Socanství EU 6

Vědecký melounismus

Neomarxistické pudy si EU ukájí také podporou bezcenných nesmyslů, které plynou z ekologistické ideologie, která už dávno splynula s (neo)marxismem i fašismem.

Boj proti globálnímu oteplování

Instituce i jednotliví politici EU se vrhli do intenzívního boje s "lidmi způsobeným globálním oteplováním", který pro ně nepředstavuje nic jiného než obrovitý penězovod z kapes jednotlivých občanů do kapes "těch správných" soudruhů.
Pomíjím skutečnost, že současné klima je hluboko v normě toho, co zde již bylo. Pokud padají "stoleté" či "dvěstěleté" rekordní teploty, pak to znamená, že před těmi dvěma sty či sto lety zde byly teploty stejné, jako dnes, nebo jen nepatrně nižší. V této souvislosti: Můj tatínek z dětství (ročník 1924) pamatoval tzv. "vedřiny", tedy prázdniny, vynucené nezvládnutelně vysokou teplotou ve školních budovách. Příslušné hygienické předpisy, které limitují horní hranici teploty, nad níž se již nemá učit (a stejně tak i limitují dolní hranici), máme dosud, ale nepamatuji, že by došlo k odpadání školní výuky v kvetnu a červnu, jak tomu bylo za první republiky. Přitom klimatizovaných budov školství (a zejména základní) moc nemá, protože na pořízení a provoz něčeho podobného jednoduše nejsou ve školství peníze.
Další věcí je, že jak v dobách středověkého klimatického optima, tak i za dob optim antických, tak i za nejteplejším v protohistorickém období zaznamenaném výkyvu směrem k vyšším teplotám za Mínojské kultury, byly teploty (podle nejrůznějších ukazatelů, od rozsivek po měkkýše) vyšší než dnes. Teploty před pádem do "malé doby ledové" (a pravděpodobně i teploty před ochlazením, které nastartovalo husitskou revoluci) byly prokazatelně vyšší. Před husitskou revolucí u nás běžně rostly smokvoně (v současné době u nás rostou jen v nejteplejších polohách a ještě čas od času bývají poškozeny nebo zničeny mrazem, jaký byl i v letošní zimě), z doby mezi Jiřím z Poděbrad a Rudolfem II máme kronikářské záznamy o době ležení sněhu i o úrodách a spektru plodin. Např. melouny jsou u nás dodnes nepěstovatelné bez předpěstování ve skleníku či foliovníku, ale za Jagelonců se v Polabí pěstovaly jako polní plodina.
A problém existuje i v tom, že teplejším dobám říkáme (a právem) klimatická optima, protože byla vždy spojena s rozkvětem a prosperitou, zatímco chladná období mezi nimi s hladomory, válkami a sociálními krizemi.
To, že mj. v důsledku direktiv EU nejsme s to reagovat na oteplení raconálně a využít jeho přínos, je jednoznačně naším chybným chováním, ovšem, vynucovaným EU.
Dovolím si připomenout, že teplé období před "malou dobou ledovou" bylo spojeno s rozkvětem rybníkářství, které pomáhalo udržet vodu v krajině (srážky měly tehdy podobnou strukturu jako nyní, tj. střídání přívalových dešťů a suchých dnů), zatímco dnes místo obnovy raně novověkých vodních nádrží a budování nových platíme podporu naprosto nesmyslným "alernativním zdrojům energie" a "alternativním pohonným látkám", jejichž ekologický přínos je čistá nula, zatímco si na jejich dotacích "ti správní" lidé mastí kapsy. Pochopitelně, na úkor celé společnosti. Jediné jakžtakž racionální opatření jsou dotace na zachycování dešťové vody, které jsou ovšem spojeny s mnoha idiotismy a byrokratickou buzerací, schopnými anulovat významnou část pozitiv této akce.
Dokonce i podpora konzumace masa sladkovodních ryb, jejíž zvýšení by mohlo ekonomicky stimulovat rozvoj rybníkářství, je dělána dost rozpačitě, nedůsledně a nesmyslně.

