pondělí 26. února 2018

Matematika "jen pro bílé"?

Americká profesorka matematiky Rochelle Gutiérrezová z Illinoiské univerzity tvrdí, že matematika je věda "rasově profilovaná", protože všichni významní matematikové byli bílí a jen bílí se ji mohou naučit.

Důsledek

Uvedený stav vede, podle profesorky Gutiérrezové k tomu, že vzniká jejím vyučováním diskriminace, projevující se mj. i mikroagresemi.
Podle ní je nadání k matematice považováno za projev inteligence a nenadaní lidé jsou kvůli tomuto stavu diskriminováni.
Dalším "zádrhelem" je podle ní skutečnost, že významní matematikové byli "bílí", takže už odkazování na historii této vědy je "rasistické" a diskriminační (třeba odkazování tím, co se po kom jmenuje).

Zmatený stav

Dotyčná dáma, pochopitelně, vyprodukovala pouze zmateninu. Má pravdu v jediné věci, a totiž v tom, že matematicky nenadaní žáci a studenti jsou ve školách diskriminováni, prostě proto, že neexistuje didaktika matematiky pro matematicky nenadané jedince, už jsem o tom na tomto blogu psal.
Další záležitostí je, že lidská plemena se od sebe liší nejen fyzickým vzhledem, ale i schopnostmi, a to i schopnostmi a dovednostmi fyzickými i duševními. Nikomu nevadí, že ve sportech, vyžadujících velkou svalovou sílu a nadprůměrnou výšku, jsou témeř ze sta procent na vrcholových pozicích černoši. Jakmile se ovšem někdo jen zmíní, nebo dokonce jen naznačí, že stajná nerovnost platí i v oblasti intelektuální výkonnosti, tak se na něj vrhne dav politických korektníků, vesměs bezcenných blbů, vylezlých z nějakého bezcenného oboru typu "vědeckého genderismu" či jiné odrůdy marx-leninského hovadství. Nicméně řvou a ječí, protože nic jiného neumějí a jejich pseudoobory ani nezvládají nějakou odbornbou diskusi (představují v podstatě jen odrůdu politického školení, kde se z principu věci nediskutuje).
To samé se týká i hudby. Nikdo nereflektuje, jak silně jsou běloši diskriminováni v řadě hudebních žánrů. Přitom příčina je vcelku jasná: Černoši v Africe hovoří tonálními jazyky, v nichž informaci nenese (nebo jen z malé části nese) konkrétní sled "písmen", ale jejich vyslovování co do výšky a délky tónu.
Z uvedeného důvodu mohli černoši používat signální bubny, které neprodukovaly nějaký kód typu morseovky, ale bubeník na nich vyťukával rytmicko - výškovou kostru mluvené řeči, takže buben vlastně "mluvil". Pro tajná sdělení, která zajišťovalo speciální bratrstvo bubeníků, byla vyvinuta nikoli šifra, ale tajná řeč, kterou umělo pár zasvěcených a nikdo jiný (záměrně zde tedy vytvořili podobnou situaci, jakou Američané ve druhé světové válce, kdy použili indiány z kmene Navahů, kteří posílali zprávy svou mateřštinou).
Z uvedeného plyne, že černoši musejí mít daleko silněji vyvinutý hudební sluch, hlavně na tóny a rytmus, protože kdo toto nadání neměl, byl neschopný se domluvit a zemřel v sociální izolaci (a bez potomků). V případě angličtiny toto nadání moc neuplatní, ale jako amatérští nebo profesionální muzikanti zcela jistě ano.
Další věcí je, že obyvatelé subsaharské Afriky v podstatě nikdy matematiku v celé šíři nepotřebovali. Pravděpodobně bychom zjistili, že dobře střílí (což ovšem již dávno zjistili profesionální vojáci, zejména ti, co provádějí nábor nováčků), a to z toho důvodu, že se jejich relativně nedávní předkové živili tím, co se jim podařilo zabít šípem nebo oštěpem. Což ovšem předpokládá "okometricky" spočítat příslušné balistické křivky a vliv nejrůznějších rušivých činitelů na ně. Uplatní to, pochopitelně, i v některých sportech, konec konců několik černochů je i mezi světovou špičkou v tenise.
Zajímavé je, že ti obyvatelé subsaharské Afriky, kteří žijí v původních domorodých vesnicích, nebo podobně organizovaných slumech, nemají "smysl" pro pravý úhel, protože chýše jsou kulaté a jsou uspořádány podle jiných kritérií, než je pravoúhlá síť. Dokonce je tento rozdíl od nás natolik odlišuje, že u nich nefungují některé u nás fungující zrakové klamy, které jsou právě založeny na "očekávání" zrakových center, že předměty jsou pravoúhlé a jsou umístěny na pravoúhlé síti.

