neděle 5. června 2016

Jsou teroristé vyviněni existencí provokatérů?

V současnosti sedí ve vyšetřovací vazbě terorista z anarchokomunistické organizace, který společně s dalšími plánoval bombový útok na vlak, převážející munici.

Je vcelku jasné, co by se stalo, kdyby bomba vybuchla na nádraží plném lidí, nebo při míjení soupravy s cestujícími na trati. Plánovači této akce byli plně srozumitelněni s tím, že se taková věc může stát. (Spolu)občané pro ně znamenají jen čísla do statistiky jejich "zářezů" za "dobře" provedené akce.
Nyní tento terorista zahájil hladovku v "suché" verzi, aby si vynutil propuštění z vězení. Považuje se totiž za nevinného, protože takové aktivity jsou přece normální a nikdo nemá právo jejich původce nějak trestat. Navíc se obhajuje tím, že ve skupině byli policejní provokatéři, takže vlastně oni nic, oni muzikanti.
Stejně tak řvou všichni, kdo se teroristy zastávají, včetně "klinikářů", kteří tím jasně předvádějí, jakéže "společensky přínosné" aktivity hodlají na vysquatovaném objektu provozovat (a to jen připomínám a dále nerozvádím jejich teror vůči provozovně Řízkárna, včetně vypálených aut).

K těm policistům ve skupině

Anarchokomunisté a jejich příznivci blekotají o "provokatérech", nicméně nejsou s to doložit, že byli příslušníky policie k něčemu nuceni. Proniknutí do centra zločinecké skupiny je naprosto legitimní součástí policejní práce byť je jasné, že je eticky na hraně situace, kdy se policejní agenti musejí zúčastnit nějaké protizákonné aktivity.
Nicméně ryze pragmaticky: Pokud to vede k likvidaci zločinecké skupiny s vysokými tresty (zcela jistě by měly za některé aktivity padat i tresty smrti), tak je to menší zlo, než když skupina dopadena není, nebo se jejím členům v případě zatčení téměř nic nepodaří prokázat a oni vyváznou jen s naprosto bagatelními tresty. Už proto, že se otřepou a pokračují dál, jen opatrnější a hůře sledovatelní než dříve.
V pod pojmem provokace se dá přestavit i situace, kdy by policejní agent sám organizoval nějakou zločinnou akci a pak likvidoval ty, co se od něho dali zverbovat. Na podobné případy si stšžují i teroristé z řad palestinských Arabů, že prý je řídili agenti Mossadu. Tohle je asi eticky spíše za hranou. Nicméně:
  • reakce normálního člověka asi nebude, když za ním přijde neznámý člověk a navrhne mu spáchat teroristický útok, aby zahýkal radostí a jal se příprav aktivně účastnit
  • pokud někdo za podobné situace zareaguje jako obžalovaní v této kauze, tak tím jen demonstruje, že by dříve nebo později podobnou akci provedl i sám na své triko nebo s lidmi sobě rovnými. Asi by se v takovém případě měla provokace zohlednit formou výše trestu, ale ten trest by měl pořád odpovídat vysoké společenské nebezpečnosti pachatele a jeho málo pravděpodobnému napravení

K té hladovce

Je mi velice líto, ale stát by měl ustát jekot zločineckých tlup za teroristu intervenujících či přímo vynucujících jeho propuštění (třeba paralelními hladovkami).
Považuji za naprosto nepřípustné, aby vězeň (jakýkoli) jen proto, že drží hladovku, byl propuštěn na svobodu. To bychom posléze mohli zcela zrušit věznice, protože dostat se z nich by bylo poměrně snadné a při průměrné nadváze až obezitě naší populace i v podstatě zdravé.
Proto bych nijak neřešil ani situaci, pokud vězněný anarchokomunista dotáhne svou hladovku do konce (osobně si ovšem myslím, že se na to má příliš rád). I kdyby to mělo být jen proto, že stát ukáže, že o jistých věcech se prostě nevyjednává a zločinci mají smůlu.
Další věcí, která s tím alespoň volně souvisí, je nástup islámistických teroristů. Tvrdý postup proti jejich "konkurentovi" by byl dobrým signálem i vůči nim, protože by jim naznačil, že tudy cesta z vězení (natož z vyšetřovací vazby) nepovede ani pro ně.

Zkrátka i pro tohoto hladovkáře platí ono zemanovské: "S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje".

Žádné komentáře:

Okomentovat