středa 17. května 2017

Něco za něco

Opět se objevují ekologistické úvahy na téma, jak strašlivě škodíme životnímu prostředí a jak ty či ony škodliviny je nutno zlikvidovat (Respekt, Britské lity a podobná media). Velice hezký text na toto téma vyšel úterním Neviditelném Psovi, dovolím si ho ale doplnit ještě o jeden aspekt.

Nejde jen o dopravu.

Po celou historii lidstva jde o to, že jsme (resp. naši předkové) prakticky vždy za pokrok platili nějakou cenu, nicméně tato cena byla v globále vždy menší, než to, co ten pokrok přinesl. Takže byla pro lidský průměr přijatelá.
Když to trochu přeženu, tak v momentě, kdy náš chlupatý prapředek někdy na přelomu třetihor a čtvrtohor slezl ze stromu, tak za to platil. Nejen rizikem ukopnutého palce (což při jeho tehdejší stavbě nohy bylo riziko podstatně menší než pro nás), které mě napadlo jako první, ale zcela jistě i rizikem sežrání jakoukoli šelmou, která se na jeho rodiče, čistě stromové bytosti, mohla jen mlsně koukat ze žabí perspektivy.
Nicméně toto riziko bylo natolik výrazně vykompenzováno rozšířením potravních zdrojů a únikem před konkurenty, kteří nenalezli odvahu z těch stromů slézt, že, přes občasné sezobnutí některého méně opatrného příslušníka tlupy pozemním predátorem, tlupa jako celek prosperovala a množila se.
Podobnou situaci zažili i ti z našich předků, kteří se rozžehnali se životem lovce a sběrače a dali se na zemědělsko - pasteveckou dráhu. Porovnáme-li jejich kostry s kostrami lovců, můžeme vidět zhoršení výživového stavu, které přetrvávalo v podstatě až do konce středověku (mimo některá časově omezená období hojnosti, zpravidla spojená s vyššími teplotami klimatu, než jaké existují dnes).
Zásadním problémem ovšem bylo, že žena lovce a sběrače musela o dítě pečovat tak dlouho, dokud nedokázalo jít s tlupou, která se přesunovala z místa n místo v relativně krátkých intervalech a na relativně velké vzdálenosti. To bylo někdy v mladším školním věku, jak lidský věk počítáme my. Pokud se narodily během této doby nějaké další děti, tak nepřežily (dokonce bych si typoval, že se ocitly na jídelním lístku). Žena primitivního zemědělce mohla mít další dítě v podstatě už někdy za rok od narození předchozího, jinými slovy rodila (pokud byla zdravá a muži o ni měli zájem) i častěji než jednou za dva roky (protože cca půl roku až rok ji mohlo antikoncepčně chránit kojení předchozího dítěte).
Dalším aspektem bylo, že sice zemědělci byli živeni nevalně, ale vyjma opravdu katastrofických událostí byla alespoň nějaká výživa (k přežití) dostupná, zatímco lovci během daleko kratších a méně intenzívních výpadcích měli fatální problémy.
Posledním aspektem byla skutečnost, že zemědělci na daleko menší ploše uživili podstatně více lidí, což vedlo k tomu, že lovce a sběrače prostě přečíslili natolik, že případné střety v globále (jistěže nemůžeme vyloučit nějaké pravěké obdoby bitvy u Little Big Hornu) vyhrávali a vytlačovali je ze svého zájmového území.
Takže celková chronická podvýživa byla "přebenefitována" pozitivními dopady zemedělství na lidskou populaci.
Čapkovský Pračlověk Janeček, brblající na pokrok, by se v reálu připravil o cenné benefity a skončil by rukou pokrokových lidí (a opět se obávám, a archeologické doklady na to existují, že i jako položka na jejich jídelním lístku).

Pohostinnost

Někteří apologetové promitivismu (a velice často někteří apologetové islamismu) děsně chválí, jak jsou lidé v zemích třetího světa pohostinní, a jaký je to rozdíl oproti stavu u nás.
Zapomínají ovšem na to, že v těchto zemích neexistují (nebo do nedávna neexistovaly) jakékoli instituce, zajišťující péči o lidi mimo domov (na cestách z nejrůznějších důvodů), přičemž zachování tohoto cestování bylo celkovým a společným zájmem, a proto se vyvinuly různé rituály, které umožnily relativně přijatelné vztahy v spouvislosti s cestováním i mezi jinak nepřátelskými komunitami.
Stejnou úlohu mělo i "půjčování žen" hostům, které známe jak z různých historických pramenů, jako jsou záznamy cestovatelů do barbarských zemí, tak i z ozvěn podobných rituálů, např. v řeckých bájích a pověstech. Jen namátkou: takto byl zplozen (byť v tomto případě byla "zapůjčena" dcera) Theseus, známý z báje o Mínotaurovi.
Geny procházejících cizinců měly zásadní pozitivní vliv pro populace, z jejichž příslušníků se naprostá většina nedostala od pomyslného středu osady na větší vzdálenost něž nějakých deset kilometrů. Tyto zvyky se udržely i dlouho do středověku, církev je sice zakazovala, ale současně z nich těžili např. potulní mniši, kteří vedle duchovních úkolů byli i jakýmisi potulnými přenašeči odlišných genů. Později organizované (u nás třeba baroko) církevní poutě, na nichž se sešla omladina i z lokalit vzdálených přes sto kilometrů, měly na genofond populace podobný dopad.
Pochopitelně, jakmile se tyto věci začaly zajišťovat jiným způsobem (péče o cestující osoby se institucionalizovala na komerční bázi, padlo "člověčenství" a lidé začali cestovat za prací, studiem, výukou řemesel apod. i na mnohasetkilometrové vzdálenosti), tak se tyto pravěké instituce přežily a dokonce se ocitly mimo rank běžné morálky. Zůstaly jen tam, kde přetrvává, nebo do nedávné doby přetrvávalo, primitivní barbarství.

