Je zvolení Drahoše presidentem rizikové?

Ze strany pražských kavárníků aspol. jsme ujišťováni, že Drahoš:

• má na rozdíl od Zemana konzistentní názory
• není ovlivněn ruskými a čínskými zájmy
• není jednoznačně proimigrační
• a navíc, i kdyby byl, tak to vůbec nevadí, protože president podle ústavy má jen malé pravomoci.

Je to realita?

Pravomoci

Začnu tím posledním. President skutečně striktně podle ústavy nemá velké pravomoci (a v souvislosti s jeho přímou volbou by stálo za úvahu presidentské pravomoci posílit, vzhledem k tomu, že mu narostla legitimita). Nicméně současně je Hrad jakýmsi druhým mocenským centrem, které vykonává svou funkci jak cestou neformálních aktivit, tak i cestou sdružování a shromažďování poslanců, senátorů a dalších politiků k prosazení nečeho, co by president cestou svých pravomocí prosadit nemohl.
Další důležitý faktor je, že president může zveřejňovat i takové názory, za jejichž vyslovení či napsání by byl řadový občan stíhatelný a šikovatelný smečkou politických odpůrců. A navíc lze takto presidentem ventilované názory citovat a odkazovat, což do značné míry překáží snahám antidemokratických cenzorů a všech dalších bruselských loutek, prosazujících Jediný Správný Názor.
President ale může významně ovlivnit dění ve státě i s těmi pravomocemi, které v ústavě má. Může ovlivnit složení rady centrální banky (a tím např. ovlivnit vztah této instituce ke přijetí eura), stejně tak může ovlivnit i složení zastřešujících soudů: Nejvyššího, Ústavního a Nejvyššího správního. Sloužením soudů pak může ovlivnit výklad práva ve státě na dlouhou dobu.
Navíc má president významnou roli v krizových situacích, kdy je formálně vrchním velitelem armády a je to on, do v případě zevního nebo vnitřního ohrožení vyhlašuje mobilizaci. Pokud by ji vyhlásit odmítl, byly by ztraceny celé dny, než by tento akt mohla učinit jiná složka exekutivy (v nejhorším případě by president musel být odstaven od moci odsouzením za velezradu). A v průběhu opravdu závažných krizí jde zpravidla o hodiny.

Imigrace

President Zeman se jednoznačně staví proti neřízené imigraci, zejména proti těm imigrantům, kteří nejsou opravdovými uprchlíky před válkou či jinou katastrofou. Z tohoto důvodu se stal velmi důležitou morální i mocenskou oporou všech, kdo nestojí o invazi teroristů a islamizátorů. A tudíž všech, kteří nestojí o to, aby to v naší zemi vypadalo stejně, jak to tč. vypadá třeba v Německu nebo ve Francii (o dalších starých zemích EU ani nemluvě).
Naproti tomu Drahoš byl jedním z prvních signatářů, a podle všeho i spolutvůrcem, známé "petice vědců" pro přijímání imigrantů, která v podstatě měla fungovat jako jakási moderní "anticharta", včetně takových detailů, jako, že někteří signatáři byli k podpisu nuceni existenčním tlakem a jiní zase zjistili, že se u tohoto dokumentu jejich podpis vynořil, aniž by o tom věděli.
Přestože v současné době se Drahoš o imigraci vyjadřuje velice zdrženlivě (a pokud možno vůbec ne), i jeho příznivci otevřeně konstatují, že tento dokument je problém.