Německo v čele

Němečtí soudruzi postavili obrovské "eko" parky, které, když pánbu dá, naprodukují tolik energie, že nevědí, co s ní (a zejména ji nejsou s to transportovat tam, kde by z ní byl nějaký užitek). Když pánbu nedá, tak pálí uhlí, protože plánovitě odstavují jaderné elektrárny. A výsledkem "ekologizace" německé energetiky je vyšší produkce CO2 (proti jehož produkci se "bojuje"), než jaká byla v německé energetice před miliardovými investicemi do její "ekologizace". Navíc spojená s daleko nižší mírou spolehlivosti dodávky elektřiny koncovému spotřebiteli. Dá se konstatovat, že pokud by se státy V4 odpojily od Německa, tak by v něm měli každý rok několik velkých blackoutů (zachraňují je před tím fujfuj jaderné elektrárny z Francie a V4, ovšem bez elektřiny z V4 by Německo strhlo do blackoutu i tu Francii, pokud by se té nezdařilo se od něj pohotově odpojit).
Německo, které má neomarxisty i v "zelené kamufláži" ve vládě, nebo alespoň na pozicích z nichž mohou vládu celého státu i některých spolkových zemí ovlivňovat, nám naprosto jednoznačně předvádí, jak taková "ekologická" energetika v praxi funguje. Včetně toho, že zvýšením produkce CO2 de facto popírá svůj smysl.
Zelení, pochopitelně, kromě škod v ekonomice státu, mají ve své agendě i další škodlivou politiku, kdy překážejí budování důležitých staveb (ve zmíněném Německu maří propojení "ekoparků" na severu státu s průmyslovým jihem vedeními elektřiny o dostatečné kapacitě), působících místně i celkově proekologicky (od splavňování toků řek, podporujícího dopravu s nejnižší produkcí CO2 na tunokulometr, přes dálnice, snižující spotřebu paliv a odvádějící zdroje emisí mimo města a vesnice, až po modernizaci výroby a stavbu moderních, a tudíž i ekologicky šetrnějších, výrobních celků).
Zcela jednoznačně se angažují proti snižování závislosti ekonomiky evropských zemí na ruské a islámistické naftě a zemním plynu. EU má obrovská ložiska uhlovodíků, kapalných plynných i tuhých, v břidlicích. Jejich zprovozněním na svém území se USA staly z dovozce ropy a plynu vývozcem těchto komodit. I u nás jsou slibné lokality, které by umožnily těžbu minimálně zemního plynu (ale patrně i ropy). Zcela jistě by jejich, ekologisty zablokovaný, průzkum a příprava k těžbě posílily naši vyjednávací pozici se současnými dodavateli.
Řekněme si to upřímně: Pokud by odpojení USA z nákupu ropy a plynu bylo následováno podobným odpojením zemí EU, byla by to katastrofa především pro islámistické státy, které by jednak přišly o hlavní zdroje svých příjmů, jednak by klesly do naprosté politické bezvýznamnosti, v jaké se nacházely na začátku 20. století, než ropa a její produkty vytlačily z řady energetických aplikací uhlí (kterého má Evropa dost). Takže ekologisté, naprosto stejně jako (neo)marxisté, fakticky (a patrně zcela rozmyslně) podporují šíření islámu, respektive islamismu (politického islámu).
Německo (respektive neomarxisté v jeho čele) také podporou podmořského produktovodu z Ruska na sever svého území zcela jednoznačně rozšiřuje a prohlubuje svou závislost (a sekundárně i celé EU) na Rusku. Z tohoto pohledu jsou výpady marxistické špíny o "proruské politice" proti presidentu Zemanovi absurdními bláboly, protože samo marxistické Německo dělá vše proto, aby bylo Nord Streamem II totálně uvrženo do područí Ruska, kterému bude kdykoli stačit jen mírně naznačit, že by ten kohout mohlo přiškrtit. Předmětem nenávisti neomarxistické lůzy jsou evropští politici, kteří hovoří o nutnosti zrušit nesmyslné, neúčinné a naší (zemí EU) ekonomice škodící "sankce" proti Rusku, ale ta samá lůza hodlá naveliko kupovat od Ruska energetické suroviny, přičemž výnos z tohoto prodeje mnohonásobně ekonomický dopad zmíněných sankcí převýší.

