sobota 20. ledna 2018

Vertikální les ve městě?

Novinky přinesly článek o "vertikálním lese". Mají to být budovy, které jsou vybaveny balkóny a terasami se speciálními "kapsami" na substrát, z něhož porostou stromy a keře.

Superlativy

Článek nás zahrnuje superlativy o tomto uspořádání vegetace a domu. Nejsem si ovšem úplně jistý, zda určení uvedeného typu domů pro "sociální bydlení", tedy pro osoby, které si nemohou moc vybírat, je známkou vysokých kvalit projektu. Dále se dozvídáme, jak budou stromy "čistit vzduch" a jaký to bude ekvivalent lesa. Projekt má "kombinovat velké klimatické výzvy s výzvou nedostatku bytů".
Je také vyčteno, kde všude (jde ovšem o dobu velmi nedávnou) byly takovéto domy postaveny.

Co tam vidím za zádrhely

Problém vidím v tom, že vertikálně rostoucí stromy budou po část dne zastíněny (vyjma těch na jižní fasádě), takže intenzita jejich metabolismu, která zajišťuje ono "čištění", bude tímto limitována.
Další záležitostí je poměrně malá plocha bytu (50 čtverečních metrů, vejde se tedy na plochu čtverce o straně neco málo přes sedm metrů, i s technickým zázemím a plochou příček).
K "čištění vzduchu" bude navíc docházet vysoko nad dýchací zónou lidí, pohybujících se na chodnících i bydlících v nižších domech. Je otázka, zda takový "vertikální les" vůbec nějak ovlivní ovzduší právě tam, kde lidé žijí a pracují.
Dalším, a zcela jistě nikoli jednoduchým, problémem bude onen "verikální ekosystém", který bude zcela jistě ovlivňovat své okolí i negativně, mj. produkcí alergenů (i kdybychom vybrali "bezpylové" rostliny, zbývá nárůst mikroskopických hub a dalších zdrojů alergenů ze substrátu okolo stromů a keřů). Není úplně jasné, co se bude dít s listím (respektive dosavadní destinace těchto domů v Itálii toto možná řeší neopadavými stromy a keři, které ovšem v Nizozemí nebude možné použít).
Je jistě i otázka, jak vlastně bude v "ekosystému" řešena průbežná péče o stromy a keře (budou tam chodit nějací pracovníci, nebo bude naopak součástí nájemní smlouvy odpracování určitého počtu hodin na "ekosystému"?).
Zcela jistě velkým problémem bude i zalévání tohoto "vertikálního lesa", protože rostliny v "kapsách" jsou daleko více ohroženy vyschnutím než rostliny ve volné půdě, které mohou kořenit do velké hloubky (některé druhy až desítky metrů). Taková "kapsa" není svou podstatou nic jiného, než velký květináč, kterému hrozí jak přeschnutí, tak i přelití (a obojí může snadno způsobit i výpadek nějakého čidla). Je zde i omezený přístup k minerálním látkám (jinými slovy: bude se to muset pravidelně hnojit, což u divoce rostoucích stromů a keřů není nutné).

Asi nejroztomilejší věc

Před koncem článku se objevuje konstatování, že "vertikální les" zbaví vzduch cca 50 tun oxidu uhličitého za rok.
Nejprve si dovolím tuto tézi zpochybnit: Rostlinná společenstva, až na výjimky, nejsou "skladišti oxidi uhličitého". Tento plyn se uvolňuje z organické hmoty při jejím tlení a v principu se dostane do ovzduší vše nebo téměř vše z toho, co rostliny pohltily. Část při tlení odumřelých částí (opadané listy např.), část po úhynu celé rostliny. Jistěže část oxidu uhličitého zachycením do rostliny "odložíme k ledu", ale v principu se nám po nějaké době prakticky všechen vrátí do atmosféry (leda bychom s jejich mrtvolami napodobili procesy, při nichž vznikalo uhlí).
Druhý aspekt je, pochopitelně, ještě zajímavější:
Fotosyntéza beží podle rovnice:

