Možný program antiislamizační strany 3

Vztah k sexuálním minoritám

Ve vztahu k sexuálním minoritám je třeba si uvědomit následující:
Ostatní antiislamizační (jako třeba DSSS) i "antiislamizační" (jako třeba křesťanské strany) jsou zaměřeny velmi ostře proti LGBT komunitě. Netají se v postatě s tím, že jsou jim solí v očích současné relativně liberální zákony regulující postavení takto sexuálně orientovaných osob. Radikálnější část těchto sil dokonce dává najevo úvahy o opatřeních, jaká by v podstatě členy této komunity opět vyhodila mimo rámec zákona. Z druhé strany je tato komunita masírována "sluníčkářskou" propagandou, která jednak zapírá a zkresluje informace o skutečném postavení těchto lidí pod vládou islámu, jednak muslimy staví do předstírané pozice "taky pronásledovaných", jimž by měli LGBT spíše solidárně pomáhat. Což, bohužel, na část z nich zabírá. Jistěže na tom má spoluvinu i cenzura informací o skutečných poměrech v islámských zemích (tu do jisté míry zlomily události v chalifátu, kdy informace o tam prováděných zrůdnostech přinášejí i mainstreamová média, ovšem současně s desinformacemi typu "není to islámské", "skuteční muslimové jsou proti" apod.). Program liberalizačních opatření - dokážu si představit sňatky pro G a L a současně registrované partnerství pro hetero, legislativního umožnění oplození L spermatem anonymního dárce, vyřešení legislativy kolem donošení vajíčka za úplatu (třeba G páru), osvojení partnerova / partnerčina dítěte apod. - by pro ně mohlo být atraktivní. V agitační práci s touto komunitou by bylo vhodné i ukazovat skutečné postavení LGBT v islámských zemích (tedy negace současné "sluníčkářské" propagandy).

BSDM komunita by se dobře uplatnila ve specializovaných věznicách pro muslimské zločince, koncipovaných ve stylu tábora Abu Ghraib, protože právě toho se muslimové, i ti, ochotní spáchat sebevražedný útok, báli.

Ještě zajímavější než u LGBT komunity je situace u pedofilů. Je třeba si uvědomit, že "právní pedofilie" zahrnuje dva na sobě nezávislé sexuální orientace, a tím je opravdová "medicínská pedofilie", jíž postižení preferují osoby před pubertou a bez rozlišení pohlaví, a sexuální náchylnost k osobám na počátku puberty, kde je pohlaví jedním z preferenčních faktorů (= kdo je na "lolitky", není na "loliťáky" a naopak).
Pro osoby (a zejména muže) z druhé skupiny může být atraktivní islámský "zákonný věk" 9 let. Ten se ovšem týká pouze vaginálního sexu. Pokud se o problematiku sexu v islámu budou zajímat i osoby z první skupiny, tak snadno zjistí, že pro nekoitální sexuální praktiky žádnou dolní věkovou hranici islám definovanou nemá (pokud se odehrává v rámci manželství - Mohamed takto sexoval Aishu od svatby, kdy jí bylo 6). Uvedené informace většinou nejsou součástí standardní proislámské agitace, naopak "sluníčkáři" je zpravidla popírají a někdy složitými pseudologickými konstrukcemi popírají i Aishin dětský věk v době sňatku s Mohamedem (a o dalších podrobnostech nemluví vůbec), případně poukazují na dětské sňatky feudálů, včetně některých našich králů (a zamlčují, že tyto sňatky byly "naplňovány" až po nástupu plodného věku).
Dokážu si představit, že toto může v lidech "obdařených" touto sexuální orientací vyvolávat přinejmenším ambivalentní postoje vůči islámu a islamizaci. Pokud se podaří muslimům dostat coby "duchovní" do věznic (usilují o to v rámci druhého stupně registrace islámu), jsou tyto skupiny odsouzených pro ně jednou z potenciálně cílových (pro zjednodušení pomíjím, že sliby muslimů budou zcela jistě přinejmenším přehnané). Svou roli může hrát i snaha o odvetu společnosti za pronásledování a trest.
Faktem je, že v rámci samotné EU je "zákonný věk" v rozmezí 13 - 16 let (v Rumunsku se toleruje 12 pro sňatky Romek uvniřt komunity), celosvětově je rozpětí 12 - 18 s tím, že v některých zemích je místo kalendářního věku rozhodující přítomnost puberty a někde není tento věk stanoven. Prostor pro posun "zákonného věku" směrem dolů (zejména pro explicitně konsensuální sex, případně sex se souhlasem rodičů) zde tedy je. Zcela jistě by stálo zvážit i odlišení trestní sazby za konsensuální a nekonsensuální sex pod zákonným limitem, v některých zemích to tak mají (budou ječet pracovníci policie a justice, protože konsensuálnost se blbě dokazuje i u dospělých, ale od toho snad berou svoje relativně vysoké platy, ne?). Současně by mohla být na programu legalizace těch druhů "child porn", jejichž vytvoření není spojeno se zneužíváním dětí (texty, kresby, počítačem generované obrázky atd.).
Faktem je, že příslušníků odlišně orientovaných sexuálních minorit je v populaci řádově kolem 5 procent, možná i víc, vztaženo na dospělé a tedy voliče, takže jejich úspěšný "odlov" by sám o sobě teoreticky stačil k dosažení hranice vstupu do parlamentu.

