neděle 3. ledna 2016

Medicína: Umění nebo řemeslo? 3


Domácí porody

jsou právě tou oblastí, kde se silně střetává řemeslný a umělecký přístup ke zdravotnickým úkonům.
Jejich zastánci argumentují tím, že porod je fyziologická záležitost, a že je tudíž nesmysl strkat rodičku do nějaké "továrny na zdraví", případně i násilím nebo pod hrozbou sankcí.
Odpůrcům stačí vytáhnout statistiky, které vcelku jasně ukazují, že domácí porod má prostě vyšší riziko komplikací (zejména pokud odfiltrujeme z nemocničních porodů ty případy, kdy byly předem detekovány budoucí komplikace a rodička byla právě kvůli zvýšenému riziku hospitalizována).
Porod je sice fyziologická záležitost, ale je také docela tvrdou součástí Darwinské selekce v rámci populace. Mnoho rodiček mimo zdravotnické zařízení prostě umírá a ještě více umírá dětí. Pochopitelně, tohle nevadí v situaci, kdy průměrná rodina má 10+ dětí, což stačí vykompenzovat jak ty, které při porodu zemřely, tak i ty (v rámci komunity), které se následně nenarodily rodičkám, zemřelým při porodu. V situaci, kdy na jednu rodinu připadají necelé dvě děti, se tyto jevy projevují krajně neblaze. Tam, kde si majitelé deseti a něco potomků mohli říct "Pánbu dal, pánbu vzal, dětí máme i tak dost", je ztráta jednoho dítěte ve dvou či trojčlenné rodině při porodu těžkou tragédií, což se projevuje i snahou o kriminalizaci všech, kdo se kolem neúspěšného porodu byť i jen mihli. A děje se tak i v případě, kdy dítě bylo zjevně vadné, případně měla rodička nějaké běžně nezjistitelné zdravotní oslabení (jsou prostě věci, které najde až patolog), a to se naplno uplatnilo až v okamžiku maximálního stresu a námahy.
Navíc Ludvík Souček v jedné ze svých knih cituje dosti ošklivý názor, že ve vývoji člověka existují dva trendy, které jdou proti sobě. Jednak je to narůstání velkosti mozku, které souvisí s jeho rozvojem oproti příbuzným savcům, jednak je to vzpřímená poloha, kdy pánev nese váhu těla, hlavy i horních končetin, takže je vývojově tlačena k větší masívnosti. A právě větší masívnost pánve vede ke zužování porodních cest a rozvoj CNS ke zvětšování hlaviček rozených dětí. A tyto dva vývojové trebndy se střetávají právě při porodu. Tohle je ještě akcentováno tím, že ve vyspělých zemích je k dispozici porod císařským řezem minimálně po dvě generace, takže mezi rodičkami klidně mohou být takové, které by pan Darwin nemilosrdně vyřadil už když rodila jejich matka je, nebo jejich babička někoho z jejích rodičů.
Z tohoto důvodu je vcelku jasné, že do domácích porodů se nikdo rozumný a seriózní nehrne a když, tak maximálně u vícerodiček, jejichž předchozí těhotenství i porody opravdu proběhly bez komplikací, a i u toho stávajícího těhotenství jsou naprosto všechna vyšetření OK. Pak ať si dáma klidně rodí třeba na karimatce u řeky a manžel ať jde skučet do houští, aby na sebe přilákal zlé duchy.

Očkování

je také taková "trvalka" v diskusích o medicíně. Na jedné straně stojí zastánci, kteří by rádi měli proočkovanou celou populaci nejlépe proti všemu, proti čemu se očkovat dá, na straně druhé stojí eko-bio-svobodo fronta, brumlající o neekologičnosti, nepřirozenosti a braní občanských a lidských svobod apod.
Pokud jde o tu "nepřirozenost", je nutné si uvědomit, že sama lidská civilizace je pro člověka jakožto biologickou bytost něčím nepřirozeným. Tak velké nahuštění lidí a tak velká intenzita kontaktů mezi nimi zde nebyla až do nástupu civilizace městského typu. Spoučasná civilizace je po této stránce ještě intenzívnější, což znamená daleko vyšší riziko přenosu infekcí, než dříve.
Bez sanitární revoluce a očkování (a dalších opatření proti šíření infekcí) by naši civilizaci velice rychle zdecimovaly velmi drsné epidemie, srovnatelné s "černou smrtí", která také nastoupila poté, co pokrok ve feudálním zemedělství vedl k výraznému nárůstu počtu obyvatel, což mělo za následek i nárůst sídel s velkými počty lidí v relativně úzkém kontaktu.
Jinými slovy, očkování proti nemocem přenosným z člověka na člověka je naprostá nutnost, pokud neplánujeme populaci, žijící jako mniši kartuziáni, s minimálními vzájemnými kontakty. Očkování proti dalším nemocem (tetanus, klíšťová encefalitida, vzteklina apod.) můžeme brát jakjo benefit.
Faktem je, že práce, které se snažily "vědecky" spojit očkování s rizikem autismu, byly odhaleny jako vědomý podvod. Hysterie s "vysokého" příjmu hliníku cestou vakcin je naprosto nesmyslná, protože v hlíně, kterou si dítko slíže z ušmudlané tlapky několikrát za den, je průměrně více hliníku než v celém očkovacím programu. Pokud se týká rtuti, jedná se opět o dávky natolik nepatrné, že je plně vyxkompenzuje štědrovečerní večeře s porcí kapra (přestože v něm bude rtuť pod legislativou stanoveným limitem).
Jak jsem svého času v jedné diskusi s hysterickými matkami uvedl, nic bych nedal za to, že alespoň část "bojovníků proti očkování" je alespoň nepřímo řízena teroristickými organizacemi, pro něž je neproočkovaná či nekvalitně proočkovaná populace vlhkým snem o účinném použití biologických zbraní. Asi tak, jako se dodatečně (za Jelcina) profláklo, že hnutí proti válce ve Vietnamu bylo řízeno sovětskou tajnou službou a minimálně jeho špičky si toho byly velice dobře vědomy.

Žádné komentáře:

Okomentovat