Antiislám pro sebe 2

"Pro sebe"

Příslušníci naší populace, kteří by byli v případě islamizace fyzicky zlikvidováni, případně drasticky omezeni na svých občanských i ekonomických právech a svobodách, si tuto skutečnost začali v rozhodující míře uvědomovat v posledních cca dvou letech a tento proces nadále pokračuje. Tato skupina, opět připomínám, že i s těmi, kdo si svůj stav a objektivní příslušnost k ní dosud neuvědomují, zahrnuje cca devět desetin naší populace. Začala se tedy stávat "skupinou pro sebe" v marxistickém pojetí, byť tímto konstatováním patrně proislamizační neomarxisty nepotěším. Tento proces bude i nadále pokračovat, jak "probuzením se" dalších příslušníků této skupiny, tak i přenastavováním priorit ve smyslu: "teď nemá cenu bojovat za kvóty na ženy v managementu firem nebo vedení politických stran, když muslimové udělají z žen otroky, povinně nosící potupný oděv, a mající explicitně zakázanou řadu aktivit", případně: "nemá cenu podpořit levici s jejími registračními pokladnami nebo pravici s jejich nepodpořením, když hrozí, že přijdou muslimové a zavraždí mě i mou rodinu a výsledek tohoto sporu nám tedy může být šumafuk" (atd.).
Jak jsem se zmínil včera, velkou roli při uvedeném nárůstu sehrál fakt, že zde máme vysoké procento obyvatel, kteří by byli v případě islamizace buď rovnou fyzicky zlikvidováni, nebo by museli honem vstoupit do nějaké islámem tolerované církve (což nejsou zdaleka všechny u nás působící a jejich věřící, považující se za "(jediné) opravdové křesťany", si toho velice často nejsou vědomi) a předstírat, jak za éry komunistů, že těm bezcenným blábolům, blekotaným u oltáře či na kazatelně, věří. Což alespoň ti starší zažili (tehdy se blekotalo u "kecpultu", ale vyšlo to nastejno). I když nebyli v KSČ, byli v odborech, případně dalších organizacích Národní Fronty, naháněli je "dobrovolně povinně" na veřejné schůze KSČ na pracovišti a povinná politická školení (a byli rádi, když se jim podařilo "nechtěně zmeškat" veřejnou schůzi KSČ v místě bydliště, zpravidla přehlídku inkoherentně blábolících rudých gerontů). Takže tito lidé, hlavně tedy středního a vyššího věku, mají představu, co je to žít ve lži, a vrátit se k takovému životu nechtějí.
Z tohoto důvodu u nás neustále roste podpora antiialamizačních snah s tím, že reálný strop tohoto jevu je někde u devíti desetin naší populace. Tato početná populační skupina se začala nyní politickou cestou a uvnitř demokratických pravidel (na rozdíl od lží a blábolů sluníčkářů o tomto hnutí) hlásit o své právo na život a další lidská a občanská práva, garantovaná ústavou.
Paradoxně, čím dříve dojde k ustanovení významného podílu na moci ve státě těch cca 90 procent reálných i potenciálních odpůrců islamizace naší společnosti, tím více "soft" prostředky bude možné použít.
Opět uvedu příklad z historie: Kdyby Němci "zapíchli" válku v momentě, kdy se Spojenci dostali na německé území, tedy někdy na přelomu let 1944 a 1945, kdy sověti už táhli Východním Pruskem a západní spojenci porazili poslední protiofenzívu v Ardenách, tedy jak to udělali o generaci starší příslušníci tohoto národa na konci první světové války, tak by zdaleka nedošlo k tak tvrdému zacházení s Němci, ať legálnímu či ilegálnímu (či v šedé zóně mězi těmito dvěma extrémy), k jakému došlo na sklonku druhé světové války i bezprostředně po jejím konci.
Právě nesmyslné ničení, masové vraždění obyvatel i "narychlo dovyvražďování" vězňů a zajatců v koncentračních táborech na sklonku války, včetně rozmyslného páchání pokud možno nenahraditelných kulturních a materiálních škod, byly tím, co způsobilo přesun protiokupantských nálad do totální animozity, tolerující i velmi drsné aktivity vůči německému etniku.
"Přátele islamistů" mohou tedy dosáhnout maximálně toho, že muslimové a jejich spojenci budou stačit nadělat ve společnosti více škod a hůře napravitelných, což povede následně k tomu, že se s nimi bude zacházet podobně jako s těmi Němci v roce 1945, nebo ještě hůř.