Ovlivnění

Pražská kavárna prakticky unisono a nepřetržitě ječí, že Zeman je agentem Ruska a Číny. Kritizují např. přijetí čínské delegace, aniž by jim vadilo, že ve starých zemích EU se s touto delegací děly ještě intenzívnější aktivity (včetně např. svezení v klrálovnině zlatém kočáře ve Velké Británii).
Blekotají dále o ruských a čínských webech, které údajne mají ovlivňovat naši politiku (byť takovéto ovlivnění nikdy a nikdo neprokázal).
Poněkud ovšem zapomínají na to, že existují také bruselistické (a rovněž německé, francouzské aj.) weby a další informační prostředky, které se rovněž snaží ovlivnit naši politiku. Včetně toho, že i tyto informační zdroje produkují zcela lživé či účelově zkreslené informace, jednoduše proto, že podobně jako ty ruské a čínské nepracují v zájmu našem, ale v zájmu našich konkurentů (přinejmenším) nebo dokonce nepřátel.
I kdyby byl Zeman "agentem" Ruska a Číny, což se za čtyři roky jeho presidentování nijak neprojevilo, vyjma nějakých hostpodářských kontraktů (ale o ty velice zuřivě a rovněž s velkou podlézavostí bojují i staré státy EU, Macronovo jednání v Číně před několika dny se nijak nelišilo od Zemanova jednání v Moskvě).

Názory

Faktem je, že Zeman o sobě vždy prohlašoval, že je eurofederalista a je i pro přijetí eura. V tomto ohledu se teoreticky nijak neliší od Drahoše.
Stejným faktem ovšem je, že zde rozdíl existuje, a to veliký:
Zeman sice byl pro přijetí eura, ale tento svůj názor korigoval v souvislosti s ekonomickou krizí států na jihu Evropy, kdy země platící eurem se skládaly na to, aby tyto jižní státy mohly zaplatit své dluhy Německu (takže vlastně v souvislosti s uvedenou krizí dochází k výkrmu německé ekonomiky, která z této krize bohatne).
Takže Zeman naprosto konzistentně a logicky změnil názor v tom smyslu, že euro přijmeme, ale až tehdy, kdy bude zaručeno, že nebudeme platit za špatně hospodařící státy jejich dluhy.
To ovšem znamená, vzhledem k tomu, že právě umožnění takovýchto finančních transferů představuje základ, na němž "společná evropská měna" stojí, že euro přijmeme "na svatýho Dyndy". Leda by došlo k nějaké velmi drsné změně ekonomického chování se EU, což se moc předpokládat nedá.
Důležité je, že mimo zjevné korekce na realitu si Zeman za svými názory stojí, zatímco Drahoš opakovaně při nejrůznějších příležitostech změnil hlásaný názor ve prospěch něčeho, co by se voličům mělo líbit více. Pokud je tedy někdo populistou, měnícím názory jako větrná korouhvička směr, je to právě Drahoš, a ne Zeman.
Nekonzistentnost Drahošových názorů skvěle ukazuje i to, že výše zmíněná "výzva vědců" se nyní na svých stránkách vyskytuje ve vysloveně ořezané podobě (naštěstí existují zdroje, které převzaly a zafixovaly její původní podobu). Dalším Drahošovým problémem je jeho vztah k pochybné organizaci Římský klub, na jejíchž českých stránkách je uveden jako jeden ze členů za Česko. Zeman explicitně prohlásil, že po roce 1989 do ŘK vstoupil s mnoha dalšími českými politiky, nicméně se s touto organizací názorově rozešel. Kritizoval také skutečnost, že žádná z katastrofických předpovedí z "převratné" a ikonické publikace "Meze růstu" se nenaplnila, prostě proto, že uvedené předpovědi byly založeny na nekvalitní metodice a on Zeman, je příznivcem jiných metodických postupů při prognózování. Drahoš se ke svému členství v této organizaci nevyjadřuje, a to ani v souvislosti s explicitně položenými dotazy.
O Drahošovi se v podstatě ani nedá s jistotou zjistit, jaký názor zastává, a zda zastává vůbec nějaký.
To poslední výše řečené ovšem znamená, že nás potenciálně může v případě zvolení Drahoše čekat série velice nepříjemných překvapení. Drahoš (byť je formálně nepolitický) je v podstatě typický zástupce té části politické garnitury, pro niž jsou předvolební sliby jen technikou získání většího počtu hlasů a naprosto žádným závazkem vůči voličům.

Drahoš je zástupcem přesně toho druhu politiky, která dostala výprask o posledních volbách do poslanecké sněmovny, kdy voliče už takovéto jednání pochybných (byť tradičních) partají znechutilo natolik, že "demokratické" strany utrpěly drsný debakl. Ideálním výsledkem druhého kola presidentských voleb by bylo, aby se totéž stalo i Drahošovi.