sobota 23. května 2015

Jak to tedy bylo s tím "Brněnským pochodem smrti"?

Faktem je, že situace v Brně těsně po osvobození nebyla vůbec jednoduchá. Němci vybili příslušníky české elity a jejich zbytky se ještě nevrátily z koncentráků. Mezi lidmi byly velmi silné protiněmecké resentimenty, související s tím, jak se chovali k českým lidem po celou dobu okupace. Od běžného kontaktu mezi sousedy přes fakt, že po celou dobu přídělového systému měli Němci vyšší příděly, až po drobnou buzeraci okupačních orgánů typu, že Češi nesměli chovat slepice (jen králíky), zatímco Němci ano, a v okrajových částech Brna směli Němci chovat i prasata.
Celé to bylo připepřeno ještě tím, že čeští obyvatelé přinejmenším část brněnských Němců vnímali jako odrodilce / potomky odrodilců, což avízovala zkomolená česká příjmení. Maminka vzpomínala na nějakého "Pawlitzka, no, 'Němce jak poleno'", který se snažil na poslední chvíli před příchodem Rusů založit ve Zbrojovce požár.
Navíc zde byli uprchlíci z východních oblastí, pro rudoarmějce (jedinou reálnou moc v Brně po osvobození) v odstatě regulérní lovná zvěř. Tomu se nelze divit po akceptování fakt, že právě ti byli iniciátory naprosté většiny masakrů místních obyvatel na okupovaném území SSSR, velice často s jejich aktivní účastí, včetně účasti výrostků obojího pohlaví (v podání nacistické ideologie "ubohých a nevinných dětí").
Tato situace graduovala ještě tím, že v SSSR tou dobou dokončovali inventuru zavražděných a umučených, byly identifikovány (alespoň jako příslušníci rodiny té a té) kadavery ze spálených stodol, či mrtvoly ze zasypaných studní, byly otevírány a "inventarizovány" hromadné hroby. Pro rjadového Ivana, který neměl moc času se výsledky aktivit Němců na územích, která osvobodil, nějak podrobněji zabývat (pokud náhodou netáhl skrze svou rodnou ves nebo její okolí), se nacistická zvěrstva přesunula z ideologie novin a politruků do osudů konkrétních lidí z jeho okolí (sestru oběsili, sousedovu rodinu upálili ve stodole, sestřenici i s manželem a dětmi hodili do studny a zavalili ...). O to větší nenávist, jak k "východním osadnḯkům", tak i k Němcům obecně, pociťoval.
Ne zcela přesná je i představa, že "všichni Němci, kteří měli nějaké zločiny na svědomḯ, z Brna dávno utekli".
  • nacistická mašinérie do posledních chvil (tedy jště dávno po datu osvobození Brna) takovéto útěky svých "údů" trestala smrtí
  • Brno bylo před osvobozením částečně obklíčeno a bylo osvobozováno směrem od Rakouska, takže utéct z něj nebylo v podstatě kam a navíc většina útěkových tras v době alespoň tolerování nějakého "zachraň se, kdo můžeš!" ze strany nacistického státu už byl přeťata či obsazena sověty
Rozbuškou tzv. přerovského masakru bylo, že Slováci, zverbovaní ke Svobodovcům, rozpoznali v sousedním vlaku na přerovském nádraží Němce z okolí svých bydlišť, kteří po vytlačení povstalců SNP vodili komanda SS po vsích a naváděli je k domům těch, kdo s povstalci spolupracovali, aby je mohli SSáci cíleně vybít. Tato Němci velice často agitačně využívaná událost, která sice své strůjce zrovna nešlechtí (viz pobití i malých dětí), ale na druhé straně ukazuje, kdo byli ti "ubozí a zcela nevinní" Němci, kteří šli do odsunu. Protože tady k dopadení zločinců došlo jen čirou a velice nepravděpodobnou náhodou, můžeme z (ne)pravděpodobnosti celé této události snadno extrapolovat, jak moc bylo mezi odsunutými Němci gaunerů, kteří si zasloužili něco daleko horšího.
Nelze pochybovat, že přesně tohle platí i pro Němce v Brně po jeho osvobození.
Situace v Brně se z výše uvedených důvodů stala pár dnů po osvobození natolik napjatou, že reálně hrozily protiněmecké pogromy a lynče, a v Brně nebylo sil, které by tomu mohly zabránit, protože část sovětů by se jich nejspíš aktivně účastnila a proti nim by ta rozumnější část odbojářů nějakou protiakci prostě nezvládla.
Vyvedení významné části Němců z Brna mělo (a taky to udělalo) "vypustit páru" napětí, které ve městě panovalo.
Brněnským Němcům dodnes nedochází, že alternativou jejich nuceného odchodu nebylo nějaké pobývání v Brně "na věčné časy a v pohodě", ale série lynčů větších či menších rozměrů, které by většina z nich patrně nepřežila. Některé Němky, včetně nedospělých, byly touto akcí ušetřeny zážitků ze znásilňování sovětskými vojáky (toto znásilňování sovětské velení alespoň zpočátku podporovalo a podněcovalo).