Marxismus a ekologie

Vzhledem k tomu, že proklamovaným cílem ekologistických fundamentalistů je rozbití společnosti na "soběstačné vesnické komuny", tedy něco, jak fungovaly (ovšem z nouze, nikoli proto, že by si to jejich obyvatelé přáli) vesnice v raném středověku. Jednalo by se o společenství, která by neprodukovala nic nadbytečného, a tudíž ani nemohla nic zakoupit nebo směnit.
Můžeme v této souvislosti připomenout "Kulturní revoluci" v Číně, kdy byly podporovány "malé vesnické vysoké pece", jejichž produkcí měla Čína "dohnat a předehnat" jak nenáviděné kapitalisty, tak i (o něco později ale stejně) nenáviděné revizionisty, mezi než jsme se řadili i my. Sice se skutečně podařilo vyrobit (byť asi s masovým falšováním na mnoha úrovních výkaznictví) obrovské množství nekvalitního surového železa z místních zdrojů, ale to bylo použitelné v podstatě jen k výrobě primitivních zemědělských nástrojů. Maximálně se dalo takovéto železo použít jako vstupní surovina do skutečné vysoké pece a ušetřit tak o něco náklady na její provoz (jako se tak děje, když je součástí vsádky do vysoké pece železný odpad ze sběrných surovin).
O vytvoření "soběstačných komun" se také snažili Rudí Khmerové. To, že při těchto snahách vybili desítky procent obyvatel státu, není žádná náhoda. Vedle politických odpůrců (což byli téměř všichni, co uměli část a psát) byli nuceni vybít také "přebytečné" obyvatele, které tyto komuny nebyly s to uživit. To bylo prakticky veškeré obyvatelstvo měst.
Přitom byla Kambodža před vítězstvím Rudých Khmerů v převažující míře vesnicko-zemědělským státem, v němž dominovalo vesnické obyvatelstvo, žijící v podstatě "z ruky do huby". Jen v Česku by takového obyvatelstva, neschopného se uživit v rámci "soběstačných vesnických komun" muselo být kolem 90 %, pokud ne ještě více (v zásadě při odhadu takovéto úživnosti území našeho státu musíme jít na počet obyvatel, jaký tu byl před průmyslovou revolucí, tedy před mariatereziánskými a josefínskými reformami).
V jiných státech EU by procento obyvatel, předurčených "zelenými khmery" k vybití, zcela jistě podstatně převyšovalo i těch optimistických devět desetin. Můžeme zcela jistě ventilovat i podezření, že dovoz islámistických násilníků, vehementně podporovaný prakticky všemi zelenými, se záměrem vybití "nežádoucích" obyvatel nějak souvisí.

Ekologistické paradoxy

Už jsem se zmiňoval, že ekologové v podstatě bojují proti ekologičtějším variantám dopravy a dalších lidských činností.
Jejich angažmá v souvislosti s automobily je také zajímavé: Byli to ekologisté, kdo tvrdili a prosazovali, že auta s naftovými motory jsou ekologičtější, protože mají nižší spotřebu paliva, a tedy produkují i méně CO2. Z tohoto důvodu mnoho lidí přešlo na tento typ aut, motivováno mimo jiné tím, že se budou chovat "ekologičtěji".
Načež jsme se před relativně krátkou dobou dozvěděli, že naftová auta jsou ekologická katastrofa, a že bude nutné (mj.) zakázat jejich vjezd do center měst (což už se třeba v "superekologickém" Německu děje). Takže ti, kdo se chtěli chovat ekologičtěji, aby vyhodili své auto a koupili si nové.
Podobnou patálií se začíná jevit kompostování. Opět bylo mnoho lidí nahnáno do této činnosti (včetně zakoupení ne úplně levných kompostérů), ekologové v řadě měst prosadili výstavbu ne zcela levných kompostoven a současně i separátní sběr typů odpadu, určených pro kompostování, aby se nyní objevily práce, že kompostování je fujfuj, protože produkuje metan a oxid dusný a další plyny, které nejenže mají výrazně vyšší skleníkový efekt než CO2, ale navíc mohou i narušovat ozonovou vrstvu.
A opět mají lidé tyto aktivity na své náklady zase zlikvidovat a začít s chovat "ekologičtěji", tj. +- tak, jak se chovali před podřízením se ekohovadům.
Existují v podstatě dvě možnosti:

• Buď je ekologie natolik vědecky impotentní, že nedokáže dotáhnout své výzkumy do nějaké definitivnější a hůře napadnutelné podoby a v podstatě jen tak chaoticky blábolí
• Nebo je to ještě horší - uvedené a další podobné lapsusy byly vytvořeny záměrně, čistě jako buzerace obyvatelstva (a někdo si na tom současně namastil kapsu)