Nesmysly

Ve skutečnosti žádná "bílá" matematika neexistuje. Řada "nebílých" společností se dopracovala k podobným matematickým postupům a zákonům, k jakým se propracovali antičtí matematici a jejich pokračovatelé. Jen se, z mnoha důvodů, jejich spisy nedostaly do Evropy v době, kdy se v ní začala matematika jako věda rozvíjet.
Mnoho základních geometrických pouček znali např. Egypťané, kteří potřebovali po záplavě znovu označit hranice pozemků. Řadu praktických matematických úloh podobného typu prováděli i členové asijských národů v souvislosti se závlahami a dalšími velkými stavbami.
Všude tam, kde vznikly velké říše, mající vládce, vybírajícího daně a směrujícího masy obyvatel s nižším sociálním postavením na veřejné práce, vznikaly systémy, které daly základ dnešním statistickým postupům. Ne vše se, pochopitelně ví, protože tyto postupy používali i vojevůdcové při logistických odhadech a patrně je udržovali v určitém stupni utajení. Nicméně bez takovýchto postupů by nebolo možné ani sjednocení Egypta, ani sjednocení Číny. Počítat museli i mezopotámští vládcové a jejich vojevůdci, Chetitové apod.
Paradoxně v Evropě se logistika začala rozvíjet poměrně pozdě, v důsledku existence poměrně malých států, jejichž cíle (z hlediska výboje či obrany) byly nedaleké. Ještě křížové výpravy v podstatě padly na nekvalitní logistice, nad jakou by si mnohý čínský či japonský generál, žijící v jejich době, rval vlasy, nebo se chechtal (podle toho, komu by fandil). Až velké armády na konci středověku, signalizující navíc rozpad tehdejší společnosti, dovedly Evropany k lepší logistice. Johanka z Arku byla krom vojevůdcování i dobrý logistik a přímo geniální (na svou dobu) logistiku provozovali někteří husitští vojevůdcové. V té době už ovšem Evropa měla k dispozici základní matematické vědomosti a postupy (ovládané vrstvou vzdělaných), takže mohla matematiku do těchto aktivit zapojit a nemusela ji paralelně s nimi vymýšlet.
Nicméně určitou "minilogistiku" musela zvládat i každá rolnická rodina nebo, v počátcích evropské civilizace, rodová komunita, protože musela nějak dospět k tomu, kolik obilí (a dalších plodin) musí stůj co stůj vydržet jako setba na příští rok, kolik dobytčat nesmí být, byť by hlad kroutil břichem sebevíc, poraženo během zimního nedostatku (atd.).
Opět v subsaharské Africe nevznikly nikdy tak velké, vnitřně pevné a dlouhodobě persistující říše, v nichž by se mohla logistika a její matematický podpůrný aparát vyvinout, takže není divu, že i tyto postupy jsou potomkům jejích obyvatel španělskou vesnicí. Takovéto státy představovaly v subsaharské historii zpravidla jen krátkodobá vzepětí, která padla s výjimečně nadanou osobou, jejímž dílem byla.
A v této oblasti také nejsou zemědělské postupy tak kritické jako v Evropě a navíc existence mnoha u nás se nevyskytujících (nebo ne masově) škůdců ani nedovolovala vytváření větších zásob (a provádět nad nimi logistické operace). Spíše zde příroda lidi nutila žít "z ruky do huby", což se v Evropě považuje za cosi spíše hanlivého.
Prostě ono matematické nadání či nenadání nesouvisí naprosto nijak s barvou pleti, ale pouze a jenom s tím, zda předkové dotyčné osoby žili nebo nežili ve společnosti, kde znalost alespoň některých matematických postupů byla nutná a proto také byly provozovány.

