úterý 12. května 2015

Volby ve Velké Británii a my

Volby ve Velké Británii vyhrála s překvapením pro odhadce volebních výsledků konzervativní strana dosavadního premiéra. Ve Skotsku zazářili proEUnijní nacionalisté (paradox, protože normálně jsou strany tohoto druhu antiEUnijní), ostatní strany propadly. Ukázaly se naplno i nedostatky tamního volebního systému, kdy skotským nacionalistům stačilo k výraznému úspěchu (v podstatě výhře ve všech skotských volebních obvodech vyjma tří) jeden a půl milionu hlasů, zatímco více než dvojnásobek hlasů pro UKIP vedl k její faktické porážce se ziskem jediného mandátu.
Nicméně podpora konzervativců byla vybojována mj. i tím, že do značné míry převzali program UKIP a "radikální" členové této strany zastávají v podstatě velice podobném názory (což část voličů zřejmě stáhlo od UKIP ke konzervativcům). Přitom poslanci v GB jsou voleni v jednomandátových obvodech, takže mají podstatně silnější postavení proti vedení "své" strany než poslanci v poměrném volebním systému, které strana v podstatě "najmenovala" na "volitelná místa". Uvedené převzetí prvků EUroskeptického programu se projevuje jednak slibem (už před volbami) do roku 2017 vypsat referendum (nakonec to vypadá, že bude už v příštím roce) o setrvání Velké Británie v EU, jednak již ventilovaným záměrem přeformulovat smlouvy tohoto státu s EU tak, aby byly odstraněny ty jejich aspekty, které občanům nejvíce vadí. Už nyní staronový premiér inzeruje zrušení Zákona o lidských právech, který sice takto zní velice vznešeně, ale ve skutečnosti je to zákon o právech zločinců vůči normálním lidem. V GB konkrétně tento zákon vedl k zablokování extradikce řady vrahů a teroristů, páchajících zločiny (menšího významu) i na jejím území, do zemí, kde spáchali nejvýznamnější zločiny a mohli by tam být vyšetřováni a souzeni. Podobně se tohoto problematického zákona dovolávají vůči nám zase zločinci z řad Sudetských Němců.
Osobně jsem toho názoru, že nové vyjednávání Velké Británie s bruselskými byrokraty je asi poslední šancí EU nějakým způsobem změnit chod této organizace směrem k něčemu když ne užitečnému, tak alespoň systematicky neškodícímu. Řada států, včetně našeho, by se měla přinejmenším systamaticky sabotovat případná odvetná opatření bruselských byrokratů. Ještě lepší by bylo vystoupit současně s ní se shodnými nebo alespoň velmi podobnými požadavky. Ideálním výsledkem by bylo dostat EU zpět někam k původnímu prosperujícímu EHS.
Pokud uvedená jednání selžou, ať už odmítnutím změn a rušení nesmyslných (včetně těch, jejichž nesmyslnost až škodlivost se naplno projevila až po jejich aplikaci v praxi) zákazů a nařízení, nebo nějakým pseudosouhlasem s podobnými úpravami EUrolegislativy, u něhož se předem bude počítat s tím, že následně nebude dodržován, dojde v Británii k vítězství EUroskeptiků v referendu a konzervativní vláda to bude muset respektovat, jinak by jí hrozilo, že po dalších volbách bude sestavovat vládu UKIP.
Odchod jednoho státu, navíc ekonomicky i vojensky (jaderná mocnost) významného, by patrně vyvolal dominový efekt, tj. rozpad EU. Při "úklidu" po tomto svinčíku by mělo být explicitně zajištěno, že padne veškerá EUro legislativa, včetně pro evropskou ekonomiku likvidační smlouva TTIP, která je dílem sociálfašistických EUrobyrokratů (prostě uvolněné státy by měly odmítnout "následnictví" po EU).
I pro nás by bylo výhodnější z EU odejít, protože náklady na provoz této organizace (nejen to, co tam odevzdáváme, ale i náklady na provozování nesmyslných příkazů a zákazů, likvidujících naši ekonomiku, vydržování spousty zbytečné administrativy - většina státních institucí si musí vydržovat úředníky "pro EU" a podobně i větší podniky, menší to zvládají zvýšením celkové zátěže (placené zákazniky v ceně zboží a služeb)) jsou výrazně vyšší, než to, co dostáváme od této organizace nazpět. Pro rozvoj ekonomiky potřebujeme zhruba ekonomické prostředí, které zde bylo kolem poloviny 90. let, tedy daleko více tržní a nesvázané nesmyslnými a mnohdy záměrně škodícími direktivami (viz např. celá oblast ekologie).
Volební výsledek ve Velké Británii je tedy příležitostí, která by měly být využita v co největším rozsahu. Naše případná loajalita k bruselské byrokracii by neměla žádný smysl: Odchod Velké Británie z EU, pokud se ho podaří prosadit jako reflexi nereformovatelnosti EU, nebude příčinou krize této organizace, ale jejím příznakem a důsledkem. Pokud tedy nebude bruselským vedením vývoj ve Velké Británii reflektován zásadními a hlubokými změnami v organizaci a zaměření EU, dojde k jejímu zániku tak jako tak a my to rozhodně nebudeme moci zachránit. Naopak bude pro nás lépe, pokud mezi námi a "scípající bruselskou kobylou" bude definovaná a hájitelná hranice. Dokonce bych byl pro to nepouštět přes ni zpět naše "zástupce" v bruselských institucích, přinejmenším ty, kteří upřednostňovali loajalitu k EUrobyrokratům před loajalitou k našemu státu.

1 komentář:

  1. > Nicméně podpora konzervativců byla vybojována mj. i tím, že do značné míry převzali program UKIP

    Odhaduju ze to je megapruser, protoze stary psa... (to jiste jako kocour vite). Vsadil bych se ze predvolebni kecy po volbach nestoji ani za starou koblihu ani za 30 ceskych ocelovych.

    > roku 2017 vypsat referendum (nakonec to vypadá, že bude už v příštím roce)

    A dopadne tak ze se nic nestane. Volby/referenda maji strasnou setrvacnost a cim drive bude, tim mensi jsou sance na zmenu. A kdyby snad ne, tak budou delat reparat jako Irove.

    > Odchod jednoho státu, navíc ekonomicky i vojensky (jaderná mocnost) významného, by patrně vyvolal dominový efekt, tj. rozpad EU.

    To by byla krasa. Bohuzel neverim ze se to stane takto brzo. Jednou urcite, ale obavam se ze se tak stane teprve az to tu pujde uplne do kytek (slimaci, 90% nezamestnanost, 1000% GDP zadluzeni, valka; nevim co prijde driv, ale verchuska se snazi na vsech frontach).

    OdpovědětVymazat