Na obzoru skvrna bílá ...

Aneb jak bílá skvrna kdesi za mořem může obžalovávat globální oteplisty z vymýšlení si.

K obrázku

Obrázek jsem pořídil z jedoucího auta v roce 2016 na Islandu. Ta bílá skvrna vlevo nad úrovní moře a plochého břehu za ním není plachta. Jedná se o vrchol sopky Sneffels, kterou celosvětově proslavil román J. Verna "Cesta do středu Země" a u nás ještě známá trilogie L. Součka (zejména její první díl "Cesta slepých ptáků").
Je za mořem, takže na něj platí i druhý verš v názvu postu parafrázované Lermontovovy básně "v modru moře zamženém".
A teto bílá skvrna znamená stejný průser, jakým bylo citování této básně hrdinou Katajevova románu Petrem Bačejem před zkušební komisí na gymnázium (protože Lermontov byl přinejmenším bouřlivák a značnou část svého života prožil ve vyhnanství), takže to bylo ekvivalentní citování básně nějakého polodisidenta u nás za Husáka.
Ta skvrna značí jednu zásadní věc: Vrchol sopky je pokryt ledovcem, který je sice nejmenším z islandských ledovců, nicméně zcela pokrývá její vrcholové partie a blokuje přístup ke skalnatému podloží. V reálu by se jak profesor Liddenbrock se svou družinou, tak česko-islandská výprava Dr. Kameníka musely prokopávat desítky nebo dokonce stovky metrů k místu, které má o slunovratu políbit stín jednoho z dílčích vrcholů hory. Nehledě k tomu, že ani ten by nebyl k mání, protože je pokryt ledem. A to ještě nevylučuji možnost, že na dně kráteru je pod ledovcem jezírko, udržované v kapalním stavu nějakými dozvuky vulkanické činnosti (horké plyny, horká voda, nebo alespoň zajištěné tím, že mořská sůl, zanášená celá staletí na ledovec, klesla na jeho spodek a tam vytvořila koncentrovaný solný roztok. Což by lezení do středu Země ještě dále zkomplikovalo.

Verne a spol.

Jak to, že J. Verne o ledovci na vrcholu Sneffelsu nevěděl?
Je velmi pravděpodobné, že čerpal ze starší literatury, protože věděl o významném islandském alchymistovi ze 16. století Albertu Magnussonovi, kterého si překřtil v rámci LICENCIA POETICA na Arne Saknussemma. Náš Ludvík Souček navíc ještě čerpal ze zápisků českého cestovatele Strýce (cituje z nich v záhlaví jedné z kapitol), který Island navštívil rovněž v 16. století.
Lze očekávat, že i Vernovy prameny byly spíše staršího data. V silně teplé periodě před nástupem Malé doby ledové (v prvních desetiletích následujícího století) byl Island relativně pohostinné místo, zatímco později, v důsledku drsné změny počasí, zde nastal hlad a bída, což mj. znesnadňovalo opatřit si potraviny z místních zdrojů. Kdo umírá hladem, tak vám chleba neprodá, ani kdybyste ho vyvažovali zlatem. Evropa navíc záhy začala řešit průšvih zvaný třicetiletá válka a následnou ekonomickou a demografickou devastaci.

Ledovec

Dle mého soudu právě silné ochlazení, které mj. vedlo k pravidelnému zamrzání Baltského moře (takže švédská vojska v zimě mohla do Polska a Německa táhnout po ledě a nebyla odkázána na přepravu loděmi. Je kronikářsky doloženo zřizování zimních cest přes toto moře pro vozy a dostavníky, poněkud připomínající "cestu života", zřizovanou přes zamrzlé Ladožské jezero během zim v době obléhání Leningradu Němci. Stejně tak v té době zamrzala i Temže (tak, že se na ní organizovaly různé slavnosti a pikniky na ledě) a zamrzaly i řeky a kanály v Holandsku.
Je doložen i sestup alpských ledovců do údolí a další podobné jevy. Byl by tedy docela div, kdyby nevznikl ve vhodné poloze i ledovec zcela nový.
Je pravděpodobné, že další zvídaví cestovatelé zamířili na Island až po odeznění nejhorších zim, tedy v době, kdy byl pro místní obyvatele ledovec generace zažitou samozřejmostí, a tedy nikoli nový, takže mohla jeho novost uniknout pozornosti.
Představy J. Verna o situaci na Sneffelsu tedy odpovídají situaci, která byla před Malou dobou ledovou a L. Souček vychází jednak z něj, jednak ze zdrojů srovnatelného stáří.

Co to znamená?

Ona skvrna bílá, ale taky, pochopitelně, mapy pana Googla a jiné relevantní zdroje nám říkají, že ten ledovec tam prostě je. Přitom tam s pravděpodobností hraničící s jistotou před Malou dobou ledovou prostě nebyl.
Znamená to tedy jednu naprosto zásadní věc: Pořád nemáme tak teplé klima, aby tento ledovec (ale i mnohé jiné) roztál. A pokud se tak stane, nic se neděje, protože bude jen obnovena situace, která zde v relativně nedávné historii již byla. A byla doprovázena nebývalou a v následujících staletích vřele vzpomínanou prosperitou, protože "za krále Holce (což byl Ludvík Jagelonský) byla za groš celá ovce".

Takže i ledovec na Sneffelsu, o němž ze svých zdrojů nevěděli ani Verne ani Souček, poněkud diskredituje klimaalarmické hysteriky.