HIV pozitivním vstup nedoporučen

Tak tenhle provokativní a politicky málo korektní slogan bych si asi měl dát na dveře od laboratoře.

Proč?
V rámci výzkumu, který ukončujeme, ala na jehož výsledcích (včetně baterie zachycených kmenů hub) budeme ještě pracovat, jsme zachytili několik desítek kmenů potenciálně patogenních, které jsou schopny obligátně vyrůst na člověku s oslabenou imunitou. Včetně lidí HIV pozitivních, u nichž může být hluboká (případně orgánová či systémová) mykóza prvním signálem toho, že se vedle ošklivého laboratorního výsladku něco velice ošklivého děje i na úrovni kliniky. Faktem také je, že naprostou většinu mikroskopických hub v případě hluboké nebo systémové mykózy z pacienta s oslabenou imunitou vytáhnou až v krematoriu, případně (po pohřbu do země) na nich zapracují kořínky prorůstajících rostlin a půdní bakterie. A jsou známy případy, kdy HIV pozitivní laboratorní čiu pedagogičtí pracovníci využili svá lidská práva tento stav zatloukat a výsledek se dostavil v podobě nemilosrdně rašící spory kdesi v plicích, nebo jinde po těle.
Na přelomu 80. a 90. let jsem sbíral reprinty prací, popisujících, jaké houby u pacienta HIV+, případně rovnou s AIDS, vyrostly. Pak jsem toho nechal, protože v tomto stavu může na pacientovi vyrůst prakticky vše, co vyroste při 37 stupních a nepotřebuje nějaké speciální symbionty. Takže třeba ne hříbek, protože tomu by bylo jednak moc teplo a jednak by mu chyběly kořínky rostlin, s mimiž žije v mykorrhíze, ale ano například některé druhy hnojníků. Například tento opravdu pěkný. Nebo i tahle roztomilá houbička, běžně rostoucí na mrtvém nebo umírajícím dřevě. Svého času jsem ji viděl vyfocenou, jak vyrostla na řezu lidského mozku (pacient s AIDS; zemřel na absces mozku, který mu způsobila) do stádia botanicky určitelných plodniček, čímž ušetřila laboratorním pracovníkům čas a práci s jejím přeočkováním na vhodné médium, případně s určováním podle DNA.
Mikroskopických hub za těchto okolností může vyrůst celá plejáda, byť nejčastěji jsou to podméněně patogenné druhy rodu Aspergillus a z nich nejčastěji Aspergillus fumigatus. Ono jde i o to, že se jedná o houbičku docela hojnou, stačí někde bušit kladivem do zdi nebo krumpáčem do hlíny (existují na to práce z oboru nemocniční hygieny) a s vysokou pravděpodobností se její spory ocitnou ve vzduchu. A jakmile je jednou "tam", tak už k lizu méně pohotové konkurenty nepustí.
Pochopitelně, občas se najde i exotika. Kolegyně Jesenská z Bratislavy kdysi, ještě za komunistů a v ČSSR, nalezla kmen Paecilomyces liliacinum, který napadal oči pacientů, vykapávaných po oční operaci infúzním roztokem. A protože to bylo za socialismu, tedy implicitně nedostatkového hospodaření, tak měli na oddělení flašku, jaká se dávala na infůzní stojan, a když potřebovali prokapat pacienta, tak z ní odpíchli nějakého půl mililitru a zase ji vrátili k dalšímu použití. Dokonce se jí podařilo nález potvrdit tím, že odpíchla onu inkriminovsnou láhev, a ten samý kmen, který izolovala z pacientů (dokumentace nebyla pro slabší povahy: představte si velkou Petriho misku, na ní na vrstvě půdy vyloupnuté lidské oko a z něho rostoucí paprskovitě svazky houbových vláken nafialovělé barvy, vypadalo to dekorativně, ale na zeď by si asi většina lidí takovou fotku nepověsila), izolovala i přímo z jejího obsahu. Naštěstí se jednalo o lokální záležitost, kmen špatně rostl při 37 stupních (ačkoli některé kmeny tohoto druhu rostou do 38 stupňů) a proto bylo možné pacienty zachránit odnětím infikovaných očních bulbů.
Vzpomínám i na houbový absces v plicích, v němž se podařilo zachytit jednak začínající rakovinu plic, jednak kmen Aspergillus parasiticus, produkující aflatoxiny. Potom se vedla velká diskuse (kdyby to nebylo mezi učenci, řeklo by se asi spíš "hádka") o tom, zda infekce nasedla na počínající nádor coby místo, kde má organismus narušenou obranyschonost, nebo zda produkce rakovinotvorných aflatoxinů (in vitro je zachycený kmen produkoval i při těch 37 stupních tělesné teploty) nevyvolala zvhrhnutí buněk kolem "normálního" houbového abscesu na nádorové.
Zkrátka a dobře, mít oslabenou imunity, byť bez klinických projevů, a přicházet do kontaktu s těmito jinak vcelku roztomilými organismy, tak nějak nejde dohromady. Přitom bit je v případě havárie prakticky vždy makroorganismus, tedy člověk.
Takže jsem zvědavý, co mi na "politicky nekorektní" cedulku řeknou.