ideologie považuješ za vědecké a analogy onoho výše zmíněného specialisty na kalhoty, kteří je hlásají, za významné vědce, tak tě necháme na pokoji."
V závětří poklidných režimů v poklidném prostředí tyto společenské smlouvy mohly nějakou dobu fungovat. Jakmile došlo k problémům, a hlavně takovým, které byly řešeny na úkor širokých vrstev občanů, nutně muselo dojít k tomu, že se těmito smlouvami nadefinovaný stav společnosti začal hroutit.

Co se podělalo?

A tady jsme u té "zapomenuté demonstrace". Několik málo dní před známou pendrekiádou k 17. listopadu, organizovanou (patrně) některou ze složek STB za zády husákovského režimu, došlo v severočeském kraji k pendrekiádě jiné, které byli vystaveni občané, protestující proti stále se zhoršujícímu životnímu prostředí. A rovněž stále více se rýsujícím důkazům, jak toto prostředí ohrožuje je samé i životy jejich rodin.
Právě ona zmíněná demonstrace ukázala, že ona "společenská smlouva" s Husákovým režimem je z toho druhu smluv, které se podepisují vlastní krví, nejčastěji vydolovanou z napíchnutého bříška některého z prstů. Případně smlouvou se Shylockem, který si následně svévolně redefinuje onu libru (asi půl kila) masa, bez větších problémů vyříznutelnou z mnoha tělesných partií, coby srdce. Lidé se zkrátka cestou ran profesionálních pendrekářů dozvěděli, že ono "necháme tě na pokoji" znamená "necháme tě přežít, jen pokud to nebude v rozporu s naším ekonomickým zájmem; když to bude potřebné pro plnění pětiletek a dalších ekonomických ukazatelů, můžete ty i tvoje děti klidně chcípnout na zamoření prostředí (nebo z jiných důvodů) a nám je to šumafu".
Tahle demonstrace tedy ukázala, že s Husákovým režimem žádnou smlouvu o konformitě a "nechání na pokoji" uzavřít nelze, respektive, že režim si ono "nechání na pokoji" vykládá způsobem, pro většinu občanů naprosto nepřijatelným. Studentská pendrekiáda pak už byla jen a jen sirkou, vhozenou do sudu se střelným prachem, nachystaným předchozími událostmi. Ze svého okolí znám více lidí, pro něž byla právě ona demonstrace v severních Čechách (respektive její ukončení) poslední kapkou, která vedla k jejich přidání se na stranu rebelujících studentů a umělců. A řekněme si to upřímně - bez toho, že se k těmto iniciálním skupinám, poměrně rychle přidaly spousty dalších lidí, do té doby více-méně konformních s režimem (včetně řady komunistů, některých přecházejících i koordinovaně jako celé ZO KSČ), by husákovský režim pravděpodobně nepadl (nebo alespoň ne tak rychle a důkladně).

Co se podělává?

Ve starých zemích EU jsme svědky vlastně procesu velmi podobného, jaký proběhl u nás.
Obyvatelstvo si stále více uvědomuje, že ona smlouva o konformitě vůči zjevným lhářům a blbům, podporovaným režimem, má naprosto stejné parametry jako ta naše smlouva s Husákem (a smlouvy obyvatel s podobnými papaláši v dalších komunistických zemích). Že ty, s kým tuto smlouvu uzavřeli, naprosto nezajímá nejen jejich blahobyt, ale ani fyzické ohrožení, hrozící jim a jejich rodinám, podobně, jako to nezajímalo socialistické papaláše. Tento fakt se přitom stále více rýsuje jak v souvislosti s teroristickými útoky, tak i s "mravenčí prací" muslimů, ale i dalších preferovaných skupin. Tyto aktivity přeměňují společnost těchto států, z podoby do té doby pro nás nedostižného ideálu, do podoby naprostého pekla. Přičemž se prozrazuje i to, že stále více lidí ze zemí, které si na přelomu 80. a 90. let horko - těžko vybojovaly připojení se k tomuto světu, hledá po zjištění skutečného stavu cestu z tohoto pekla ven. A je veřejným tajemstvím, že pravděpodobně ve všech nebo téměř všech zemích za bývalou "železnou oponou" by referendum o odchodu z něj dopadlo pro exit. A velmi podobně by dopadla i obdobná referenda v řadě zemí na západ od ní.
Obyvatelstvo i "starých" zemí EU si začíná uvědomovat jak infernalitu svého postavení, tak i naprostou bezvýchodnost z ní, pokud zůstane moc v rukou jak současných vlád, poplatných zkrachovalé ideologii multikulturalismu a dalších "-ismů" (bez ohledu na to, že tuto zkrachovalost současně politici této garnitury slovně uznávají), tak i protinárodní a antidemokratické (cudně řečeno "demokratickým deficitem trpící") bruselské centrály.

