čtvrtek 28. června 2018

Lidská práva

Minulý týden někteří oslavili 70. výročí lidských práv, a tak jsme se měli strašně radovat. Problém vidím v tom, že oslavovat v podstatě není co.

Práva

Představa, že lidé mají nějaká implicitní práva, předem daná a objektivně existující, pochopitelně není stará oněch pouhých sedmdesát let, ale je mnohem starší. Problémem je, že v dávnější minulosti byla tato práva odvozována od jakési pomyslné vyšší autority ("Bůh stvořil lidi s takovými a takovými právy", případně "Před Bohem jsou si všichni lidé rovni"), což nefungovalo zejména při střetu s těmi, kdo se prohlašovali za pověřené jednat božím jménem. A když přišlo na věc, tak se lidská práva dala po křesťansku řešit stylem "Pobijte je všechny, však si je pánbůh přebere".
Před těmi 70 lety byla oficiálně deklarovaná lidská práva na sekulárním principu, který se ovšem, jak se poměrně záhy ukázalo, nestal univerzálním, protože existují početné populace, které náboženství stavějí nad sekulární principy, a tudíž lidská práva takto koncipovaná odmítají (což jim nebrání se jimi ohánět v situaci, kdy je mohou použít jako zbraň k omezování práv jiných lidí).

Degenerace mezinárodní

Dalším problémem je, že kromě navození všeobecného uznání se nepodařilo ani to, aby celý tento koncept nezdegeneroval nejrůznějšími výklady a obezličkami do situace, která je naprosto odpudivá a motivuje další a další skupiny, aby tento koncept v podstatě odmítly.
Za mnohé z toho může OSN, která zdegenerovala na tlupu zkorumpovaných šíbrů, starajících se jen o to, aby se štědré příspěvky vyspělých států, patřících k euroatlantickému civilizačnímu okruhu, přestěhovaly buď do jejich osobních kapes, nebo do měšce jejich rodinného klanu. Což je dáno mj. tím, že "zástupci" rozvojových zemí jsou příslušníky tamní kleptokracie, která nic jiného než rozkrádání veřejných peněz neumí a pouze své návyky a pracovní postupy přenáší na mezinárodní půdu.
V této souvislosti se pak lidskoprávní problematika dostala do rukou lidí, kteří by se neměli vyskytovat ani v její blízkosti, natož aby byli k něčemu takovému na vůdčí pozici.
Patrně vrcholem tohoto vývoje je šéfování lidskoprávní problematiky zástupci islámských států, v nichž jsou lidská práva porušována institucionálně, tj. v daném státě platnými zákony, ať už se týká nerovnoprávného postavení žen, jinověrců, sexuálních minorit apod.
Je mi velice líto, ale vůči těmto státům a jejich zástupcům bychom měli na úseku lidských práv uplatňovat stejný přístup, jaký uplatnil (velko)moravský král Svatopluk na principu náboženském vůči českému knížeti Bořivojovi, tehdy ještě pohanovi (citováno z Hajkovy kroniky):

Moravský král žádostivými listy a věrnými posly obeslal k sobě Semovíta, knížete poleského, a Bojaryna Ruského a jiná knížata, také i Bořivoje, kníže Českého, a učinil slavné hodování (tak jako na krále sluší) a posaditi rozkázal za stuol jednoho každého vedlé jeho důstojenství. Knížeti pak Českému prostřín jest koberec a ubrus na zemi a tu jest posazen. I optal se Bořivoj krále, když bylo po stole, proč by se jemu stala taková na králově dvoře neuctivost. Král odpověděl: "A mně se vidí, že jest v tom tobě poctivost učiněna, neb ty jsi pohan a víry nemáš. Pohané tak mají obyčej sedati: jestliže ty chceš se mnau za stuol sésti, musíš ve víře Kristově mně rovný býti."
Prostě je nutno těmto státům a jejich zástupcům dát najevo, že jsou v oblasti lidských práv hluboko pod námi, a ne se věnovat jejich blábolům o tom, že máme v politických stranách či v parlamentu málo žen.
Oni si jich tam mohou dovolit klidně víc, protože v těchto zemích jsou parlamenty, politické strany a další instituce, které máme spojeny s demokracií, jen fíkovým listem teokratické diktatury. Jejich reálné pravomoci nejsou o nic větší než reálné pravomoci československého parlamentu za komunistické totality, spíš jsou naopak ještě menší. Takže porovnávání takovýchto počtů je porovnávání neporovnatelného.

Degenerace místní

Bohužel, na úrovni jednotlivých států jsou lidská práva používána především jako prostředek k obhajobě zločinců, včetně znesnadňování jejich vypátrání, odsouzení i potrestání. Zločinec má svá "lidská práva", tudíž nemůže být uveřejněna jeho fotofrafie z kamery, která ho zabrala při činu. On by ho totiž někdo mohl poznat a porušit tím jeho lidská práva krást.
Existuje silná snaha takovéto důkazy vyloučit i ze soudního řízení, opět především proto, že celý systém lidských práv po zdegenerování do současné podoby obhajuje především práva zločinců a naprosto se nestará o práva jejich obětí.
"Lidskoprávní" agenda se uplatňuje i v případě trestu, protože sebezrůdnější bestii s nulovou perspektivou napravení není možné popravit, protože by tím utrpěla její lidská práva. Lidská práva jejích obětí jsou nula. Lidská práva těch, kdo musí té zrůdě platit cestou daní náklady na doživotní vězení, jsou opět nula. Lidská práva dalších potenciálních obětí, pokud se nějaký aktivistický gauner rozhodne ji pustit na svobodu "protože už není nebezpečná", jsou rovněž nula.
Nelze se proto divit, že takto zdegenerovaná a pokřivená lidská práva odmítá stále více lidí. Ne proto, že by odmítali jejich podstatu (koncept lidských práv jako takový), ale proto, že odmítají jejich parodii či negaci, kterou z tohoto konceptu nadělali levicoví političtí aktivisté. Prostě když odmítnu guláš ze smradlavého masa, "ozdobený" plovoucími červíky, při jehož vaření zaměnil kuchař solničku za cukřenku, tak to neznamená, že guláš nemám rád.
Na druhé straně je možné, že se nejedná o stupiditu těchto aktivistů, ale o cílený záměr, který má ve společnosti vyvolat takový odpor, aby prošlo plošné a i na normální lidi zaměřené omezování lidských práv, což už se tč. děje např. snahami o omezení lékařské či advokátní mlčenlivosti.
Tč. jsme také svědky snah vnutit společnosti naprosto nesmyslná "práva" transgenderových osob, i zde bude nutné aktivisty i pochybnými mezinárodními institucemi prosazované hovadiny tvrdě odmítnout.

Jsem toho názoru, že po 70 letech není na poli lidských práv co slavit. Je spíše třeba vynutit totální restart jednak odchodem civilizovaných zemí z příslušné organizace OSN (ideální by bylo opustit koordinovaně i celou tuto organizaci - když se jí zmocnili bezcenní barbaři, tak ať si ji také platí), a stejný restart je nutné provést i na úrovni jednotlivých států. Včetně toho, že je nutno jasně deklarovat, že nějaké účelové levičácké výklady na tomto poli jsou naprosto nepřípustné a netolerovatelné.

2 komentáře:

  1. O "lidských právech" vydal celou knihu prof. Krejčí.
    Vřele doporučuji.
    Anotace je zde:
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Co-je-to-za-lidska-prava-kdyz-mate-hlad-Profesor-Krejci-predstavuje-novou-knihu-270333
    Milan

    OdpovědětVymazat