Nejde (jen) o Drahoše

Cestou domů jsem přecházel mezi dvěma stanicemi MHD dosti dlouhou (stovky metrů) trasu kolem zdi, na níž jsou umístěny plakátovací panely. Protože jsem si toho jevu všiml už včera, zaměřil jsem na něj pozornost daleko více. Na plakátovacích plochách byly řádově desítky kusů plakátů pro Drahoše a pro Zemana (zhruba ve stejných počtech). Bylo zajímavé (toho jsem si povšiml už včera), že zatímco Zemanovy plakáty byly hojně vandalizované, nebylo na této přes sto metrů dlouhé zdi s jednou plakátovací plochou vedle druhé možné nalézt ani jeden zvandalizovaný plakát Drahoše. Dokonce ani tykadla mu nikdo nepřimaloval.

Pokus o odhad

Když se na to podíváme blíže, tak těch plakátů byly desítky kusů pro obě strany. Zemanových plakátů byly zvandalizovány řádově 2/3 až 3/4. Nebyl problém nalézt plochu, na níž byl stejný počet (4 - 8 kusů) plakátů pro každého z kandidátů s tím, že ty pro Drahoše byly všechny nedotčené, zatímco ty pro Zemana byly všechny zvandalizované.
Pochopitelně, pohybujeme se v oblasti počtů, kde už lze nasadit statistiku. Ta nám jednoznačně řekne, že mezi chováním příznivců Zemana a Drahoše je vysoce významný rozdíl.
Zatímco příznivci Zemana ctí férovou předvolební agitaci, přiznivci Drahoše se s něčím takovým jako férovost naprosto nepářou. Oni přece mají Svou Jedinou Pravdu a vše ostatní, i férovost nebo pravidla demokracie, se musí té jejich Pravdě podřídit.
Příznivci Drahoše jsou podle toho, jak se sami a dobrovolně presentují, typově ti samí, co v Německu stavěli za Hitlera koncentrační tábory a v SSSR za Stalina gulagy. Prostě jsou zapřísáhlými antidemokraty, bez ohledu na to, jak moc se tímto pro ně sprostým slovem ohánějí.

Bez ohledu na výtky, které můžeme Zemanovi adresovat (a já sám jich mám jak opice blech), je třeba zítra zvednout hýždě ze sesle a jít ho volit, abychom hodili alespoň hrstičku hrachu pod nohy právě téhle lůzy, jíž kariérní vědecký úředník Drahoš razí cestu k moci.