K tomu znásilňování 

se můžeme jistě stavět s "hlubokým vnitřním odporem", jak praví klasik, ale na druhé straně bylo asi (alespoň na úrovni řídících a ideologických struktur SSSR) chápáno jako reakce na nacistické rasové teorie. V jeho důsledku je v současném Německu přes milion obyvatel a jejich potomků, vzešlých na svět touto cestou, a tudíž z hlediska nacistických teorií "rasově nečistých". Sověti patrně počítali, že by se takoví obyvatelé Německa mohli stát jednou z brzd vůči uchopení moci nějakým novým Hitlerem.

Ale abych se vrátil k tomu odsunu: 

Jeho trasa zhruba odpovídá "staré" silnici Brno - Pohořelice, takže se dá vcelku dobře vygooglit na mapách.
Líčení "autentických zážitků účastníků pochodu smrti" se s realitou této trasy naprosto míjejí. K řadě událostí, které tyto "paměti" líčí, došlo asi se stejnou pravděpodobností, jako že někdo narýsuje kulatý čtverec. Je otázka, co je záměna se zážitky z pozdější cesty z Pohořelic do Rakouska (např. ke dramaticky líčeným utopením pádem z válkou poškozeného mostu do rozvodněné řeky mohlo dojít ve Znojmě nebo na trase Mikulov - Vídeň) a co jsou zcela rozmyslné výmysly a vědomé lži.
Na organizaci celé akce se účastnili brněnští odbojáři, především ze Zbrojovky, protože ti představovali nejlépe organizovanou a současně i ozbrojenou skupinu ve městě. Ti také Němce (což si ti opět neuvědomují, nebo to vědomým lhaním popírají) chránili před zlynčováním brněnskými obyvateli. Někteří z nich (k velké nelibosti přihlížejících) pomáhli Němkám s malými dětmi. Vím to od maminky, která byla ve Zbrojovce totálně nasazená a s některými z organizátorů této akce se osobně znala, takže měla informace o ní z první ruky.
V Pohořelicích byli Němci předáni místní německé samosprávě a sovětským okupačním orgánům, takže co se s nimi dělo dál, nebylo v režii brněnského odboje. Zní to možná trochu alibisticky, ale v reálu bylo zásobování a zjištění těchto lidí v Pohořelicích snadnější než v Brně, včetně toho, že trasa zásobování do Brna šla po linii Vídeň - Brno (jiné v té době ještě nebyly volné), takže nebyl problém část zásob vyložit po cestě. Navíc bylo Pohořelicko, jako zemědělská oblast, lépe zásobeno potravinami než průmyslové Brno.
Celá tato akce, a to i v širším kontextu českého povstání proti okupantům a následném zcházení s Němci po válce, má ještě jeden aspekt: Němci byli po celou dobu okupace (ale nacistická propaganda mohla navazovat na německou nacionalistickou propagandu, táhnoucí se časem až někam do druhé poloviny 19. století) přesvědčováni o tom, že Češi jsou podřadný národ, který si neumí vládnout, a jehož příslušníci budou šťastní, když někdo na jejich území "udělá pořádek". Z toho důvodu nereflektovali ani úspěšnost první republiky (která velkou hospodářskou krizí prošla podstatně lépe než Německo) i fakt, že mají jako národnostní menšina práva naprosto ojedinělá v měřítku tehdejšího světa (a dodnes národnostní menšiny ve většině zemí EU, včetně samotného současného Německa, nemají tak rozsáhlou kulturní a školskou autonomii, jakou měli Němci za první republiky). Konec konců, tyto nacistické představy reflektují i současní pronacističtí agitátoři včetně, což je zvlášť pikantní, židovských.
Řadový Němec byl tedy zcela upřímně a hluboce přesvědčen, že ho Češi v podstatě milují, a že odboj a podobné aktivity jsou dílem jen nějakých zločinných živlů, případně "ztroskotanců a zaprodanců" (abych použil nám bližší slovník jiné totality), napojených na zločince Beneše a židovské kruhy ve Velké Británii a USA. Nenávist, která mohla být naplno a veškerým českým obyvatelstvem projevena až po osvobození, byla pro Němce patrně značně šokézní a mnozí to dodnes reflektují pohádkami o "zlých rabovacích gardách" apod., než aby si připustili skutečnost, že oni (respektive jejich předkové) si počínali během okupace (ale i před ní) takovým způsobem, že tato nenávist (i se svými projevy) byla naprosto logickou a správnou odezvou jejich aktivit. Mnozí si to nepřipouštějí dodnes, pro jiné zase začíná dějepis koncem války a tudíž "naprosto nepochopitelnými" českými protiněmeckými náladami a aktivitami (a tudíž příčiny tohoto stavu neřeší).
Je docela možné, že rozbití iluze hodného pána, kterého jeho otroci milují, způsobilo Němcům větší trauma, než konkrétní incidenty s oběťmi v jejich řadách.

1 komentář:

  1. Ano, tak nějak to asi bylo. A nejen v Brně. Všichni ti káleči do vlastního hnízda (Němce v této větě vynechávám, to je strana regulérně opačná) nevidí/ nechtějí vidět, že to byli právě Němci, kdo vypustil válečné běsy a poskytl jim volnost. že Němci zapálili ten doutnák ...

    OdpovědětVymazat