Má hodnotu výpověď duševně nemocného?

Zcela jistě je tento post reakcí na "investigativní" reportáž párku novinářských hyen.

Nejprve si zodpovězme pár otázek:

Může být pilot Boeingu duševně chorý?

V případě A. Babiše mladšího bylo opakovaně zdůrazňováno, že vlastní pilotní průkaz na velká dopravní letadla, a že musel projít velmi náročnými psychotesty. A je tím čtenáři podsouváno, že duševní choroby musí být účelově předstíraná,protože jinak by těmi testy neprošel.
Je to, pochopitelně, nesmysl. Řada duševních chorob z okruhu psychóz propuká více-méně náhle, respektive pokud se na jejich počátku vyskytují nějaké abnormality v chování, které v této fázi ještě nedokáže okolí pacienta rozpoznat jako duševní chorobu, je pacient už v této fázi "naplno nemocný".
Opravdu se klidně může stát, že někdo projde nijak nezmanipulovanými náročnými psychotesty a dalšími zkouškami a za půl roku je z něj vyjící šílenec, vyžadující klec, svěrací kazajku nebo jejich farmakologický ekvivalent.
Pozvolný nástup a téměř plynulý přechod mezi normou a chorobou je naopak charakteristický u skupiny neuróz, které se zpravidla vyvíjejí jako reakce na nepřiměřené nároky zevního prostředí. U chorob z této skupiny se klidně může stát, že jedna a tatáž osoba bude mít jeden rok v dotazníku na neurotické příznaky bodové skóre, odpovídající normě, po roce tentýž (nebo ekvivalentní dotazník) bude hlásit neurotické příznaky (u jinak ještě zdravé a svéprávné osoby) a hodnocení opět stejného nebo ekvivalentního dotazníku po dalším roce už bude prakticky poukázkou na sanitku bez klik na vnitřní straně dveří.
Z tohoto důvodu jsou také např. učitelé cvičeni v rozpoznávání neurotických příznaků u žáků (a žákyň), protože škola může neurotizační tlak na ně velmi významně ovlivnit (a stát rozhodně nemá zájem na to, aby absolventy škol zásoboval psychiatrické nemocnice a léčebny).
Takže pokud je u Babiše mladšího nějaká forma schizofrenie, jak nám investigativci také sdělili, je velmi pravděpodobné, že vypukla (co do klinických příznaků) náhle a sebenáročnější psychotesty ji nemohly předem odhalit. Pokud platí dopaminová teorie této choroby (není úplně stoprocentně přijímaná, podle alternativních názorů je změna metabolismu dopaminu až reakcí na to, jak nemocný svůj jinými příčinami způsobený stav prožívá), tak by se budoucí propuknutí této choroby dalo diagnostikovat z biopsie mozku, ale to by byla "diagnostika dle doktora Mengeleho". Dopaminová teorie stojí na analýzách mozku schizofreniků, kteří zemřeli a dostali se na pitvu tak rychle, že se ještě dalo z chemie mozkové tkáně něco vyvěštit.

Může být psychicky nemocná osoba zdrojem svědectví?