Jaké jsou možnosti

K výše uvedenému prozření začalo docházet už před mnoha lety a podobné procesy mají, zcela zákonitě, tu vlastnost, že gradují více-méně exponenciálně. Určité rozčarování z EU a všeho, co s ní souvisí, naznačovaly průzkumy v některých starých zemí EU už v době, kdy my jsme do ní teprve vstupovali (s voličstvem oblbeným masívní propagandou, že vstupujeme do ekonomicky vysoce úspěšného a politicky neškodného EHS).
Pokažení situace akcentovali jednoznačně muslimové, protože se ukázali být stejní, jako ti nedočkaví piráti ze Stevensonova "Ostrova pokladů", kteří se nedokázali ukáznit a vynutili si proti vůli svého vůdce, Johna Silvera, vzpouru ještě dříve, než byl poklad nalezen a Hispaniola na zpáteční cestě do Anglie (a to Silver původně plánoval, že vzpoura vypukne až někdy ve druhé polovině této cesty).
Muslimové se také "nemohli dočkat", až jim kolaborující vlády natolik zblbnou a hodnotově rozloží populaci multikulturalismem a politickou korektností, že bude zcela bezbranná. S požadavky, naprosto neslučitelnými s civilizovaným stavem společnosti, vyrukovali, naštěstí pro nás, předčasně.
Právě tato situace vyvolala rozmach občanského, prodemokratického a antiislamizačního hnutí, které způsobuje vrásky na čele antidemokratických papalášů. Ti jsou stále více ve vleku událostí, reagují nesmyslně až chaoticky a nejsou s to se ani mezi sebou domluvit na koordinaci svých aktivit.

Jsem toho názoru, že celá EU se začíná dostávat do stavu, v jakém byl husákovský režim někdy na jaře 1989. Byť je jasné, že analogie jsou jen analogiemi. Nicméně to vypadá, že se společnost v ní stává sudem prachu, do něhož dříve nebo později, třeba i náhodně a "pachatelem" nezáměrně, padne jiskra. Takovou iniciací může být nějaký exces. Může to však být i takové jednání, jaké dříve pachatelům procházelo bez zvláštní odezvy občanů (konec konců, STB před imaginárním Martinem Šmídem zcela reálně ubila spoustu skutečně existujících lidí a prošlo jí to). Nejpravděpodobnějším kandidátem na pachatele takového činu jsou muslimové, ale nejsou zdaleka kandidátem jediným. Může to být klidně i nějaký horlivý policista či aktivista z protidemokratické nevládky.

2 komentáře:

  1. Ano, Pergille!
    Popsáno vědecky to, co já vím intuitivně a popisuji emotivně. Je ale dobré si přečíst suché shrnutí.

    Pozn.: V Bulharsku zavřeli (jen do domácího vězení) aktivistu který "lovil" prosáknuvší migranty. Na jeho podporu uspořádali "antimultikulturalisté" a národovci docela slušnou demonstraci před policejní služebnou. Možná proto dostal jen domácí vězení.
    V Polsku byla nedávno mnohatisícová národovecká a prokřesťanská (čti antimuslimská) demonstrace. Policie se chytře držela stranou.
    U nás je možné ohnisko sváru v případě tzv. Kliniky. "Sluníčkové" získali pocit, že jim všechno projde. Babiš lavíruje. Ale až se setkají dva davy, možná už to bude počinková náložka.
    Média maintreamu pozvolna otáčejí rétoriku, zatím jen přívlastcích a v řazení zpráv - mají strach, že po násilné (možná i nekrvavé, ale "neligitimní") změně se bude tato týkat především jich.
    A mají pravdu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Současná situace hodně připomíná „papiňák“, kterému nějaký idiot strká na ventil čím dál tím těžší závaží, aby nesyčel a zároveň s tím buď nedokáže stáhnout plamen pod hrncem, nebo ani není dost chytrý na to, aby si uvědomil, že by to měl udělat. Jen mu vadí to syčení a tak strká na te n ventil čím dál tím těžší závaží. Ten idiot nemůže dopadnout dobře, bude-li s tím „papiňákem“ v jedné místnosti, až to bouchne a to on s největší pravděpodobností bude.

      K tomu Bulharsku, vzpomínáte si před delší dobou na případ, kdy cikánský „nedotknutelný“ zmetek, kterýžto nalitý jako slíva zabil v Bulharsku při jízdě autem mladého kluka a vypadalo, to, že bude pro nedostatek důkazů (rozumějte zjevnou neochotu úřadů toho hajzla zavřít) osvobozen? Rozzuřený dav mu zapálil barák, kde ten zmetek shořel. Úřady to tenkrát moudře příliš nevyšetřovaly a nechaly to raději „vyšumět do ztracena“. Balkán je Balkán a ty nálady tam už delší dobou připomínají spíš odjištěný ruční granát ve výtahu, než nudný a relativně bezpečný obyčejný syčící „papiňák“ v kuchyni. Turky z Balkánu vykopali až Rusové a nebylo to zase až tak dávno. Britské impérium při tom zjevně i skrytě nadržovalo Turkům, takže jestliže si mohamedán usurpuje britské území jakožto jeho, dobře jim tak: „Kdo s čím zachází...“.

      No a veřejnokrávní a mainstreamová média? To je spolek oblbovačů, podvodníků, manipulátorů a křivých hajzlů. Zasluhují přinejmenším rozehnat a dostat aspoň na nějakou podstatně dlouhou dobu zákaz činnosti v oboru a to jsem řekl bych nadmíru laskavý vzhledem k tomu, co prosazují, a co při tom hrozí.

      Vymazat