Chalífát nám ukazuje reálný islám!

Podle teoretiků socialismu byl "reálný socialismus" takovou politicko-ekonomickou formací, která měla socialistickou ekonomiku a současně už nežila ze zásob a dalších zdrojů, vytvořených předchozím, kapitalistickým, režimem. Pomíjím, že v době, kdy soudruzi reálný socialismus vyhlásili, pořád ještě na škole přežívaly chemikálie a přístroje dodané v rámci akce UNRA před komunistickým pučem a přežívaly tam v podstatě až do pádu komunistického režimu. A pomíjím také skutečnost, že "dožírání zásob, nakřečkovaných zlými kapitalisty" se projevilo v postupném ekonomickém propadu, který byl jedním ze zdrojů společenskeho pohybu, vedoucího až k roku 1989.
Nyní k tomu chalífátu: Prakticky ve všech zemích kde žijí jsou muslimové nuceni nějakým způsobem brát ohledy na nemuslimy. Nejvíce v zemích, kde jsou menšinou (byť tam je na druhé straně tato menšina zdrojem neustálých sociálních konfliktů a obludné kriminality), nicméně i v zemích s jejich majoritou, orientovaných na turismus nebo dodávání surovin, jsou nuceni si počínat tak, aby nepřekročili hrance, které by vedly k bojkotu příslušné turistické destinace, nebo nevyprovokovaly bojkot jejich zboží, případně celé kategorie zboží a surovin (např. potlačení jimi placených a organizovaných "zelených" a systémovou náhradu ropy jadernou energií v kombinaci s tradičním uhlím nebo asfalty, které jsou dostupné i v dosud bezproblémových státech, jako je USA, Kanada či sever Evropy; nemluvě o akcentování těžby břidličného plynu).
Chalífát je v tomto výjimkou, muslimové se zde chovají přesně podle své přirozenosti, aniž by se starali o PR v civilizovaných zemích, s nimiž ve svém náboženském zanícení počítají nanejvýš jako s kořistí, která jim co nevidět padne kompletně do rukou, a budou si tam moci počínat s naprosto stejnou svévolí.
Dovolím si následující přirovnání: Posuzovat muslimy podle toho, jak se chovají muslimové coby menšina ve vyspělých nebo většina v částečně civilizovaných zemích je asi to samé, jako vytvářet etologii lvů podle jejich chování v cirkusovém šapitó. Patrně i největší blbec je schopen pochopit, že na lva, potkaného někde v pustině, nestačí zavolat "Elá hop!" a zamávat hořící obručí. Nicméně pochopit to samé o muslimech je poněkud náročnější. Slovy klasika (porovnání rodokapsů s literaturou pro ženy): "...i nejpitomějšímu klukovi je jasno, že nemůže strážníky na Václavském náměstí chytat do lasa a že řemeslo pistolníků už dávno nemá zlaté dno. Daleko nebezpečnější je namlouvat spoustě našich milých čtenářek, že manželství není nic definitivního, že je to jedna z mála možností zbohatnutí, že nikdy není pozdě nahlédnout svůj omyl, zbavit se pout a jít za hlasem svého srdce štěstí vstříc." To, co v citátu doktor Vlach praví o "ženských" románech a jejich konzumentkách (pro čtenářsky méně zdatné - Z. Jirotka: Saturnin, večerní vyprávění ve filmu i seriálu nejsou), se týká i multikulturních "sluníčkářů", kteří jsou mentálně na podobné úrovni jako "spanilomyslné" čtenářky červené knihovny.
Příklad se lvy ovšem v jedné věci kulhá: Zatímco pro cirkusového lva je toto prostředí prostě zdrojem potřebné výživy a pohybu, a dál to neřeší (pomíjím fakt, že se při dobré péči dožije vvyššího věku, než v té divočině) pro muslima je prostředí civilizovaných zemí (ale i zemí pod nadvládou muslimů, v nichž jsou nějak ve své přirozenosti omezováni) něčím, co se snaží aktivně změnit na prostředí sobě přirozené (bez ohledu na benefity, plynoucí ze samotné existence a fungování nemuslimské společnosti). Počíná si tedy tak, jako kdyby se ten cirkusový lev aktivně a systematicky snažil přeměnit cirkus a jeho okolí na autentickou, člověkem nedotčenou, divočinu.
Právě z tohoto výše uvedeného důvodu je existence chalífátu pro současnou euroamerickou civilizaci značným dobrodiním. Předvádí totiž velice názorně, jak se muslimové chovají ve svém přirozeném prostředí, bez nutnosti brát ohled na "nevěřící psy" a jejich veřejné mínění. Dobrodiním proto, že jsme v současnosti systematicky masírováni lživými informacemi o civilizovanosti a kulturnosti islámu (v kontextu "nebojte se muslimům ve svých zemích předat moc") ve stylu přísloví o ptáčkovi, lapání a zpěvu. Jejich producenty jsou jednak blbci, typově totožní s těmi konzumentkami "ženských" románů, jednak rafinovaní, dobře vycvičení (a perfektně placení) agitátoři z řad jednak konvertitů, jednak přívrženců ideí alespoň částečně s islámem spřízněných, prakticky výlučně antidemokratických a totalitních směrů (včetně ekologistů a přívrženců dalších podobných sociálně inženýrských směrů, svou podstatou rovněž totalitních), kteří si slibují mnohé od likvidace demokracie islámem a zejména se zřejmě kojí nadějemi, že islámu následně výsledky jeho práce ukradnou, jak to udělali za VŘSR bolševici s výsledky buržoasní a demokratické revoluce v Rusku.
Už jsem zaznamenal i "dobře míněné" rady cenzurovat obrazové a video materiály z chalífátu (např Mareš, NP)*. Nicméně pravý opak je pravdou. Tyto materiály bychom si měli hýčkat v originální, nijak nezměkčené podobě, jako jedinou skutečně pravdivou a přitom velmi názornou informaci o tom, co muslimové zamýšlejí, a co by dělali i u nás, pokud bychom je nechali se zde prodrat k moci. V současné době se připravuje doslova obludný desinformační projekt "Islám do škol", který má v rámci "multikulturní výchovy" vymývat mozky školáků sofistifikovanou soustavou lží a polopravd o islámu. Má fungovat v podstatě na stejnými mechanismy jako svého času vymývání dětských mozků nacismem v Hitlerjugend nebo komunismem v Pionýru. Dokumenty z chalífátu jsou dle mého soudu velice účinným antidotem této propagandy, a proto by měly být šířeny co nejusilovněji a pokud možno bez jakékoli cenzury, i dětem, postiženým tímto projektem.
__________________
Speciálně pro pana Mareše a podobně uvažujcí: Popravovat může jen legitimní státní moc. Islamisté, ani v "chalifátu" takovou mocí nejsou, proto jsou naprosto sprostými vrahy, a jako s takovými by se s nimi mělo zacházet, včetně příslušníků "islámské policie" a "islámských soudů". Totéž platí i např. o německých aktivitách na našem území v letech 1939 - 1945.