Právníci nás ujišťují, že A. Babiš ml. může i jako psychicky nemocný člověk svědčit.
Zcela jistě mají pravdu, protože svědčit může prakticky kdokoli. Jde pouze o to, jaké má takové svědectví cenu z hlediska přinesení objektivních informací.
Pochopitelně, pod vedením skutečně kvalifikovaného a přísně neutrálního odborníka mohou být získány reálné informace i od dětí předškolního věku (třeba o tom pánovi, co si s nimi tak divně hrál). A naprosto stejně lze vydolovat nějaké objektivní a smysluplné informace i od osoby mentálně postižené nebo duševně choré.
Jak je ovšem známo, "ďábel se skrývá v detailu". V tomto případě je to především ona přísná neutralita vyšetřující osoby, která ani "řečí těla" nesmí naznačovat, co by ráda slyšela.
Bohužel, historie vyšetřování duševně nemocných osob je silně zatížena jejich zneužíváním k účelovým obviněním, nemajícím naprosto žádnou vazbu na realitu. Je prokázáno, že duševně choré osoby byly oblíbeným "matrošem" inkvizitorů, kteří na základě jejich prokazatelně dobrovolných výpovědí velice často nastartovávali obludné procesy (v nichž další výpovědi a přiznání již byly vynucovány mučením). Konec konců, i na začátku známé (mj. z románu a filmu Kladivo na čarodějnice) velkolosinské série čarodějnických procesů byly zneužity "dobrovolně vypovídající" osoby, patrně postižené stařeckou demencí.
Podobným způsobem vy/zne/užívaly duševně choré osoby i další totality, jak nacistická tak i komunistická. A kde duševně chorých nebylo, tam pomohly psychiku destruující drogy. Asi nejznámější kauzou na toto téma je Lipský proces (ohledně zapálení Reichstagu), kde obvinění stála na svědkovi, který byl vyšetřujícími dlouhodobě udržován v drogovém rauši, a poté vypovídal přesně podle scénáře.

Může se psychicky nemocná osoba po podání správných léků zhoršit?

Protože mám psychicky nemocného (psychóza) kamaráda, tak říkám, že ano.
Vysvětlil mi to velice jednoduše:
"Já se po těch lécích dostal do stavu, kdy jsem si začal uvědomovat, jak šíleně blbě na tom jsem. A to jsem si předtím, v důsledku pokročilosti té choroby, nebyl schopen uvědomit, takže jsem byl celkem v pohodě."
Takže ano, po lécích se pacientovi, hlavně v případě těžkého stavu (třeba pro delší dobu nerozpoznanou chorobu) může udělat subjektivně hůř. A asi to jinak zvládá vysokoškolák se zkouškou z psychologie a podobných disciplín a jinak člověk, který takovéto vědomostní zázemí nemá.

Můžeme se obávat nekorektního výslechu?

Vzhledem k mnoha proběhlým či ještě probíhajícím kauzám můžeme mít "podezření hraničící s jistotou", že v naší justici existují politicky aktivistické skupiny, které se cestou "korigování" soudních kauz snaží prosazovat určitý politický program (včetně relativně nedávného sestřelení jakž takž nelevicové Nečasovy vlády), a tyto skupiny jsou přitom zaštiťovány soudy nejvyššího stupně, které se snaží získat pozici "třetí parlamentní komory", tedy pozici, kterou ve skutečně demokratickém státě soudy mít nesmějí (má-li zůstat demokratickým).
Z tohoto hlediska se skutečně lze obávat, že pokud se Babiš ml. dostane do rukou těchto lidí, tak bude vyslýchán ryze aktivisticky (prakticky stejně, jak to předvedly novinářské hyeny ve své reportáži), budou mu podsouvány výroky, které by normálně nepronesl a nijak by mě nepřekvapily i nějaké nekorektnosti v jeho terapii, aby se jeho stav případně dále zhoršil a narostly jeho submisivnost, sugestibilita a manipulovatelnost.
Z tohoto pohledu se ani nedivím, že premiér měl zájem svého syna dostat z dosahu spárů těchto politických aktivistů.

CUI BONO?