Zcela mimo rámec "problematických sexuálních minorit" bych snížení "zákonného věku" a zejména přesunu reprodukce do věkového období, kam biologicky patří (15 - 20 let), podpořil z ryze biomedicínského hlediska: Je sice pěkné, když si stárnoucí pophvězda 60+ nechá zrefrešovat ovaria a výsledek oplodnit ve zkumavce spermatem o 20 - 30 let mladšího "zajíčka" a následně donosit "nosnicí", ale rozhodně v tom nevidím rozmnožovací budoucnost lidstva (byť za jasné a právně zvládnutelné postavení "nosic" se výše přimlouvám, ale ne primárně pro zrovna tyto případy).
Sice existuje řada géniů (umělců, vědců aj.), kteří byli zplozeni a zrozeni rodiči na konci jejich biologického reprodukčního věku a někdy šlo o "vejškrabky" (jak se lidově nazývá poslednímu dítěti v rodině), nicméně na každého takového pozitivně vychýleného připadá v této skupině dětí větší počet vychýlených negativně, od těch, co se vejdou do rámce pouhého podprůměru po nebohé nemyslící bytosti na lůžkách ústavů sociální péče (na něž není, na rozdíl od těch géniů, tak dobře vidět); o vysoké potratovosti na konci reprodukčního období, tedy plození dětí neschopných zvládnout ani relativně nejsnadnější období života (v děloze matky), ani nemluvě.
Mám za to, že první jeden až dva potomci by měli být přivedeni na svět v období středoškolského (učňovského) věku rodičů, a že tomu by měla odpovídat i sociální a školská politika, umožňující tento typ studia rozvolnit v důsledku péče o malé dítě coby sociální normu chování u této věkové kategorie. Pochopitelně, totéž platí i pro studium vysokoškolské, kde to zatím je (zejména u žen) řetězec:
"musím studovat na existenční zkoušky, na státnice" - "musím udělat postgraduál" - "musím udělat atestaci (jinou odbornou přípravu vysokoškoláka)" - "musím vybudovat kariéru v podniku, kam jsem se dostal/a" - "už jsem na dítě moc star(ý/á)"
Společnost se takto naprosto nesmyslně zbavuje genů té hodnotnější části populace (minimálně vyšší IQ + vyšší úroveň sebekázně a píle; zpravidla se takováto kariéra také nedá vybudovat u osob s kriminogenním habitem) a posílá je bez reprodukce na hřbitov.