Rozděluje opravdu president Zeman českou společnost?

Český stát a jeho společnost tedy představovaly jakousi analogii situace, kdy zahříváme destilovanou vodu v čisté kádince a můžeme se s ní dostat až nad teplotu sto stupňů, kdy je zde přítomen tzv. "utajený var". Daný tím, že v kapalině neexistují žádná místa, v nichž by mohla vzniknout bublina páry. Jakmile ale takováto bublina vznikne, dojde k až explozívní reakci, protože ta rychle roste a štěpí se na další, které rostou také, a výsledkem může být i vytlačení vody z nádoby ven a popálení nešťastníka, který takto blbě vařil. Uvedenou situaci můžeme zklidnit vložením varného kamínku (nejčastěji kousek cihly nebo jiného podobného materiálu), na jehož nerovnostech vznikají mikrobublinky, případně ostře zalomená místa povrchového napětí vody, které při překročení stovky stupňů začnou růst a stoupat k hladině, takže nedojde k přehřátí vody.
President Zeman a antiislámská sdružení a organizace v podstatě sehrály úlohu takovéhoto "varného kamínku" a vytvořily příležitost se s rizikem islamizace vypořádat nikoli nějakým výbuchem obecného násilí (jako byla třeba Francouzská revoluce ve svých počátcích, nebo výbuchy nenávisti vůči Němcům na konci války), ale kultivovaným a civilizovaným způsobem. Je to, pochopitelně, jen příležitost. Záleží na tom, jak bude politická garnitura reflektovat objektivní zájem převážné většiny naší populace a stále narůstajících mas, uvědomujících si rizika plynoucí z islamizace. Zatím se plně na jejich stranu postavili právě president republiky a několik politiků, kteří se snaží spojit svou další kariéru s Blokem proti islámu. Z ostatních stran je slyšet maximálně velmi opatrné přitakávání s řadou výhrad, které působí spíš jako populistický tah typu: "Tak tu protiislamizační agendu do volebních programů zařaďme, když to lidi chtějí slyšet, však nás nic nenutí ji po volbách plnit, na EU se můžeme vymluvit vždycky."
President Zeman tedy společnost nerozdělil, nevykopal příkopy (atd.) pouze navodil stav, kdy toto rozdělení je jasněji viditelné. A to ještě je nutno si uvědomit, že tento stav by nastal i bez něj, byť by to trvalo o něco déle. Vyčítat mu něco takového je na úrovni zabíjení poslů špatných zpráv, kdy se možná informovanému uleví, ale objektivní stav se nezmění.
Explicitní proislamizátoři nyní zase dělají vše proto, aby byl onen "varný kamínek" z kádinky naší společnosti odstraněn. Patrně si představují, že odstraněním lidí, kteří na něj poukazují, zmizí i sám problém. Jiné řešení, než zákaz šíření informací o rizicích spojených s islamizací prostě nemají a mít nemohou. Jejich oficiální doktrínou je blábolení o neexistenci takových rizik. Neuvědomují si (nebo si to nechtějí připustit), že toto odstranění povede k nárůstu teploty, utajenému varu a nakonec explozi, která jim vyrazí směs přehřáté vody a páry, abych zůstal u toho modelu s kádinkou, rovnou do obličeje, se všemi hororózními následky.
Komunisté ostatně také potlačili aktivity občanů během Palachova týdne, jehož výročí (a samozřejmě i výročí Jana Palacha) jsme nedávno vzpomenuli, nicméně za necelý rok šel jejich režim do kopru, a to ještě měli kliku, že nedopadli jako Ceausesku v Rumunsku.