čtvrtek 13. března 2014

O hvězdných válkách trochu jinak - preludium

V 90. letech zveřejnil Ondřej Neff na několika přednáškách a také ve sbornících Klon a na tehdejším Neviditelném Psovi, jehož archiv, bohužel, není na webu dostupný, sérii textů o mezihvězdných konfliktech.
Vycházel přitom z rozborů, pořízených Stanislavem Lemem. Ten se zabýval dlouhodobě tímto problémem ve svých dílech. Lze říci, že mimo grotesky, parodie a kratší práce (typu Hvězdných denníků, Futurologického kongresu atd.) se ve svých "vážných" románech (s výjimkou non fiction "Nepromarněný čas") zabýval problémem mezihvězdných kontaktů. František Novotný na toto téma vytvořil přednášku, kterou přednesl na jednom z brněnských conů, "Peklo kontaktu Stanislava Lema", bohužel, rovněž není na webu dostupná.
Ve tvorbě S. Lema kontakty dopadají prakticky vždy špatně (proto to peklo), kdy nejmenší zlo je tehdy, kdy alespoň jedna strana kontaktu porozumí, že s tou druhou není s to navázat smysluplný kontakt a přestane se o něj pokoušet, či si ho vynucovat (viz třeba "Nepřemožitelný"). A to ještě Novotný neznal Lemovu prvotinu, kterou napsal ještě jako student, "Marťan". Pojednávající o kontaktu mezi příchozím z vesmíru a lidmi, kteří s ním mají navázat spolupráci, rovněž končící špatně. Náznaky něčeho podobného se vyskytují i v některých povídkách o Pirxovi, kde ovšem mimozemský rozum je nahrazen "rozumu se dobravším" robotem ("Honba za Setaurem", "Terminus" a v podstatě i "Ananké" popisuje selhání kontaktu člověka se strojem s fatálními následky).
Pirx (je-li to on, sám autor tuto otázku nechává otevřenou) vystupuje i v Lemově posledním románu, "Fiasko", kde přímý kontakt mezi pozemskými astronauty a mimozemskou civilizací, za níž absolvovali mezihvězdný let, skončí střetem s fatálními důsledky na základě vzájemného neporozumění.
S. Lem propracoval řadu scénářů a O. Neff ho kontroloval a rozvíjel. Podle těchto scénářů, fungujících zhruba jako šachová úloha, tj. každý tah je logickým důsledkem těch předchozích, musí každý kontakt mezi dvěma hvězdnými civilizacemi, i při oboustranné dobré vůli a pozitivní snaze, vést k fatálnímu střetu, ústícímu do boje na život a na smrt.
Uvedené scénáře také logicky dovozují, že pokud se střetneme s civilizací cestující vesmírem a provádějící jeho výzkum, bude to zcela jistě civilizace expanzívní, duchovně blízká Evropanům v době tzv. velkých zeměpisných objevů a následné kolonizace.
O. Neff se posléze zamýšlel i nad příčinami takovýchto cest do vesmíru. Došel k závěru, že pokud daná civilizace nebude mít pohon, který pracovně nazval "časosběrným motorem", umožňujícím v reálné době dopravit velké hmotnosti a počty jedinců (což by umožňovalo kolonizaci planet přesunem vlastní populace a xenoformingem), bude hlavním cílem hledání forem života, které by mohly být předlohou či inspirací různých nanotechnologií. Tedy, pokud to nebude něco naprosto jiného (asi jako v jeho románu "Tma" holčičky postižené Downovým syndromem).
Já osobně jsem cítil, že v uvedených přednáškách a statích něco chybí, a tak jsem v několika svých přednáškách na tento problém navázal a povšiml si jednak dalších možností kontaktu, které se nabízejí, jednak jsem se pokusil nastínit biologické a zejména mikrobiologické aspekty takovýchto kontaktů, potažmo až hvězdných válek.

2 komentáře:

  1. Moje třetí téma hned po restartu lidstva nýásledkem jakékoliv globální katastrofy a po praní špinavých* mozků pomocí cílených informaci. Spindoctors.
    Zatím nic nedodávám, jenom se těším. A vyhledal jsem si Šklovského knihu Miliony cizích světů. [;>)

    */ špinavý mozek - ten, který nemyslí podle běžných, očekávaných schémat. (Malware-removers.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ze Šklovského se stal na konci života silný pesimista, odvrhující prakticky vše, co v téhle knize (taky ji někde ještě mám) hlásal. Teď se musí, poté co už bylo objeveno přes sto exoplanet a statisticky jich vychází celá záplava, obracet v hrobě.

      Vymazat