Je mrskut týrání žen?

Na stránkách bloggera a velkého zastánce islámu a islamizace Kojota "Amor Vacui" bylo v diskusi argumentováno jako reakce na fakt, že islám oficiálně povoluje násilí proti ženám, tím, že přece u nás provádíme takové násilí běžně o Velikonocích.
Autor tak nějak nereflektuje, že ritualizované násilí (je-li vůbec možné to takto nazvat) jednou ročně a systematické týrání a ponižování (celoživotní) jsou vzájemně poněkud rozdílné věci. Je to argumentace ve stylu "a v USA zase bijou černochy", kterou používala komunistická věrchuška kdykoli byla usvědčena z nějaké nepravosti (asi není náhodou, že je Kojot přívržencem KSČM).
Pamatuji také, jak naše velikonoční zvyky šokovaly po roce 1989 některé západní feministky.

Velikonoce, podobně jako Vánoce a mnohé jiné svátky a rituály, jsou původu pohanského a křesťané si je přivlastnili i za cenu přiohnutí své mytologie, protože Kristus (pokud existoval) byl ukřižován (pokud byl ukřižován) o svátku Pesah, který se s evropskými Velikonocemi míjí. Druhou věcí je, že pohyblivé svátky se obecně míjí s evropským exaktnějším myšlením. Velikonoce (i pesah) jsou především svátky nadcházejícího jara, a to do Evropy přichází poněkud později než do Palestiny.
Proto se objevují na velikonočních pohledech často mláďata zvířat, buďto lovné zvěře (zajíček) nebo hospodářských zvířat, nejčastěji kuřátka, kačátka, housátka. Motiv klíčícího obilí může souviset jak s magií, mající zajistit probuzení ozimů, tak i s faktem, že nedostatek vitamínů na počátku jara může být zahnán mimo jiné konzumací obilných klíčků.
Velikonoce jsou svátky smrti a znovuzrození, což symbolizují vyfouklé vaječné skořápky (později rituálně zdobené). Dvořák ve svém textu o pohanských svátcích připomíná vztah vaječné skořápky k životu na příkladu legendy o Kostěji Nesmrtelném, jehož život byl ukryt ve vejci a jeho rozmáčknutím skončil.

Mrskání žen souvisí s rituály plodnosti, kdy bylo vhodné, aby žena počala buď v této době, nebo až koncem léta (opět tam najdeme příslušné svátky a zvyky), aby se díte narodilo buď před a nebo po období kulminace zimního nedostatku, u nás obvykle přelom února a března.
Mrskání, ba dokonce bičování, často kopřivami, přes hýždě, břicho i genitál bylo používáno jako léčba ženské neplodnosti. Toto má dokonce racionální základ, spočívající na principu, že část ženských neplodností je vyvolána příliš tuhou povrchovou blánou na vaječníku, která brání odpoutání vajíčka od něj a vycestování do vejcovodu. Zmrskání, vedoucí k prasknutí Graafova folikulu i membrány nad ním, a následný sex tedy skutečně mohly vyvolat otěhotnění, v tomto případě žádoucí i z toho důvodu, že hormonální průplach v jeho průběhu zpravidla vede k normalizaci povrchu vaječníku. Moderní medicína pochopitelně nebičuje pacientky kopřivami, ale otevře jim břicho (nebo udělá dírku na laparoskopický zákrok) a rozruší povrch vaječníku několika zářezy. Samozřejmě, dnes se tyto zákroky dělají často až před třicítkou, kdy už by mrskání nepomohlo, protože povrch vaječníku se ztlušťuje průběžně, ale u žen o nějakých deset let mladších, což byl ve starověku i středověku běžný věk několikátého těhotenství (a tudíž věk, kdy už se vědělo, že má žena problémy s plodností), mohla být úspěšnost tohoto postupu poměrně vysoká.
Je docela zajímavé, že mnohé pářící rituály u ptáků mají dosti podobný význam; u řady druhů samička vůbec vajíčko z ovária nevypustí, pokud neprojde příslušným rituálem natřásání a poskakování (což je zdrojem problémů při umělém odchovu).
To léčebné mrskání se jistě provádělo na slepo, na bázi ryzí empirie. Při neplodnosti z řady jiných příčin nemuselo pomoci vůbec, v jiných případech, protože následovala "plodná soulož", mohlo pomoci ze statistického hlediska (u stavů, kdy je snížená pravděpodobnost otěhotnění ale při dostatečném množství pokusů může dojít k úspěchu).
Nedělejme si ale iluze, i moderní medicína v řadě případů tápe a mnohé léčebné postupy nemají zase až tak moc daleko k rituálům. Konec konců, i známé používání vitamínu E při neplodnosti a snížené plodnosti vzniklo tak, že u potkanů bylo v podmínkách extrémního nedostatku této látky pozorováno snížení plodnosti. Reálně vitamín E může snížit zánět vejcovodu (ten může být příčinou neprostoupení vajíčka do dělohy), ovšem ve vysokých dávkách může mít naopak na těhotenství vliv nepříznivý, proto se s ním zejména u žen v plodném věku zachází dnes daleko opatrněji než v dobách, kdy se bral jako "antineplodnostní vitamín".

Takže velikonoční "mrskut" je prostě vzpomínka na doby velmi dávné, před příchodem "věrozvěstů". Na doby, z nichž se jinak zachovalo leda pár rozbitých hrnců v muzejních vitrínách. Protože má určitý racionální podklad, tak ho nedokázalo křesťanství vymýtit a muselo se ho pouze zmocnit a nějakým způsobem deformovat. Važme si ho a nenechme ho vymýtit ani církví feministickou.