úterý 28. června 2016

Islám jako prubířský kámen EU

Evropská unie o sobě prohlašuje, že je nositelem a garantem základních lidských práv. Problém spočívá v tom, že to není pravda.

Lidská práva a EU

Orgány EU a jí placené a řízené NGO se ve členských zemích "starají" mimo spousty jiných nesmyslů i o "lidská práva". Mnohdy (či spíše skoro vždy) natolik nesmyslně, že to působí kontraproduktivním způsobem.
Pamatuji, jak se EUrounijní feministky rozčilovaly nad skutečností, že mezi ženami v nových zemích EU nemá jejich hnutí prakticky žádnou podporu. Což je stav, který v podstatě trvá dodnes, protože feministické hnutí je u nás i v dalších postsocialistických státech dominantou hrstky extrémistek, které svými názory i chováním zbytek populace, včetně její ženské části, zcela jednoznačně odpuzují. Je to dáno tím, že socialismus, ať byl jaký byl, tak zajistil pro ženy rovná práva i rovné příležitosti prakticky všude tam, kde je to reálně možné. Nebyl schopen zajistit, a tudíž ani nezajistil, téměř jen to, že muži dosud nehekají na porodních sálech a následně nekojí.
Zbyly v podstatě jen dodělávky typu, aby se prosadilo ve zdravotnictví zrušení nesmyslu, že "pacient není břemeno" a několika málo dalších podobných věcí, kde jsou ženy skutečně znevýhodňovány. Případně boj proti nesmyslům typu "kadeřnice nesmí mít vysokou obuv", prosazovanými EUropsychopaty. To je ovšem vysoce neatraktivní činnost bez nějakých honosných výstupů.
Z tohoto důvodu se začalo feministické hnutí orientovat na bezcenné nesmysly, ignorující rozdíly mezi muži a ženami. Symbolem těchto nesmyslů se staly kvóty na ženy na nejrůznějších pozicích. O těchto věcech jsem už psal a nevidím důvod na svém názoru cokoli měnit. Nehledě k tomu, že kvóty jsou jednoznačně v rozporu s pojetím lidských práv jako rovných příležitostí (kvóty vycházejí z principu "bezcenný blb má právo podávat stejný výkon jako génius a brát za něj stejný plat".
Ukázalo se také, že feministické a jim na roveň postavené organizace prosazují věci, které zde byly v 50. letech za nejlítějších dob komunistického režimu, jako je naprosté rozbití rodin s dětmi jednak jako "přítěží", jednak svěřovanými dlouhodobě do "péče" státních institucí. Ideálem jsou celotýdenní jesle, "půjčující" děti rodičům na pár hodin během víkendu.
Dalším lidskoprávním polem je homosexuální agenda, která opět do značné míry nechala chladnými naše občany (protože trestnost homosexuality byla zrušena ještě před vstupem do EU). Celá tato agenda se navíc zvrhla na preferování homosexuality a dalších nestandardních sexuálních orientací nad standardní heterosexualitou, což vyvolává oprávněnou kritiku coby "homosexualismus" (i od lidí, kteří jinak nemají s homosexualitou a homosexuály problémy).
Naprosto stejně vypadá situaci na poli dalších lidských práv, kdy jsou za "základní práva" prohlašovány naprosté nesmysly a zejména jsou vyhlašovány za rovné s těmi skutečně důležitými právy, které celá slavná EU nejrůznějším způsobem narušuje. Není nezajímavé, že podobným způsobem postupovala na úseku lidských práv i verchuška SSSR ("Brežněvova ústava") a dalších socialistických zemí. Určité analogie s EUropojetím lidských práv bychom nalezli i u nacistické třetí říše ("práva pracujících" např.).

Lidská práva a islám

Je třeba konstatovat, že islám prakticky žádnou koncepci lidských práv nemá. Tzv. "Káhirská deklarace" je trapnou parodií na dokumenty vytvořené evropskou civilizací, která ovšem říká v podstatě to, že lidská práva platí tam, kde nejsou v rozporu s islámistickým uspořádáním společnosti. Protože to je ve striktním rozporu se základními lidskými i občanskými právy prakticky v celém rozsahu, je to jen zamlžené konstatování faktu, že v islámu žádná lidská a občanská práva nejsou.

