úterý 10. listopadu 2015

Editace genomu

V oblasti léčby genetických poruch se nám nyní otevírá zcela nové pole aktivit. Je jím editace genomu.
Klasické dělení příčin chorob spočívá v tom, že jsou choroby, u nichž jsou příčiny dány
  • prakticky stoprocentně genetickými vlivy
  • směsí genetických a negenetických vlivů (s různou váhou, zpravidla vyjádřenou mírou rizika dané choroby při jejím výskytu u pokrevních příbuzných, či míře takového výskytu)
  • prakticky stoprocentně zevními vlivy
Pochopitelně, jak už to v realitě bývá, i ty "stoprocentně" genetické vlivy jsou v některých případech kompenzovatelné těmi zevními vlivy. Klasickým příkladem jsou dědičné metabolické poruchy, jako galaktosémie a fenylketonurie, kdy včasné vyhledání postižených novorozenců a kojenců spojené s jejich následným převodem na speciální dietu (v prvním případě bezlaktózovou, ve druhém s omezením zdrojů aminokyseliny fenylalaninu na takovou úroveň, aby se stačila "spotřebovat" při růstu) vede k tomu, že se dítě vyvíjí normálně, zatímco bez diety se stává nevychovatelným mentálně retardovaným (tj. nedokáže se samo ani najíst a dojít si na WC).
Na druhé straně existují i např. pro úrazy (chápané jako onemocnění s extrémním zastoupením zevního vlivu) tzv. "úrazové osobnosti", které jim podléhají s vyšší pravděpodobností než jiné. Někdy jde o zevní vlivy (v současnosti je tak trochu módní poznatek, že některé typy úrazů vyvolává chronická infekce mozku prvokem Toxoplasma gondii), jindy příčiny neznáme.
Pro ty zbylé se zpravidla počítají nějaké koeficienty typu u člena populace bez známé genetické zátěže je pravděpodobnost onemocnění p, pro ty, co nemoc v rodině mají, je to p * k, přičemž k závisí na počtu takto postižených příbuzných a blízkosti toho příbuzenství. Jsou to, pochopitelně empirické hodnoty, získané epidemiologickými průzkumy a statistickým hodnocením takto získaných dat.
Určitý vrchol v této oblasti je známost alel určitých genů, které jsou spojeny s vysokým rizikem nějakého onemocnění. Asi nejznámější z této skupiny je "zhoubná" kombinace, vedoucí k vysokému riziku rakoviny prsu, kterou zpopularizovala Angelina Jolie, když si nechala jako její nositelka "satanisticky" odstranit mléčné žlázy.
U některých živočichů už byly vyzkoušeny postupy, kdy se v oplozeném vajíčku pomocí vhodných nástrojů "vystřihne" problematická část DNA a nahradí se jinou, získanou buď ze zdravých jedinců, nebo uměle připravenou ("syntetické geny" již byly také zhotoveny). Je vcelku jasné, že dříve nebo později se sáhne i na člověka. Patrně to nebude v euroamerické oblasti, v důsledku jejího zatížení dědictvím judeokřesťanského barbarství. Navíc zcela jistě ne v EU, vlečené hysterickými ekologisty, pro něž jsou nepředstavitelným zločinem i akvarijní (v přírodě nepřežívající) rybičky s genem z medůzy, zajišťujícím jejich světélkování.
Nicméně nepochybuji o tom, že v asijských zemích bez této zátěže a s ekologisty v pracovních táborech (kam jedině patří) vyrostou kliniky (a možná v nich budou pracovat evropští a američtí odborníci, vyštvaní z vlasti bezcennými ideonáboženskými pologramoty z různých humanitních studií), kam časem i bohaté evropské a americké páry budou jezdit proto, aby se jim narodilo geneticky jejich dítě, ale bez zátěže problematických alel, vyskytujících se v jejich rodinách. Tedy, pokud zde nebudou vládnout bezcenní barbaři vyznávající islám, kteří spotřebují i vadné děti, například pro ražení cest skrze protipěchotní minová pole, nebo jako živé bomby.
Faktem také je, že dříve nebo později dojde i na ovlivňování dalších vlastností. Např. neexistuje (technický) důvod, proč by "afroamerický" či "afroevropský" pár nemohl mít jako dcerušku modrookou blondýnku, nebo pár "odporných rasistických bělošských podlidí" pěkné čokoládové bejby, které nikdo z podobné rasové zátěže obviňovat nebude (konkrétně tohle je záležitost pár genů, jejichž pozice v lidské dědičné informaci je známa).
A když jsme u toho: Ona ta barva kůže v zásadě má korelovat s podnebnými podmínkami, jinak je malér (takže to má i určitý zdravotní rozměr), ale to už je na samostatné povídání.

1 komentář:

  1. Pěkné povídání. Takže na otázku "proč jsou černoši černí" je odpověď čistě genetická? [;>))

    OdpovědětVymazat