neděle 10. prosince 2017

Ultralevuice by ráda rušila víceletá gymnázia

V Britských listech vyšla ostrá filipika proti osmiletým gymnáziím, snažící se (už po "mocté" zpochybnit jejich význam.
Pochopitelně, reálných a validních argumentů přináší velice málo.


Studie CLoSE

Autor cituje studii CLoSE, respektive rozhovor s její autorkou Janou Strakovou pro Lidovky z roku 2013. Autor decentně opomíjí, že tato studie by měla být dokončena v roce 2020, a tudíž rozhovor z roku 2013 těžko může přinést jakékoli validní výsledky.
Nicméně rozhovor je to velice zajímavý, protože zcela jednoznačně předvádí politicko-ideologickou předpojatost autorky vůči danému problému, a tudíž by ji (v exaktních vedách by tomu tak bezpochyby bylo) měl tento postoj pro řešení dané problematiky diskvalifikovat.
Jinými slovy: Zadání celého projektu není: "porovnejte kvalitu osmiletých a čtyřletých gymnázií", ale "přineste jakékoli pseudovědecké argumenty, kterými bychom se mohli ohánět při návrhu na jejich likvidaci".
Rozhovor naprosto jednoznačně ukazuje, že základní školy (ne všechny, ale významná část) poskytují nedostatečné vzdělání, explicitně uvádím, že nenaučí tu látku, kterou by podle příslušných směrnic, osnov a podobných dokumentů naučit měly. Přitom zvládnutí této látky je předpokladem pro zvládnutí přijímacího řízení na čtyřletá gymnázia a podobné střední školy.
Výsledkem je, že pro část dětí jsou přijímací zkoušky "z látky, kterou nebraly", jak blekotá soudružka výzkumnice. Je to proto, že na významné části škol se zaostává (kvůli intelektuálně deficitním žákům a kvůli žákům s nejrůznějšími poruchami chování, ať už danými osobnostně nebo rodinným zázemím) za tím, co se probrat mělo.
Svědomitější rodiče potom děti ve své režii (buď do toho investují čas a práci, jako tomu bylo v naší rodině, nebo do toho investují peníze, jak to vidím u jiných) doučují dětem tu látku, která měla být probrána ve škole, a probrána nebyla.
Je v podstatě jasné, že pokud jde dítě ze čtvrté nebo páté třídy na osmileté gymnázium, tak toto doučování trvá kratší dobu, než pokud půjde na šestileté gymnázium (pokud ještě nebyla všechna zrušena), nebo na gymnázium čtyřleté. Umístění dítěte na osmileté gymnázium tedy ušetří rodičům nemalé prostředky (nebo jejich ekvivalent v čase a práci) na doučování toho, co dítě má znát a škola je to nenaučí (tedy v podstatě na suplování základní funkce školy), protože kvůli patologickým žákům nestíhá. Inkluze zcela jistě tento vzdělávací deficit základních škol ještě více prohlubuje.
Problém rozhodně nevyřeší losování základních škol a podobné marxistické idiotismy, navrhované pologramoty z CLoSE. Problém by vyřešil tlak na školy, aby odučily to, co odučit mají, a v té kvalitě, v jaké je to zapotřebí. Řešení tohoto problému ovšem přinese problém jiný: co s těmi žáky, kteří toto nejsou schopni zvládnout. Bylo by v takovém případě nejspíš nutné obnovit speciální školy pro mentálně postižené, kteří požadovanému tempu výuky nemohou stačit. Chtělo by to tedy nejen zrušit marxistickou debilitu s inklusí, ale ještě další neschopné či patologické žáky odsunout tam, kde nebudou překážet potřebnému tempu výuky. Nebo přitvrdit kritéria postupu do vyšší třídy a část žáků v patnácti odesílat "do praktického života" ze třídy mnohem nižší (a chtělo by to speciální třídy pro propadlíky), což pamatuji ze školních let.
V uvedené situaci by opravdu mohla být zrušena osmiletá gymnázia, protože by nebyla potřebná.
S nepochopením tohoto faktu (nebo marxistickým předstíráním nepochopení) souvisí i údiv soudružky Strakové nad tím, že první čtyři třídy osmiletých gymnázií učí podle stejných učebnic a stejného programu jako základní školy. Je to zcela jistě formálně pravda, ale na tom osmiletém gymnáziu se odučí všechna látka a současně v patřičné kvalitě, zatímco na té základní škole se často kusy látky vynechávají a zbytek se odučí podstatně méně kvlitně.
Pokud soudružka Straková výše uvedené neví, tak nemá kvalifikaci na to, aby uvedený výzkum dělala. Pokud to ví a zatlouká, pak je ten výzkum záměrně vylhaný, v souladu s podezřením, uvedeným výše. V každém případě to, co vyleze z týmu CLoSE, je jen bezcenný blábol a jako k takovému je třeba k tomu přistupovat.
U obou svých dětí jsem mohl porovnat kvalitativní skok mezi základní školou a osmiletým gymnáziem, byť "se probírala stejná látka".