Konfrontace

EU je nyní konfrontována s tím, jak muslimové, včetně těch, kteří žijí na jejím území, masívně porušují lidská práva. Totéž se týká i islámistů v islámských státech, včetně těch, které EU masívně podporuje.
Vznikla tedy situace, kdy:
  • máme velmi hypertrofovaná "práva žen" až do vyslovených nesmyslů, jako jsou kvóty na ženy v nejrůznějších oblastech, ale současně je silně tolerováno bezpráví vůči ženám, páchané muslimy jak na území EU, tak i ve "spojeneckých" a "přátelských" státech. Tolerování je prováděno na úrovni praktické činnosti v tom stylu, kdy jsou na jedné straně pronásledováni a dehonestováni např. kritici kvót, ale na druhé straně na veřejná prohlášení islámských předáků ve smyslu, že ženy jsou podřadné bytosti, není absolutně nijak reagováno (ani na prosazování této islámistické téze v praxi)
  • máme hypertrofovaná práva homosexuálů až do "homosexualismu", ale na atakování homosexuálů ze strany muslimů, i na štvaní islámistických kazatelů, včetně explicitních výzev k fyzické likvidaci homosexuálů, není opět nijak reagováno
Ukazuje se názorně, že lidská práva (včetně těch žen a homosexuálů) slouží EU i na ni navázaným NGO jen jako záminka buzerování normálních občanů. Ve skutečnosti mají jak činitelé EU, tak členové NGO ženy, homosexuály a další totálně u koncové části trávicího traktu, což ukazuje jasně situace, kdy jsou schopni a ochotni tolerovat jejich pronásledování nebo dokonce fyzické likvidování, pokud se toho dopouštějí muslimové.

Podobnost

EU se snaží svými regulacemi zglajchšaltovat život obyvatel do zcela absurdních podrobností jak v profesním, tak i v občanském životě. Z toho plynou nejrůznější "směrnice", obsahující zákazy a nařízení, co smíme jíst, jak to smíme či nesmíme nazývat atd. EUrounijní psychopaté musejí být naprosto unešeni islámem, který glajchšaltuje život věřících do ještě větších detailů, včetně např. toho, čím a kterou rukou si smějí vytírat zadek.
Právě velice podobnou koncepcí EUrobyrokracie a islámské ideologie můžeme zdůvodnit ono nadšení islámem.
Dalším aspektem, v němž dochází k dokonalému souznění EU a islámistické ideologie, je potlačení demokracie. Náš proEUnijní aktivista soudruh Halík to vyjádřil jasně: "demokracie je peklo". A k vyhánění "ďábla demokracie" je EUrověrchuška zcela jistě ochotna použít i muslimy.
Je, pochopitelně, jasné, že v reálu jsou to muslimové, kdo zneužívají EUrověrchušku jako pátou kolonu svého anticivilizačního tažení do Evropy. V jejich pojetí se má stát Evropa součástí chalifátu a mají zde být navozeny poměry, jaké známe z chalifátu na území Sýrie a Iráku, případně Libye, nebo z poměrů v Afghánistanu na územích ovládaných Talíbanem, případně tam, kde vládne Boko Haram, nebo v Somálsku a podobných zemích.
V dlouhodobé perspektivě budou zcela jistě islamizací biti i potomci dnešních proislámistických kolaborantů, jak tomu bylo v rámci historie islámu vždy. Pochopitelně, pokud ti nějaké děti vůbec mají. Většina z nich je matrimoniálně defektní a až zaklepe bačkorama, tak tu po nich nikdo a nic nezbude (jako po "zvačce" Merkelové), což je opět jeden z důvodů, proč na důsledky svého konání kálejí z vysoka.

Islám se stal prubířským kamenem, který v plné nahotě ukázal nejen impotenci, ale i přímou škodlivost EU, jejích institucí i jí podporovaných NGO. Postup islamistů s podporou bruselistů je jeden z faktorů, které stimulují obyvatele EU k aktivitám za ukončení tohoto škodlivého nesmyslu (i ty, kteří by se s poměry na způsob "o něco bohatšího SSSR" smířili).

1 komentář:

  1. Vidím to stejně a dodám jen ještě, že upřímná a vehementní snaha bruselistů o odzbrojení jen potvrzuje tuto větu: „Ve státě, kde dělník může mít doma na zdi pušku, jde o demokracii, tam, kde dělník pušku na zdi mít nemůže, jde o totalitu.“. To jen abychom nebyli na pochybách, oč těm úchylným neobolševickým a zeleným hajzlům jde.

    OdpovědětVymazat