středa 13. května 2015

O dvou principech II

Náš první zásadní problém spočívá v tom, že islámský svět podobným procesem, jaký je popsán v předchozím díle, neprošel a je plný hovadoidních fanatiků, patrně na takové úrovni, jaká v Evropě nikdy neexistovala (nebo jen v období velmi dávné prehistorie).
Druhou věcí je postupný návrat evropské civilizace k antice v rámci humanismu a renesance, vyúsťující do osvícenství a náboženské skepse. Došlo i k omilostnění antické literatury a do Evropy se vrátily (resp. byly oficiálně posvěceny) myšlenky z antických děl, která se na dění po smrti nedívají zdaleka s takovým nadšením, jaké bylo u prvních křesťanů nebo jaké vidíme u muslimů.
Toto myšlení dobře charakterizuje scéna z Odysseie, kdy Osysseus vyvolá z podsvětí duchy, mj. ducha svého spolubojovníka z trojské války Agamemnona, který si mu stěžuje, že i "poslední žebrák na světě se má lépe, nežli král v podsvětí". A právě renesance tohoto nazírání na život a smrt vedla k postupnému opouštění "kultu smrti, coby kýženého a radostně očekávaného cílového stavu" a zvýšení pozitivity hodnocení světského života.
Opět žádnou analogii něčeho podobného v islámu nenajdeme. Islám chápe život čistě jako "přípravku na posmrtnou existenci", přičemž smrt na džihádu je jednou z mála možností, kdy má muslim "jistotu", že odsviští rovnou do ráje (islám nezná očistec, ale hlásá, že prakticky všichni lidé, mimo džihádisty uhynulé při činu, bez ohledu na to, jak příkladně a bohabojně ti nedžihádisté žili, budou dočasně, zcela dle Alláhovy libovůle, grilováni v džehenně). Džihád, spojený i se stoprocentním rizikem smrti (jako je tomu v případě sebevražedných atentátů, které ovšem islám, na rozdíl od naší civilizace nechápe jako sebevraždu, ale právě jako velmi žádoucí smrt na džihádu), je tedy něco, co pro věřícího muslima znamená absolutně pozitivní hodnotu, stojící v hodnotovém žebříčku patrně ještě výš, než u silně závislého narkomana další dávka drogy (a víme, že narkomani běžně pro peníze na další dávku zabíjejí).
Z tohoto důvodu se běžně setkáváme s tím, že do sebevražedných atentátů nebo jiných maximálně rizikových akcí jdou muslimové, kteří mají rodiny, malé děti i zaměstnání (nebo studium), v němž jsou úspěšní. A kteří jsou podle kritérií vztažitelných ovšem pouze na naši populaci "zcela zaintegrovaní do společnosti" a zdánlivě nemají žádný důvod něco takového dělat. Pochopitelně, s výjimkou svého pevného a hlubokého náboženského přesvědčení.
A pokud vezmeme v úvahu fakt, že "smrt na džihádu" maže veškeré hříchy, pak se musíme smířit i se skutečností, že muslimové, pevně rozhodnutí k podobné akci, budou zdánlivě ještě zaintegrovanější do naší společnosti, protože budou pít alkohol, jíst vepřové a i využívat nabídky placeného sexu a třeba i homosexuálního (což vše islám pod hrozbou zatracení, ovšem s tou výše zmíněnou výjimkou, přísně zakazuje). A nejsme schopni rozlišit mezi muslimem, který se sekularizuje, a tím, který se naopak chystá spáchat čin, svědčící o jeho naprosto hrůzném a pro nás nepředstavitelném náboženském fanatismu.
Nepomůže ani jeho zjevné až teatrální odpadnutí od islámu, protože to může provést muslim navenek, ale "v srdci" zůstat muslimem a následně lhát o své náboženské příslušnosti, dokud není připraven spáchat nějaký teroristický akt.
Pokračování

3 komentáře:

  1. Takže může existovat i zcela "tajný muslim", který se k islámu nijak nehlásí - a ten pak udeří? Není žádné jistoty? (Nepopírám, odpovídá to mému zjištění. "Do žen a do melounů - ale ani do jiných lidí...")
    To je ale trochu stihoman, ne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příspěvek tu byl dvakrát to samé, jedno jsem vymazal.

      Odpopvěď na otázku:
      Ano, do žen a do melounů ... nicméně muslimové na to mají v rámci šaríje specifické paragrafy (na rozdíl od těch žen a melounů).

      Vymazat
    2. Myslim ze stihomam je zcela namiste. Tu taqiyyu bych nijak zvlast neresil, tech tajnych muslimu asi moc nebude, ale takovych tech "integrovanych" je v Evrope par mega a mezi nimi bude peknych par tisic uplnych magoru(*). Co si pred shahadou jeste uzivaji.

      (*) Magoru je vsude par promile a v radikalnim nabozenstvi jeste vic.

      Dobry clanek k tematu:

      Střet civilizací už proběhl, prohráli jsme!

      Vymazat