6*CO2 + 6*H2O -> C6H12O6 + 6O2

Podle této rovnice vznikne na každých pohlcených 50 tun CO2 cca 35 tun suché živé hmoty. Zdůrazňuji ono suché, protože v živém organismu bude na čisté polysacharidy připadat ještě voda (další látky pro zjednodušení pomíjím), která u listů tvoří několikanásobek sušiny, u dřeva to může být kolem poloviny. Takže balkóny a terasy každý rok "přibumbrlíčkují" o nejméně 70 tun, byť něco skončí v listech a plodech, které se asi budou odstraňovat.
Bude tedy nutné tuto nadváhu dostat pryč ořezem. V opačném případě by došlo k tomu, co bylo popsáno v jednom románu (snad detektivka) z vojenského prostředí, který jsem kdysi četl:
Důstojníci nabyli geniálního nápadu udělat plastickou mapu jednotce přiděleného terénu. Ideální místo pro ni objevili v prvním patře štábní budovy. I nosili tam vojáčci kýble s pískem, z něhož měl být terén vymodelován, až dokud se neozvala hrozná rána, doprovázející děj, v jehož rámci se domek stal přízemním, ovšem s velmi vysokým stropem.
Obávám se převelice možnosti takovéhoto konce "vertikálního lesa", pokud nebudou učiněna opatření, která by tomuto problému předcházela. Navíc bude konstrukce tohoto domu namáhána víc než konstrukce bežné budovy pozvolným přibýváním a poté zase razantním ubýváním "nadváhy". A navíc přírůstek hmotnosti nebude rovnoměrný po všech stranách budovy (z důvodu orientace ke slunci, kdy na osluněných stranách bude fotosyntéza intenzívnější a bude probíhat i delší část dne).
Robustnost konstrukce, kterou takovýto vertikální les oproti běžné budově srovnatelných rozměrů musí mít, ji zcela jistě učiní "méně ekologickou", protože železo a beton (či další stavební materiály) navíc budou také zanechávat "navíc" ekologickou stopu.

Prostě celý tento projekt názorně ukazuje, jak snaha být "ekologický za každou cenu", přináší rizika jak obecná, tak i pro samotnou "ekologii".

4 komentáře:

  1. Jen tak bokem: Když se naposledy bádalo, kdo že to pustil do světa tu hypotézu o vzniku uhlí, přišlo se na to, že fosilní teorie, nynější výchozí bod argumentu „ropného zlomu“, má zřejmě má původ v nepotvrzené hypotéze jednoho ruského vědce z devadesátých let devatenáctého století. Po ní politici radostně skočili (jako že investice do budoucnosti - tak to zdaníme). Ostatně, zatím se fosilní teorii nepodařilo prokáza. Vypadá to, že se kapsy s tekutými a plynnými uhlovodíky, nalézající se cca v deseti km se doplňují z hloubek asi 200km (kde by se tam vzaly přesličky), kde vznikají syntézou z plynů uvolňujících se z oblastí blízko jádra, kterou se v laboratoři napodobit podařilo.
    Je to jedna z těch maličkostí, kterou je zbytečné plebsu sdělovat, bo by pak mohl mít pitomé otázky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V některých typech uhlí se nacházejí zkameněliny, což fosilní teorii dost potvrzuje. Uhlovodíky mohou pocházet z doby před vznikem Země, nebo být produktem "hluboké horké biosféry". Faktem je, že vyčerpaná ropná naleziště (alespoň některá) se po čase doplňují.

      Vymazat
    2. Ono je to celkem jedno. I kdyby fosilni zdroje nebyly vubec fosilni ale samo-obnovujici se, dulezite je jak dlouho se daji tezit se zhruba dnesnimi naklady (a o kolik pak porostou).

      Odpoved vypada tak, ze to pujde jeste peknych par let, takze neni duvod k panice (a podpore nesmyslnych wannabe-eco-zdroju). Urcite to tak ale nepujde vecne (pokud se uhli/ropa/plyn obnovuji, pak se to deje prilis pomalu) a neco je potreba casem vymyslet. Neni duvod k panice, uranu je kopec a thoria jeste mnohem vic, nekdy snad i ta fuze bude.

      Vymazat
  2. O ekologii jde až na tom úplně posledním místě, na tom prvním jde o dotace na ty ekologické baráky...

    OdpovědětVymazat