Kdo tak agituje
Nemá cenu se zabývat v podstatě profesionálními proislámskými agitátory. Ti budou popírat zločinnou podstatu islámu do roztrhání těla, asi jako protektorátní aktivističtí novináři popírali "zvěsti a lži" o koncentračních táborech a dalších zločinech nacistů ještě na jaře roku 1945 a jejich pokračovatelé to dělají v podstatě dodnes.Zaujalo mě však odmítnutí ze strany ateistického serveru, byť s poznámkou, že nevyjadřuje kolektivní názor jeho redakce. Měl jsme představu, že ateisté to mají přece jen v hlavách lépe srovnané, než např. věřící křesťané nebo judaisté, kteří to navíc mohou hrát na "tolerování" (byť zcela jednoznačně dočasné) své víry islámem. Jak ukazuje citovaný článek, mýlil jsem se.
Podstata věci
Obě ideologie, islám i nacismus, mají naprosto stejný přístup k lidem, které dělí na tři skupiny:- svoje vyznavače, kteří mají být ve společnosti vládnoucí silou
- tolerované, kteří mají být zotročenou silou, určenou na práce, do kterých se předchozí skupině nechce
- netolerované, kteří mají být vybiti
Je mi opravdu líto, ale je mi naprosto lhostejné, zda ten, co mě chce zavraždit, tak činí proto, že mám tmavé oči a mám (respektive jsem kdysi měl) tmavé vlasy, nebo proto, že se veřejně hlásím k ateismu.
Po státní moci považuji jediné: Aby mě před těmi bezcennými bastardy, toužícími po mé krvi, ochránila, a to i za cenu jejich fyzické likvidace. A podpořím jakoukoli politickou sílu, která bude mít něco podobného v programu.
Hitler a Mohamed
Oba mají mnoho společného. Oba vyrůstali v neúplné rodině, s níž měli problematické vztahy. Oba byli také v mládí flákači, než se chytli svého životního programu. Oba měli také problematický vztah k ženám.Podle některých odborníků si Hitler nikdy "nevrzl" a měl i defektní genitál.
U Mohameda je v souvislosti s naplňováním vztahů k ženám také mnoho pochybností. Manželství se starší ženou, manželství s dětskou Aišou a další peripetie kolem nich popisují i oficiální životopisy, podle nichž se učí v koránových školách. Ty také popisují (a dávají muslimům jako pozitivní vzor) i epizodu se souloží s manželkou umučeného zajatce, provedenou bezprostředně po jeho smrti s jeho tělem místo lůžka. Ani ta není projevem normální sexuality.
Oba také byli ve svém programu zpočátku neúspěšní a tento neúspěch je donutil ho do značné míry revidovat tak, aby rezonoval s nejnižšími pudy lidské spodiny, o niž se následně mocensky opírali.
Rozdíly
To, že Mohamed svou ideologii koncipoval jako náboženství a Hitler jako politicko - rasistický program, bylo prostě dáno přizpůsobením v podstatě podobné až stejné ideologie vlastnostem obecenstva, které ji mělo přijmout za svou.Kdyby Mohamed začal blábolit o "modrookých blonďatých árijcích, předurčených světovládě", tak by patrně sklidil naprosto stejný nezájem okolí, jaký sklízel v časech prvního mekkánského období, kdy ho nábožensky následovala pouze nejbližší rodina a služebnictvo (které holt muselo).
Kdyby Hitler začal blábolit o tom, že je novým židovským prorokem, povolaným na svět, aby napravil "zkažená náboženství" judaismus a křesťanství, která se odchýlila od toho, co hlásali předchozí proroci (a k tomu ještě, aby to nebylo tak jednoduché, by coby judaistický prorok hlásal nutnost vyhlazení Židů), patrně by skončil ve vypolštářované cele a mohl by se nanejvýš ocitnout coby zajímavá kazuistika v nějakých hodně tlustých a nezáživných psychiatrických spisech.
Na druhé straně jsem přesvědčen, že kdyby někdo pomocí nějakého stroje času oba coby nemluvňata zaměnil, tak by se nic významného nestalo a dějiny raného islámu i nástupu nacismu a druhé světové války by vypadaly (+- nevýznamné detaily) stejně.
