Pro byla celá v Brně vládnoucí koalice + část opoziční TOPky. Tedy ANO, KDU-ČSL, Strany zelených a Žít Brno, s částí TOP.
Není rozhodně náhodou, že se jedná o strany, které mají silné vazby mimo náš stát a/nebo silnou motivaci našemu státu škodit.
- ANO se orientuje na získávání nemravných dotací z EU pro vybrané, čímž vesměs škodí zbytku společnosti.
- KDU-ČSL a TOP, tedy klerofašisté A-tým a B-tým mají vazby na Vatikán a další Česku nepřátelské zahraniční subjekty. Konec konců Římskokatolická církev vyhlásila po Bílé hoře program kompletního zgenocidování našeho národa a dodnes fňuká, že jí to mariatereziánské a josefínské reformy ve finále překazily, byť bezděčně a jejich autory zcela neplánovaně.
- Zelení podporují vše, co poškodí náš stát, ať jsou to solární elektrárny nebo zmíněná deklarace. Navíc jsou významným zdrojem jejich příjmů právě německé a rakouské fondy. A je v zájmu majitelů těchto fondů co nejvíce omezit konkurenceschopnost českých výrobců, což se často děje právě cestou "ekologie".
- Žít Brno má hodně blízko k ekologům, ale i fašistoidům, bojujícím za podmanění našeho národa (a nejlépe rovnou vybití) "nadlidmi" z EU obecně a Německa zvláště.
K samotné omluvě si dovolím citovat pana Kovanice, byť s ním v mnoha jiných věcech nesouhlasím, případně jsem se o některé i ostře poštěkali. Ten napsal něco ve smyslu, že Němcům odpustí v okamžiku, kdy vstanou z mrtvých všichni jeho příbuzní, které Němci povraždili.
Já osobně bezprostřední příbuzné mezi povražděnými nemám, ale část naší rodiny zažila vyhánění z pohraničí (babičku to posléze zabilo). Druhá část naší rodiny zažila okupaci právě v Brně, od nástupu sprosté šikany ze strany řadových německých spoluiobčanů (tedy těch, co podle omlouvačů "nikdy nikomu neublížili"), hned po 15. březnu až po etapu (krátce před osvobozením) zuřivé snahy Němců zničit vše, co se dá, a povraždit všechny na dosah (a opět se do toho aktivně a horlivě zapojovali všichni Němci, bez ohledu na svůj vztah k takové či makové organizaci).
Nicméně v okolí se tací vyskytují, v mém oblíbeném knihkupectví např. "vedoucuje" hoch, který by za tím pultem nebyl, kdyby jeho dědeček neutekl z opravdového pochodu smrti, jaké pořádali Němci na konci války. Cílem těchto pochodů bylo pobít co nejvíc "podlidí", ale přitom je jejich těla rozptýlit, aby nebyla dohledatelná. Takže v naší zemi leží řádově desítky tisíc koster obětí těchto německých akcí, prováděných na samém konci války v situaci, kdy bylo naprosto jasné, že je porážka nevyhnutelná a nastane v nejbližších dnech či týdnech. Srovnávání velmi korektně (v rámci reálných možností) provedeného organizovaného odsunu německého obyvatelstva s těmito pochody svědčí o hluboké neúctě "srovnávatelů" k obětem nacismu a jejich identifikování se s nacistickými vrahy.
Právě nesmyslnost vraždění a ničení na samém konci války, kdy už to nemělo naprosto žádný vojenský (a tudíž vojenskou nutností omluvitelný) význam, vedla ke značnému odporu vůči tomuto etniku. A tyto aktivity jsme zažili právě my, protože jsme byli (když nepočítám silně "fešácky" okupované Norsko, které se na nějaké vystoupení - srovnatelném s děním jinde v Evropě) - proti poráženým Němcům nezmohlo a pokorně čekalo, až ho Němci sami na základě kapitulačního aktu vydají) posledním neněmeckým územím, na které vstoupily boty spojeneckých vojáků. Ostatní evropské národy zažily "poslední křeče" Němců na svém území v podstatě ještě před vstupem Spojenců do samotného Německa, tedy v době, kdy si nacističtí vůdcové dělali laskominy na nějakou formu podmínečné kapitulace (která by je udržela u moci) či separátního míru, a podobné aktivity mohly být presentovány a chápány jako součást tlaku na Spojence.
Já, na rozdíl od pana Kovanice, nerozlišuji u obětí nacismu mezi příbuznými a nepříbuznými a prohlašuji, že Němcům bude možné odpustit a tehdy, kdy s nejvyšší možnou pokorou vyhledají a snesou do důstojných hrobů všechny pozůstatky obětí těch skutečných pochodů smrti, bloudících po území protektorátu i okupovaného pohraničí a zanechávajících řady mrtvol jako karavana, které na poušti došla voda. Mrtvol, které "hodní a mírumilovní němečtí spoluobčané" aktivně zahrabávali na skrytá místa jako zdechlé psy, aby pomáhali maskovat zrůdnost režimu, který do posledního okamžiku podporovali.
Teprve potom bude možné se bavit o nějakých německých obětech.
Ostatně, ve známém hrobě u Pohořelic, kam se chodlí modlit kandidáti na nějakou novou verzi Svatováclavské orlice, pochopitelně neleží oběti "brněnského pochodu smrti", protože ty nebyly žádné, ale leží tam s největší pravděpodobností zajatí letci, kteří byli internováni v pohořelickém koncentráku a byli před útěkem Němců povražděni a zakopáni. Proto také Němci zuřivě bojují proti tomu, aby ten hrob byl vykopán a v něm uložené pozůstatky řádně prozkoumány (a třeba i přesunuty na vhodnější místo).
Takže pokud se Volkgenossen z brněnské radnice omlouvají nacistickým zločincům, nechť tak činí na své triko, ať už jako jejich spojenci či poslušní lokajové, ale ne mým jménem!
Žádné komentáře:
Okomentovat