Kdo za to může?

V Evropě, potažmo v EU se stále více organizuje odpor proti vlně "uprchlíků", v reálu islamizačních kolonistů. Tento odpor je vyšší v oblasti zemí bývalého východního bloku (a v Německu také u osis oproti wesis). Jaké jsou příčiny tohoto odporu?

Masovost migrace

V řadě zemí vznikly početné islámské kolonie, vytvářející typicky no go zóny a jiné typy islámských ghet se zaváděním islámského pseudopráva a vynucováním islámských zvyklostí. Tento jev probíhal velice pomalu a lidé jej nevnímali na základě známého mechanismu pomalu vařené žáby. Nyní se objevuje masa, početně za tento rok srovnatelná s minoritami v některých starých zemí EU a ve vztahu k těm, kde jsou islámské minority nejpočetnější, to dělá až desítky procent možného přírůstku. Lidé se probudili a začali pociťovat, že je něco zatraceně špatně.
V nových zemích EU je situace ještě dramatičtější. Navíc jsou v těchto zemích pořád ještě živé tradice boje s muslimskými zločineckými hordami, které je atakovaly a plenily po celá staletí. Zde prostě větší počet lidí chápe masovou migraci muslimů jako zdroj rizika.

Lži politiků

Politici v konfrontaci s tímto jevem se zmáhají jen na bezcenné blábolení, které si často vzájemně protiřečí. Merkelová např. opakovaně prohlásila (za což sklidila rezervovaný aplaus), že je multikulturalismus mrtvý. Ovšem nyní, několik let po tomto prohlášení, se ho dovolává a vnucuje přijetí 800 000 "uprchlíků s tím, že je hodlá násilím rozesílat do okolních států.
I u nás mezi profesionálními vládními politiky ční president jako skála uprostřed hnojiště. Spolupracovat s ním je schopna pouze část opozice a poté mimoparlamentní strany, v čele s Blokem proti islámu.
Nicméně všichni politici, podporující masovou imigraci muslimů, se zaplétají do lží. V bývalých východních zemích jsou na to lidé výrazně citlivější, protože pořád ještě mají v pamětiu proilhané režimy s prolhanými politiky, kteří zde celá desetiletí vládli. Proto mají k politikům daleko rezervovanější postoj a snáze tedy i detekují rozpory v jejich prohlášeních. V západních zemích se začali někteří politici dopouštět argumentačních faulů, když se dali do porovnání konformních a nikomu nevadících imigrantů z nových zemí EU s masou negramotných a nepřizpůsobivých barbarů, odmítajících zcela programově a explicitně naši civilizaci a vše, co je s ní spojené. I tato a podobné demagogie jim začínají odebírat podporu.

Neschopnost států

Státy EU projevovaly v minulosti velmi drastickou míru neschopnosti zastat se našich civilizačních hodnot vůči islámským radikálům. Prakticky nefungovala a nefunguje ochrana těch členů islámské komunity, kteří se chtějí zbavit tíživého dědictví islámského barbarství a stát se plnohodnotnými civilizovanými lidmi. Naopak, existuje obrovská míra podbízení se nostitelům těch nejbarbarštějších zrůdností, jako jsou vraždy ze cti, či vraždy odpadlíků, násilnosti, často vedoucí i ke zmrzačení, vůči civilizovanějším členům islámské komunity i nemuslimům.
V sousedním Německu dokonce existuje polooficiální "islámský bonus", kdy podobné zločiny, pokud je pachatelem muslim, jsou vyšetřovány co nejledabyleji (aby se mohlo osvobozovat "pro nedostatek důkazů") a v případě, že to jinak nejde, jsou udělovány tresty na dolní hranici rozpětí trestní sazby, nebo i pod ní. Značně to kontrastuje např. s Indií, která k vymýcení barbarských kultů nasadila na nábožensky motivované vraždy a podobné zločiny výrazné zpřísnění trestu, automaticky nad horní hranicí trestní sazby.
V řadě případů se na vyšetřování těchto zločinů podílejí muslimové v policejních uniformách, kteří mají maximální snahu důkazy viny nenalézt, ztratit, nebo znehodnotit (to se týká i známého Rotherhamského případu masového znásilňování nezletilých muslimy s více než jeden a půl tisícem prokázaných obětí, při jehož vyšetřování policisté islámského vyznání "nedopatřením" zmařili některé klíčové důkazy, např. týkající se kanibalismu).
To samé se týká i méně podstatných věcí, od rušení oslav Vánoc přes zvýhodňování muslimů v řadě oblastí (např. vyhrazené hodiny na koupalištích a krytých bazénech "jen pro muslimy") až po ustupování muslimským barbarským zvyklostem typu "ředitel školy pro muslimy", aby jimi hýčkaní muslimové nemuseli jednat s tím skutečným, když je to ředitelka.

Je to právě neschopnost současných EUnijních "elit" zasadit se za evropské hodnoty a chránit obyvatele před islámským barbarstvím, které tlačí občany k názoru, že "muslimy do Evropy za žádnou cenu ne".
Když Belgičané protestovali, že jsou rušeny veřejné oslavy Vánoc i besídky na školách, tak jim zástupce muslimů řekl: "Když se vám to nelíbí, odejděte jinam." Kdyby tam v ten moment naklusalo komando a toho imáma odtáhlo do vězení, nebo raději jednoduše na místě odstřelilo jako psa (a tvrdě zjednalo pořádek v celé místní islámské komunitě), tak by lidé měli důvěru v politiky, že dokáží udržet pořádek a zjednat u muslimů respekt k evropskému právu a civilizačním normám. V takovém případě by obavy z muslimů byly daleko méně výrazné. V momentě, kdy se politici chovají tak, jak se chovají, lidé tuto důvěru nemají a je jim jasné, že jedinou ochranou vůči muslimům, kteří v naší společnosti mají takového ochotné spojence, bude "nepustit je dovnitř".
Nepomohou ani ani reálné, ani zjevně naaranžované fotografie utopených imigrantských dětí. Jednoduše proto, že to budou děti (vnuci, pravnuci atd.) nás, Evropanů, které se budou opravdu někde topit (či hynout jinými způsoby) na útěku z islamizované Evropy, pokud připustíme, aby zde zavládl islám ve své nekonečné zrůdnosti.