Jak je to s moderní společností

Moderní společnost zcela jistě přináší četné problémy, z nichž některé se přímo či nepřímo promítají do zdravotního stavu obyvatel. Na druhé straně nám ovšem stále narůstá, byť s nějakými výkyvy, střední délka života a klesá i průměrný podíl délky života, po kterou je člověk odkázán na cizí pomoc a péči (ať už rodiny, nebo sociálních institucí).
Opět tedy výskytem nějakých škodlivin v prostředí "platíme" za to, že se v reálu dožíváme vyššího věku a v relativně slušném zdravotním stavu. Představa, kterou hlásají někteří zelení extrémisté, spolu s extrémisty (neo)marxistickými, jak je třeba se vrátit ke stavu rurální společnosti někdy v dobách Národního obrození, kdy byly vzduch a voda čisté, doprava ani výroba neprodukovaly hluk ani chemické škodliviny a lidé se dožívali 30 - 40 let (při nezapočítání katastrofální úmrtnosti malých dětí) a padesátník byl vnímán jako stařec nad hrobem, je prostě idiotská a je naprosto šílené, že se najdou lidé, kteří něco podobného myslí vážně. Však se také ozývá po zelených luzích kvil, že preference stran s podobným programem klesají, zatímco "populistům", kteří podobné "hrůzy" neřeší, nebo dokonce zelenomarxistická řešení programově odmítají, preference rostou.

Ještě připomenutí

Za pozitivní změny může posunování dopředu jako takové. Kdysi jsem tu už vzpomínal, jak dvě velmi významná zlepšení zdravotního stavu, "hýbající" i velmi hrubými statistikami nad celkovou populací, může čistě technický rozvoj, u něhož ani nebylo cílem nějak ovlivňovat zdravotní stav:
  • zavedení chladniček a mrazniček do významné části domácností vedlo, aniž to kdo čekal, ke drastickému snížení výskytu rakoviny žaludku (přičemž tento pokles alespoň u nás pořád ještě pokračuje a přináší tedy další a další benefity)
  • zavedení mobilních sítí a mobilů vedlo ke drastickému poklesu na akutní kardiální příhody, nicméně se tento faktor podílí i na snižování úmrtnosti na dopravní nehody, promítá se do kvality života i rizika předčasného úmrtí u diabetiků a dalších chronicky nemocných

Ekologické zákazy

Nedávno kvičeli na Britských listech nad tím, jakým obrovským ekologickým problémem jsou plastové tašky, a "jak se proti nim musí bojovat". Přitom ti samí ekologové už mnoho let blokují pěstování GMO brambor, z jejichž škrobu (protože jsou GMO) by bylo možné vyrábět prakticky identické fóliové tašky za srovnatelnou cenu, které by se ovšem, pohozeny někde v přírodě, během několika měsíců zcela rozpadly na biologicky a ekologicky kompatibilní škrobový prášek, zpracovatelný kdejakou bakterií.
Ekologové také svým zákazem "ďábelského DDT", zastavili v té době velmi úspěšné potlačování malárie a navíc způsobili, že se do řady zemí již vyhubená malárie vrátila. Jen v oblastech s návratem malárie již stačilo od tohoto zákazu zemřít víc lidí, než kolik bylo obětí hitlerovského holokaustu a pokud porovnáme spoučasný stav s extrapolacemi ubývání malárie v době před zákazem DDT, tak počet obětí tohoto zákazu již překračuje počet obětí druhé světové války a uhlodává z obětí té první. Ekologisté jsou prostě horší než nacisté i komunisté.
Pochopitelně, naprosto ekologická byla Kambodža pod vládou Pol Pota a spol. Dodnes se tam nacházejí v pralesích pyramidy z lebek "přespočetných" lidí, které nebylo možné v ekologisticko marxisticko utopických zemedělských komunách uživit. I v Evropě bychom stěží uživili víc několik desítek milionů lidí a zbytek by "šel do odpadu", a třeba by se z jeich lebek také stavěly pyramidy.

Společenské a technologické změny jsou tedy vždy obchodem typu "něco za něco", a jako nemůžeme mít lízátko a současně peníze, za které jsme ho koupili, tak nemůžeme mít benefit z technologií, které jsme (již rozvinuté) "ekologicky" potlačili, případně jejich rozvoj "ekologicky" brzdíme.

2 komentáře:

  1. Janeček je jak Fred Flintstone, vyměnil pohodlí houpací sítě za zajištěné stáří!

    OdpovědětVymazat
  2. Dobře zpracované téma, Pergille!

    OdpovědětVymazat