Co s tím

Pochopitelně, negativní reakce dotyčná dáma vyvolala určitým závěrem ve smyslu: "matematika je rasistická, měla by být zakázána". S tím by zcela jistě souhlasili různí "géniové" z humanitních disciplín, kteří si ani neumějí překontrolovat výplatu (případně tento akt představuje naprostý vrchol jejich schopností).
Zcela jistě by zajásali ekologisté, a to ze dvou důvodů, jednak je matematika také "antiekologická", protože lze s její pomocí vyvrátit mnohé nesmysly, které ekologisté hlásají. Jednak je jejich ideálem odklon od civilizované společnosti někam k "samostatným vesnickým komunám" (tedy stavu, který zde byl zastaralý už v době kupce, a později krále, Sáma), které podle jejich (pochopitelně, mylných, jak jsem zmínil výše) "matematiku nepotřebují".
Tyto reakce jsou zcela mimo realitu, to je vcelku jasné. Naopak, matematiku potřebujeme, a to čím dál víc spolu s tím, jak složitost našeho světa narůstá.
Co ovšem potřebujeme, to je výuka (didaktika) matematiky pro matematicky nenadanou populaci, tj. aby těch cca 90% matematicky nenadaných žáků nebylo v hodinách matematiky v pozici inkludovaného duševně zaostalého dítka.
O této problematice jsem již psal, paní profesorka mi, zcela jistě naprosto nechtěně nahrála na smeč.

Jen tedy zopakuji:

Pro populační průměr by se tedy měla matematiku učit zcela jinými postupy, než jaké u nás vypracovala Jednota českých matematiků a fyziků pro mimořádně nadané děti a mládež. Takovéto postupy by patrně byly i "nerasistické".

3 komentáře:

  1. No nevim, nevim... jako alternativu mame treba Hejneho metodu a to je neco pri cem se decka vyblbnou a nauci se.... pojmy ktere nikdo jiny nezna, matematiku jako hlavolam kde se neco da uhodnout, neco nejak dobastlit a zbytek je cerna dira do ktery nikdo nevidi.

    To ani pro nenadane ve srovnani s klasickou matematikou (ktera pro nektere konci jen tou cernou dirou) neni zadna vyhra. A pro nadane je to katastrofa.

    Mozna by se melo ucit skoro stejne, jen mene uciva na hodinu. Ti nejmene nadani by na konci zakladky zvladli prvni stupen, ale za to dokonale. Kdyz nebudou tusit co je mnohoclen nebo odmocnina, taxe nic nedeje, hlavne aby meli chapali zaklady (slovni ulohy).

    Nejpis by to chtelo diferenciovat do vice nez dvou skupin (a to nemluvim o specialnich tridach pro nadane).

    OdpovědětVymazat
  2. Máte pravdu, že je zapotřebí udělat něco, co by významně zlepšilo výsledky výuky matematiky na našich školách všech stupňů. A nejen matematiky, ale všech přírodních věd. Před časem jsem narazil na absolventku VŠ ekonomického směru, která zjevně nechápala trojčlenku. Tenkrát mi to málem vyrazilo dech. Chápaní trojčlenky je klíčové a bez něj podle mého názoru se v matematice nedá pokročit dál a nedostanete se dál ani ve fyzice či chemii. K čemu vlastně je vysokoškolák, který nechápe trojčlenku? Na dvě věci?

    OdpovědětVymazat
  3. Nerad soudím lidi podle vzhledu, protože čas od času se přihodí, že prvotní, jindy většinou docela spolehlivý odhad, je v příkrém rozporu se skutečností, která se zjistí během hovoru, nebo korespondence. Tady to proběhlo jinak. Přečetl jsem si její článek, došel k závěru, že to je ne zrovna inteligentní, genderasistická a možná i v dalších naprosto zbytných a zbytečných pseudovědních oborech zaangažovaná arogantní čúza a nalezené fotografie naprosto odpovídají tomu, co jsem si o ní pomyslel podle přečteného vědeckého „veledíla“. Ona a jí podobní se mohou prosadit a uživit proto, že dnešní ekonomický výkon to prostě a jednoduše umož ňuje, určitá skupina bohatých a vlivných tlačí na to aby to tak bylo a zároveň s tím nemá zbytek populace dost chuti a energie s takto zarputilými debily a idioty neustále hádat a přetahovat. Je to emočně, časově a energeticky náročné. Nicméně začíná být kriticky zapotřebí „odstavit je od válu“, tedy zbavit je jakýchkoliv rozhodovacích pravomocí, ekonomického a hlavně výchovného vlivu, jinak to hrozí koncem civilisace tak, jak jí známe a propadem kamsi zpět do starověku a otrokářských dob.

    OdpovědětVymazat