Zmínil jsem, že po pádu minulého režimu byla mj. na školách zavedena etika, a zřizovány její ústavy, které spolu s "ekologickými vychovateli" nahrazovaly zrušený marxák.
Etika není věda
V tomto nadpise uvedenou větu je nutné si naprosto a neustále opakovat. Etika je hodnocení (situací, mezilidských vztahů, událostí atd.), které je silně závislé na světonázoru toho, kdo uvedené hodnocení provádí. Jedna a tatáž událost, způsob chování, reakce na určitý podnět atd. bude podle některých etických systému vysoce správná, podle jiných vysoce špatná a další k ní budou zaujímat více-méně neutrální stanovisko.
Problém také byl, že vcelku nepokrytě byla pod záminkou výuky etiky v podstatě prováděna křesťanská propaganda. To vedlo mj. k naprostému znechucení většiny studentů, kteří k ní velice rychle nabyli naprosto stejný vztah, jaký měla moje generace k marxáku.
Věda
Jistěže etika se dá vědecky zkoumat. V podstatě stejně, jako pozoruje entomolog shody a rozdíly druhého článku levé prostřední nohy u vypreparovaných brouků ve své sbírce. Dala by se jistě nashromáždit kolekce jakýchsi modelových situací a předvádět, jak se k nim stavějí jednotlivé existující etické systémy, od ateistů až třeba po animisty z Amazonského pralesa.
Takovéto zkoumání je ovšem dosti náročné (na straně jedné) a dosti samoúčelné (na straně druhé).
Velkým záporem těch, kdo etiku na našich školách po roce 1989 zaváděli, je skutečnost, že zcela jednoznačně zamlčeli onu závislost etiky na světovém názoru (a některých dalších okolnostech) a snažili se předstírat, že vyučují jakousi obecnou a jedině správnou etiku a přitom jenom blekotali křesťanské hovadiny a prasečiny.
Ještě jednou věda
Existuje jeden obor matematiky, který se jmenuje teorie her. Tento obor analyzuje různé interakce mezi lidmi, skupinami lidí apod. Snaží se nějakým způsobem zjišťovat, v jakých situacích mají některé druhy chování a reakcí na ně výhody a jaké naopak mají nevýhody. Snaží se, alespoň tam, kde to jde, vytvářet win - win vyústění, úplně nejlépe sérií vynucených reakcí (kdy prostě jakákoli jiná reakce na tah protistrany dá zjevně horší výsledek), asi jako jsou vynuceny tahy ve správně napsané šachové úloze.
Z teorie her mohou vycházet i některá řešení, používaná v reálných etických systémech, náboženských i světských. Není to proto, že by zakladatelé těchto systémů znali teorii her, ale mohli některé jejich prvky pochopit intuitivně (asi jako když Kopčem s Veverčákem počítali na prstech). Na druhé straně neznalost systematiky teorie her jejich autory prakticky všechny etické systémy těžce hendikepuje a znevědečťuje. Doplnění nějakých mimo realitu stojících prvků (typu nebe či pekla), pochopitelně tyto systémy dále degraduje, což se týká i té etiky u nás vyučované jako "jediné správné".
Etika tedy není věda, je to hodnocení chování, svého i cizího, na základě světonázoru hodnotící osoby. Její výuka na školách má prakticky nulový přínos a navíc škodí tím že může být zneužita ke křesťanskému vymývání mozků. Měla by být ze škol všech stupňů vyhnána a nahrazena jednak teorií her, jednak jakýmsi přehledem etických systémů, alespoň těch, které jsou významné pro Evropu současnosti (asi by se ovšem mnohé takové informace nehodily multikulturalistům).
Žádné komentáře:
Okomentovat