Zní to hezky
Turecko není jediná země, kde došlo k atentátnickým výbuchům směsí na bázi umělých hnojiv nebo látek z nich vyextrahovaných. Může se zdát, že zamezení přístupu občanů, a tedy i potenciálních teroristů, k takto nebezpečným látkám vyřeší tíživý problém terorismu.Problém je, že stejně nebezpečnou látkou je třeba benzín (a jen o něco málo méně nebezpečná je motorová nafta, o LTO ani nemluvě). A teď si představte svět, kde by byl benzín zakázán, respektive malé množství by si ho mohly vybrané a schválené osoby zakoupit na základě úředního povolení ... A patrně by se přidal i propan - butan, protože přeměnit láhev tohoto plynu v bombu jde poměrně snadno, nehledě k tomu, že lze vyvolat opravdu mohutný a destruktivní výbuch prostým otevřením této láhve nedaleko otevřeného ohně, o čemž už se spousta lidí přesvědčila na vlastní kůži (byť mnozí z nich si této informace příliš neužili). A musel by se zakázat i metan, který pod názvem "zemní plyn" proudí trubkami do našich domácností. A je přitom po smíchání se vzduchem ještě výbušnější než ten propan - butan.
Jsou hnojiva skutečně tak nepostradatelná?
Chemik Fritz Haber vynalezl proces, jak vzdušný dusík, který je jen velice málo reaktivní, sloučit za vysokého tlaku a teploty s vodíkem (jeho hlavním příspěvkem byl objev katalyzátoru, který to umožní) na amoniak. Amoniak lze následně oxidovat (protože dusík v něm je už "načnutý") na oxidy dusíku. Z těch jde vyrábět ledacos, od umělých hnojiv přes dusičnany na výrobu střelného prachu až po kyselinu dusičnou, umožňující vyrobit výbušniny daleko razantnější.Hitem se jeho práce staly na začátku první světové války, kdy jednou z prvních válečných událostí byla blokáda Centrálních mocností, která mimo jiné bránila dovozu chilského ledku (v podstatě dusičnan amonný s přimíšeninami, danými jeho přírodním stavem). Tato surovina byla nezbytná k výrobě výbušnin, a jak se posléze ukázalo, nedala se bez ní v té době již udržet na potřebné úrovni výroba obilí a dalších plodin.
Z tohoto důvodu se v Německu naveliko rozjel Haberův proces. Do doby tohoto objevu prakticky veškerý dusík, který se dostal do sloučenin, byl takto zachycen výlučně přírodními procesy.
Buď byl zachycen poměrně nevelikou skupinou bakterií, které jsou toho schopny (a známá je symbioza některých z nich s kořínky hrachorovitých rostlin, které se v důsledku tohoto jevu obejdou bez hnojení dusáḯkatými hnojivy a dokonce nějaký vázaný dusík po sobě do následujícího roku zanechají).
Dalším přírodním zdrojem jsou blesky, kdy dojde ke sloučení dusíku a vzdušného kyslíku teplotou a rázovou vlnou mohutné elektrické jiskry (zcela jistě je nějaký dusík vázán i při mohutných impaktech, jaký byl např. ten, co asi přispěl k vyhynutí dinosaurů).
Další dusík ve sloučeninách pochází z kosmických procesů a mnohdy je pozůstatkem prachoplynového oblaku okolo Slunce, z něhož vznikly planety (asi jako čpavek v atmosféře planových obrů). Od konce 19. století se k těmto přírodním procesům přibylo slučování dusíku s kyslíkerm ve válcích výbušných motorů.
Nicméně největší podíl vázaného dusíku umělého původu v současné době pochází z procesu, který vymyslel Haber a v meziválečném období dovedl do v podstatě současné podoby Bosch. Význam tohoto procesu je tak velký, že existují odhady, podle nichž nejméně jedna třetina atomů dusíku v našich tělech prošla alespoň jednou aparáty haber - boschova procesu (existují přirozené procesy, které z vázaného dusíku učiní zase dusík ve formě molekul N2; do konce 19. století udržovaly mezi nevázaným a vázaným dusíkem rovnovážný stav).
Abychom ty umělé zdroje doplnili: Něco dusíku se váže s kyslíkem i okolo center jaderných explozí.
Haber i jeho následovník Bosch byli posléze odměneni za své práce na tomto poli Nobelovými cenami. U Habera je to zvlášť pikantní proto, že jeho proces patrně prodloužil první světovou válku o dva roky, protože podle různých odhadů by se Centrálná mocnosti zhroutily nedostatkem potravin již po (ne)úrodě na podzim roku 1916 a dostavilo by se u nich celkové vyčerpání, hladomory atd. (o značném omezení výroby munice ani nemluvě), které vedly k ukončení válečného stavu na podzim 1918. Takže se hrdě řadí po bok takových nobelistů, jako byl Arafat nebo je Obama (jediný US president v historii, který po obě svá funkční období vedl nepřetržitě válku). Nobelista Bosch zase silně přispěl k válečnému potenciálu nacistického Německa.
Co z toho plyne
Je jistě možné krátkodobě restringovat pohyb dusičnanů. Nicméně v dlouhodobějším horizontu je to pro jakoukoli zemi, závislou alespoň zčásti na vlastní zemedělské produkci, činnost naprosto katastrofální. Pro Turecko, jehož obyvatelstvo roste geometrickou řadou, je riziko fatální neúrody a následného hladomoru velice vysoké. Dá se říci, že ono a podobné země jsou na dusíkatých hnojivech závislé jako narkoman na drogách, byť si to třeba jejich vedení neuvědomuje (nebo nikoli v plné šíři).Přitom klíčovou roli má z hlediska výroby výbušnin nejnebezpečnější látka, dusičnan amonný (je s to bouchnout i sám, bez přidání dalších látek). Je to z toho důvodu, že v půdě se rozloží jak dusičnanová tak i amoniová část molekuly a nezbude z ní vůbec nic.
Dusičnan draselný nebo sodný vnášejí do půdy nadlouho příslušné nedusíkaté ionty, to samé činí i chlorid nebo síran amonný. Tato hnojiva v delším čase vedou k zasolení půd a jejich dlouhodobému znehodnocení. Protože se podobné látky dostávají do půdy i závlahami (v kombinaci se hnojením např. kompostem nebo chlévskou mrvou), můžeme konstatovat, že v dlouhodobější perspektivě na to může i dojet nějaké civilizační centrum (tímto procesem se vysvětluje i úpadek některých civilizací v Mezopotámii).
V dlouhodobém měřítku nezamezí výrobě výbušnin ani ponechání močoviny na trhu, jako další dusíkaté látky, protože z ní se dusičnany dají vyrobit také.
Jakási možnost
Pokud máte rádi konspirační teorie, můžete vzít v úvahu i tuhle:Erdoganovo vedení zakázalo příslušná hnojiva proto, aby vyvolalo státem řízený hladomor. Ten by měl akcentovat uprchlický problém Evropy a měl by uvést do pohybu desítky milionů náhle se na své půdě neuživivších Turků. Dále by vedl i k decimování nežádoucích Kurdů.
Lze odhadnout, že cca 40 - 60 milionů občanů Turecka by se při několikaletém zákazu těchto hnojiv stalo "přebytečnými" a po vystřílení Kurdů by jich mohlo zbýt kolem tří čtvrtin. Ti by se pak mohli dát na pochod jako lidští mravenci pod zástavou Turecka či rovnou islámu.
Hladomor by také mohl islamistické vládě pomoci zpacifikovat civilizovanější obyvatelstvo měst, které dosud klade islamistům odpor.
Žádné komentáře:
Okomentovat