Studie MIT

Autor se dále ohání studií MIT, která podle něj říká zhruba to samé, tj. že elitní školy lepší vzdělání neposkytují.
Vzhledem k tomu, že US vysoké školy, a zejména v humanitních větvích, jsou v podstatě líhněmi neomarxistických negramotů (pokud ne přímo sabotérů), nedělá na mě velký dojem ani tato studie. Je to prostě snůška ideologických blábolů, zaobalených do pseudovědecké hantýrky.
Druhou věcí je, že situace v USA je mnohem nepřehlednější než u nás a některé školy skutečně mohou být "elitní" jen podle jména (v ČR takové také existují, ale je jich relativně málo a statistiky ovlivňují mnohem méně). Na takových školách se často studuje jen kvůli statutu studenta, který přináší některé sociální výhody (např. nižší zdanění výdělků), a získané znalosti jsou tím posledním, co žáky a jejich rodiče zajímá. V USA výrazně více než u nás se vyskytuje i situace rodičů, charakterizovatelná slovy "ukažme, že máme na to, aby i ten náš debil měl maturitu". S využitím těchto škol (= jejich neodlišením od těch skutečně elitních) se dá, pochopitelně, vyfabrikovat studie, "dokazující" nekvalitu elitních škol obecně.

Studie nad daty PISA

V nadpisu citovanou studii z roku 2010 autor využil také k popření přínosu osmiletých gymnázií.
Její autorka, ať dělá co dělá (jakože se snaží hodně), tak není s to zakrýt fakt, že žáci víceletých gymnázií mají nejlepší výsledky jak v čtenářské, tak i v matematické a přírodovědné gramotnosti (obr 5.1 - 5.3 na str. 36).
Tlak na rušení osmiletých gymnázií (nebo alespoň redukci počtu přijímaných žáků) po roce 2000 může do jisté míry vysvětlit i propad ČR v tabulce na str. 32 uvedeného dokumentu.
Palečková a spol. podle mě zcela jednoznačně pomíjejí skutečnost, že ve srovnávaných státech (graf na str. 29) mají faktory, s nimiž pracují, dosti různou společenskou váhu a v mnoha případech znamenají dané pojmy i poněkud různé věci. "Status povolání rodičů" bude zcela jistě jinak definován u nás a jinak třeba v USA (= jsou zde jiná povolání jako prestižní) a nepomůže ani nějaká obezlička typu "mají / nemají povolání, které v uvedené zemi patří mezi (např.) deset procent nejprestižnějších", protože i zohlednění takového žebříčku do sociálního statusu jako celku bude v různých zemích různé. I počet knih v domácnosti je zavádějící, protože jeho background je v různých zemích různý (a docela by mě zajímalo, jak se autoři metodicky vyrovnali s e-knihami, a dost explicitně i s e-knihami mimo "bílou zónu" - to se bude asi také dost výrazně lišit). Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že např. zapůjčením své čtečky jinému členovi rodiny se fakticky dopouštíte přestupku nebo dokonce trestného činu (v závislosti na k legálně zakoupených knih v ní je). A pokud svým dětem koupíte pohádkovou e-knížku, měli byste koupit pro každé díte jeden exemplář zvlášť. A jsou státy, kde se na tyto právní ejakulace vydavatelských parazitů dívají s větším a v jiných zase s menším respektem
"Společné působení více složek" je termín natolik pýthický, že maximálně prozrazuje na autory neschopnost použití mnohorozměrné regresní analýzy nebo ekvivalentních analytických postupů. Případně, abych jim nekřivdil, že dostupná data (studie PISA) jsou natolik nekvalitní, že takovou analýzu neumožňují.
Navíc autoři této "studie" zcela jednoznačně prozrazují, že jsou ideologicky proti rozdílům v kvalitě vzdělávání (viz např. úvodní odstavec na str. 30), což jednoznačně činí celou tuto studii nevěrohodnou (napřed by museli prokázat, že diferencované vzdělávání dává horší výsledky, což se jednoznačně nestalo, i jimi presentovaná data ukazují opak).
Vrcholem je, že příslušná publikace patrně neprošla recenzním řízením, je to jen nerecenzovaný výstup z nějakého grantu, což její vědeckou váhu a důveryhodnost silně snižuje (v oblasti exaktních věd jsou takovéto publikace, až na nějaké jasně dané výjimky, např. preprinty pro zajištění priority výsledků, prakticky bezcenné).