Nicméně vrhá to negativní světlo i na jakékoli další "zekologičťování" chování populace, případně na zavádění nějakých dalších "ekologických" opatření, protože se dá, analogicky s tím, co už zde bylo, očekávat, že se zase bude jednat o nějakou číčovinu, kterou bude nutno za pár let negovat.
V této souvislosti si dovolím vypíchnout současnou hysterii kolem plastů, která zcela jednoznačně neodpovídá racionalitě, včetně toho, že je snaha zavádět drahá, neefektivní (a v důsledku toho i neekologická) opatření. Z nichž čouhá jako sláma z vidlákových bot, že bude nutno je za pár let zase nějak negovat.
Ovšem, marxističtí ekologisté se chovají v podstatě zcela konzistentně - prostě z cizího (tj. občanova) krev neteče a soudruzi očekávají, že sebevětší idiotismy, které oni vymyslí, občané pokorně přijmou a hlavně zaplatí ze svých kapes.
Soudruzi ekomarxisté tím ukazují, že jim chybí klasické vzdělání, v tomto případě známá Ezopova bajka o pasáčkovi, který ze srandy volal "Vlk, vlk!" tak dlouho, že až přišel vlk doopravdy, tak se nedovolal pomoci a byl sežrán i se svými ovcemi. Pokud by ekologisté v současné době prosazovali něco opravdu pozitivního, tak mají smůlu: Po tolika lžích a podvodech jim už nikdo, alespoň v racionálně se chovajícím Česku, neuvěří.

Česko na chvostě "ekologie"

Je dobrým ukazatelem zdravého rozumu obyvatel Česka, že naši občané podporují ekohovadiny v daleko menší míře než např. občané Německa a dalších "starých" zemí EU. Konec konců, jsou vycvičeni reálným socialismem dost silně k tomu, aby poznali lživé ideologické bláboly. Navíc je Česko relativně malé a "všecko se tu rozkecá", takže je mezi občany daleko větší míra znalostí o skutečných aktivitách ekologistických organizací.
Přímo modelovou kauzou je ničení Šumavy kůrovcem. Snaha totálně zlikvidovat jednak turisticky atraktivní lesy, jednak znemožnit údržbu a výstavbu sportovních areálů, zcela jistě souvisí s ekonomickým zájmem majitelů obdobných služeb na německé straně pohoří, protože české podniky by pro ně představovaly velmi nežádoucí konkurenci (včetně toho, že na české straně Šumavy je, vzhledem k převaze severních svahů, kvalitnější a delší dobu ležící sníh).
Z těchto důvodů prošla, a s vysokou podoporou občanstva, i novela stavebního zákona, která do jisté míry omezuje možnosti ekoraketýringu zelených organizací. A stále vyšší podporu mají návrhy zasáhnout proti těmto ze zahraničí placeným organizacím podobně, jak to udělalo Maďarsko.
Po parlamentní epizodě v 90. letech se zelení na základě toho, jak se před českou společnosti zdiskreditovali, propadli hluboko pod práh vstupu do parlamentu a musejí se do zastupitelských orgánů dostávat různými pokoutními aktivitami, vesměs realizovanými vstupem ekologistů na kandidátky naivních stran, představujících si, že přitáhnou "ekologicky uvědomělé" občanstvo. Nefunguje to moc dobře a tam, kde se lidé spálili, většinou v následujících volbách přijde k úhoně i subjekt, který se s ekologisty spojil.
V Brně ekosoudruzi vytvořili virtuální sdružení "Žít Brno", pod jehož zavádějící hlavičkou se dostali do zastupitelstev. Nicméně velice rychle se totálně zdiskreditovali jak hovadstvími, která prosazují v komunální politice, tak i chováním svých představitelů.
V souvislosti s nyní aktuální velmi pochybnou inscenací na brněnském divadelním festivalu je třeba konstatovat, že zatímco kraj odmítl hovadinu s Kristem, znásilňujícím muslimku, dotovat, bylo to brněnské zastupitelstvo, ovládané tímto ekofašisticko-neomarxistickým hnutím, které peníze na tuto prasečinu poskytlo. A je vcelku charakteristické, že proti aktivistům, protestujícím na představní, podala žalobu (či spíše udání) senátorka za zelené E. Wagnerová.
Vzhledem k perspektivě propadu v nadcházejících (podzim 2018) komunálních volbách uvažují soudruzi o migraci někam jinam, kterou by se znečitelnili a opět se pokoutními cestičkami dostali k lizu (a možnosti dále škodit) v zastupitelských orgánech. V současné době proskakují informace, že koketují s Piráty. Ti se ovšem na úrovni celostátní předvádějí jako tlupa bláznů a blbců, takže nejspíš přijdou i o podporu na komunální úrovni.

Ekologismus v EUrounijní a EU do členských zemí násilně prosazované podobě je jen další neomarxistickou agendou a jako takový je třeba ho co nejrazantněji odmítnout.