Objevily se již spekulace, v čí prospěch tato reportáž vlastně je a komu má případné vynucená demise premiéra prospět.
Existuje "Marakéšská karta", podle níž je Babiš trestán za odmítavý postoj k deklaraci OSN, která má všechny ilegály zlegalizovat a v podstatě má civilizovaným státům zabránit jakémukoli omezování vstupu na své státní území jakýmkoli osobám (i třeba zjevným teroristům).
Existuje "Istambulská karta", podle níž se má jednat o tlak, aby byla přijata "Istambulská deklarace", v podstatě fašizující společnost na úroveň Norska nebo ještě horší.
Existuje i "Ruská karta", podle níž má premiérova demise otevřít cestu Zemanem kontrolované úřednické vládě, která by prosadila dostavby jaderných elektráren v kooperaci s Ruskem, k nimž se premiér vyjádřil skepticky.
Podle mého soudu jde nejspíš o pokus svrhnout současnou jakž takž demokratickou vládu a nastolit vládu pouliční "liberálně demokratické" lůzy, která by "vyčistila" státní (i zastupitelské) orgány od demokraticky orientovaných osob a v podstatě nastartovala podobný proces, jaký se podařilo nastartovat komunistům únorovým pučem v roce 1948. Výsledkem by bylo nastolení jakési "liberální demokracie", tedy v podstatě zřízení stejně totalitního, jakým byla "lidová demokracie", nastolená zmíněnými komunisty po únorovém puči. Příznačné je, že "liberální demokraté" chystají "protestní" akci na Staroměstském náměstí, tedy tam, kam soudruh Gottwald přišel s informací, že "pan president demisi přijal".

A k tomu ještě:

Samotná kauza Čapí hnízdo.

Faktem je, že EUropředpisy jsou (a naprosto záměrně) sepisovány tak, aby umožňovaly alespoň dvojí (pokud ne paterý a víceterý) výklad. Velice často pracují s pojmy, které jsou v právních systémech různých zemí definovány dosti odlišně (aniž by bylo uvedeno, jaké konkrétní pojetí v dané normě platí). Celé to působí dojmem známých "gumových paragrafů", které záměrně zabudovávají do svých právních systémů totalitní a jinak zločinné režimy, protože potom "se dá najít, když se chce, na kohokoli alespoň něco".
Je velice správné a je to i příznakem přetrvávajícího zdravého rozumu u našich občanů, že se většina veřejnosti staví k této kauze skepticky a "trestně stíhaný" premiér jim nevadí. Nehledě k tomu, že významná část naší veřejnosti (asi daleko větší, než kolik říkají oficiální průzkumy typu "eurobarometru") pohlíží na EU v podstatě jako na nepřítele, asi jako bylo pohlíženo za minulého režimu na SSSR a ještě dříve na Velkoněmeckou říši.
A platí pořád ono známé "kdo okrade zloděje ...", případně "nepřítel mého nepřítele ...".

Světlo naděje

Pro hyeny se objevil docela zásadní problém v tom, že jejich akce je zcela zjevně naplánovaná s konkrétním načasováním. "Reportáž" byla podle všeho celé týdny "držena u ledu" a ke zveřejnění pak došlo až bezprostředně před 17. 11., na kteréžto datum svolávají různé, velmi řádné i velmi pochybné, organizace shromáždění. Ta by se, pochopitelně, dala zneužít k nastartování nějakého "občanského neklidu", jaký vedl v sousedním Slovensku k pádu vlády premiéra Fica. V této souvislosti je dobré, že v té slovenské kauze se naprosto jednoznačně ukázalo, že se oběť zapletla s organizovaným zločinem a její likvidace v podstatě neměla žádné politické pozadí, jak velkohubě na demonstracích prohlašovali "liberálně demokratičtí" aktivisté.
Protože naše veřejnost více-méně ví, co jsou lidé, stojící za kauzou "premiérův syn", zač, naprostá většina občanů bude spíše stát za vládou, proti těmto křiklounům a manipulátorům. Je ovšem otázka, zda nebude nutno vyjít do ulic také a "liberálním demokratům" tento postoj předvést, i za cenu případného násilí.

Lze tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti proponovat, že případná "výpověď" duševně nemocného premiérova syna je už dávno aktivisty sepsaná. Přičemž její znění nevychází z objektivní reality, ale má co nejvíce kompromitovat současnou vládu a hnutí ANO (a to pokud možno rozštěpit). Bude nutno udělat vše proto, aby tyto zločinné síly, na rozdíl od Slovenska, v Česku neuspěly.