Co mají ještě společného
Hitler i Mohamed, přiměřeně kulturní úrovni populace, v níž se pohybovali, využívali, a to zejména v době, kdy se drali k moci, nejnižší pudy lidské spodiny, která jim vytvořila mocenské zázemí, z něhož potom expandovali k dalším společenským vrstvám. Dá se říci, že společná byla i naivní představa těchto vyšších společenských vrstev, že ústupky a přidáním se na stranu islámu / nacismu dosáhnou nějakého zcivilizování muslimů / nacistů a dostanou toto hnutí pod svou kontrolu.Jak Hitler tak i Mohamed pracovali s kořistní mentalitou svých stoupenců (umožním vám legálně loupit, vraždit, znásilňovat, když mě budete podporovat), což využily masy řadových džihádistů, bojujících pro kořist a účast na znásilňovaní a vraždění poražených protivníků a naprosto stejně si počínaly i masy SA manů, následujících Hitlera. A v obou případech si pak vůdcové v úzkém kruhu rozdělovali tu skutečně nejatraktivnější kořist, v případě muslimů to byly feudálně mocenské posty na dobytých územích, v případě nacistů se jednalo především o "arizované" podniky.
Společný je pro oba také silný antisemitismus a dokonce částečně i jeho historie: Mohamed původně koketoval s konverzí na judaismus a zatvrdil se proti Židům až po jejich odmítnutí. Hitlera zase zachránil před smrtí hladem coby neúspěšného malíře pohlednic bohatý židovský podnikatel. Tato epizoda Hitlera v podstatě zatvrdila proti Židům (ta historie je ostatně naznačena i v Mein Kampfu) a výsledkem byl antisemitismus, který nakonec přerostl až do obludných rozměrů. Na druhé straně byl Mohamed i v tomto úspěšnější: Už za jeho života byl Arabský poloostrov "judenfrei" a po jeho smrti byla takto "vyčištěna" i území další. Něco podobného se Hitlerovi, naštěstí, nepodařilo ani s tím Německem.
Nicméně jak nacismus tak islám proponují po svém konečném vítězství (které už je aktuální akorát u toho islámu) totální "judenfrei" celého světa.
Rozdílná historie
Rozdíl mezi oběma ovšem spočívá v tom, že zatímco proti Hitlerovi se nakonec podařilo lidem spojit, a to i v případě národů a států, které spolu krátce předtím bojovaly (ještě ve 20. letech vedly západní státy přímou intervenci proti SSSR a na přelomu 30. 40. let podporovaly sověty napadené Finsko, tedy bojovaly proti SSSR alespoń nepřímo, nicméně po jeho přepadení nacistickým Německem v roce 1941 se s ním spojily). Šlo zcela jistě o čistý sňatek z rozumu, jak to krásně vyjádřil W. Churchill bonmotem, komentujícím přepadení SSSR nacisty, že "Kdyby vpadl Hitler do pekla, považoval by za správné říct pár pěkných slov o ďáblovi." Z tohoto důvodu také Hitler zdechl v bunkru v částečně dobytém hlavním městě své "tisicileté říše" a byl spálen jako odpad.Protivníci Mohameda a jeho následovníků se nikdy nedokázali spojit do široké koalice, která by důsledně a přes veškeré bezprostředně existující i historické spory společně bojovala až do totální porážky islámu, tedy až by "islámská šelma zdechla ve svém doupěti", abych parafrázoval to, co sovětská propaganda prorokovala Hitlerovi (a armáda nesla významnou část práce na splnění této předpovědi). Muslimům se vždy dařilo rozeštvávat, ať přímo nebo pomocí nastrčených osob, proti islámu stojící státy tak, aby pokud možno padly osamocené jeden po druhém, případně navíc oslabené předchozími vzájemnými konflikty. To platí i pro dnešní dobu, kdy "bojovníci proti kremelské propagandě" nejsou z valné části (mimo totální hlupáky) ničím jiným než hlasateli proislámské propagandy, v jejímž zájmu je zabránění tomu, aby se Rusko (spolu s dalšími postsovětskými státy) spojilo s euroamerickými státy proti islámské invazi. Konec konců, zásah Ruska v Sýrii, kde se podařilo dosáhnout alespoň částečné a dočasné shody mezi Ruskem a západními zeměmi, ukázal jednak to, že islamisté takovéto síle nejsou s to odolat, jednak demaskoval Turecko jako nepřátelského agenta, byť formálně člena NATO.
Z tohoto důvodu Mohamed, na rozdíl od Hitlera, zemřel v blahobytu a na vrcholu moci a jeho současní následovníci k tomu mají nakročeno.
Takže, je mi líto, islám a nacismus jsou si opravdu, s opravou na kulturní podmínky v nichž vznikaly, velice podobné, podobné jsou i jejich cíle a naléhavě vyvstává nutnost vytvořit bez ohledu na vzájemné politické rozpory širokou koalici států, jejímž jediným cílem by byla porážka islámu a deislamizace islámských území.
Vidím a cítím to vlmi podobně.
OdpovědětVymazat