Celkově

Zlou vůli autorů obou českojazyčných studií také prozrazuje skutečnost, že se vůbec nezabývají úspěšností absolventů různých typů škol v přijímacím řízení na školy vyššího typu. Mé informace jsou takové, že osmiletá gymnázia mají vyšší úspěšnost absolventů při přijímačkách než čtyřletá nebo jiné zdroje maturitního vysvědčení. Gymnázium samo o sobě přitom moc velký smysl a význam nemá, je jen úspěšnou či neúspěšnou přípravou na přijímací řízení k vysokoškolskému stupni vzdělávání. Tento ukazatel je tudíž pro hodnocení tohoto typu škol naprosto zásadní a kvalitní výsledky osmiletých gymnázií z tohoto pohledu jednoznačně smysl mají.

Jinak je vcelku jasné, že neomarxistům (kteří si v tom funí vzájemně do ovarů s klerikály) záleží na co nejnižší kvalitě výuky, protože nekvalitní výuka oběma těmto skupinám přináší nevzdělaný "matroš", připravený akceptovat jimi hlásané bludy, které významná část vzdělanější populace identifikuje jako takové a odmítá (to do jisté míry reflektovaly i poslední volby).

5 komentářů:

  1. Tak tak. Pro soucasnou verchusku vidim dve moznosti:

    - Nechat je blabolit co chteji nekde kde to nebude skodit (snad nebude potreba uzavrene oddeleni) a provest presny opak toho co prosazuji.
    - Krompac a lopatu.

    Je fascinujici s jakou spolehlivosti se da predpovedet ze po posleni 3.14covine prijde jeste vetsi. Snad uz o tom nema ani smysl psat... :D pokud by se naslo neco co papalasi udelali dobre, tak nezapomente poinformovat.

    OdpovědětVymazat
  2. Mé zkušenosti s víceletými gymnázii jsou výborné. Obě naše dcery podaly přihlášky na několik VŠ a na všech, kde se zkoušky konaly, je velice úspěšně složily. Pak si během prázdnin vybíraly, kam nastoupí.

    Likvidaci víceletých gymnázií, inklusi a další hovadnosti považuji za projev arogantní debility a úsilí vynakládané směrem k totální debilisaci obyvatelstva. Celá dnešní doba mi připadne, jako úspěšná vzpoura blbů a začínám si být takřka jist tím, že klíče od uzavřených psychiatrických oddělení se nacházejí na té špatné straně.

    Debilové se prý dobře ovládají. Neřekl bych, je s nimi mnohdy ukrutně těžké pořízení, bývají totiž dost tvrdohlaví, zarputilí a vytrvalí. Pravdou ale je, že se jen málokdy zmohou na sofistikovaný a účinný odpor, ale postaví-li se jim do čela zdatný padouch, může to mít docela děsivé následky, viz např. nacistické Německo.

    Tyto volby daly cosi najevo a řekl bych, že KSČSSD to po zásluze schytala mimo jiné i za tu inklusi.

    OdpovědětVymazat
  3. Výsledky toho šetření zcela odporují výsledkům sond SCIO. Je to tedy lež.

    jednu perlu:

    Prosím, vyvarujte se rasismu, nebo budeme ty komentáře mazat. Výroky jako " Já bych taky nechtěl dítě posílat do školy, kde bude např. převaha romů." zosobňují trestný čin vyvolávání nenávisti proti etnické menšině. Za zveřejnění takového výroku na internetu je podle českého trestního zákoníku trest tři roky nepodmíněně. Právem.

    Čulík by za tento výrok posílal na 3 roky do krimu! Neuvěřitelný psychopat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Problém je, že žádný rasismus proti Romům neexistuje. Z toho důvodu Romové, kteří se dostanou na vyší sociální úroveň, naprosto bezproblémově splynou s majoritou. A vzhledem k tomu, že aby to mohli udělat, musejí dost tvrdě a důsledně přerušit kontakty s romskou komunitou (hlavně velkorodinami a jejich šéfy), dochází u tohoto národa k permanentnímu odchodu těch, kdo by ho mohli jako celek pozdvihnout.
      Čili jejich průběžně vznikající elity pro ně nic nedělají, ale prchají. A v tom je ten hlavní průšvih.

      Řešení by zcela jistě bylo: rozbití reziduí rodové / kmenové společnosti, ale to by nebylo bezbolestné a nikomu se tudíž do toho nechce, Navíc by parazitické neziskovky, živící se "začleňováním", pěhem pár let neměly do čeho píchnout.

      Vymazat
    2. Parasitismus oněch neziskovek je svým způsobem větším zlem nežli to, co provádějí ony pozůstatky kmenových či rodových společností.

      Vymazat