čtvrtek 5. listopadu 2015

Náboženství v duchu Dr. Hořejšího

Na netovém magazínu Osel uveřejnil Dr. Hořejší polemiku se sérií článků Jana Špačka "zeptejte se svého kněze.
Dr. Hořejší by rád ve svém příspěvku ukázal, že náboženství vlastně vůbec není v kolizi s vědou jako takovou.

Zde je stručný komentář:


K bodům o různých vztazích křesťanské víry ke vědě:

1. Tady nejsme ve sporu
2. Zde už ve sporu jsme, protože zde se vnucuje jakási iracionální síla, která by měla být hybatelem, či alespoň "selekcioněrem" evoluce. Jednak takováto představa je naprosto nadbytečná, protože zatím veškeré pozorované jevy lze vysvětlit darwinskými jevy v kombinaci s genovými hrátkami. Naopak, budeme-li přistupovat k těmto věcem z pozice existence "neviditelného původce", potom bude tento přístup jednoznačně v rozporu s vědeckým poznáním a jeho dalším rozvíjením.
"Duchovní opora" vylhaným náboženstvím je v podstatě bezcenná.
3. "Smysluplný vývoj" vesmíru je opět nesmysl. Existují naprosto jednoznačné důkazy pro tendenci hmoty k samoorganizaci, která není o nic smysluplnější, než např. samoorganizační spojování kostek lego v protřepávaném pytlíku.
Nějakého boha nepotřebujeme ani coby "nastavovatele vlastností" vesmíru. Existují teorie mnohočetnosti vesmírů, u nichž se, více-méně nahodile nastavují počáteční vlastnosti v době jejich velkého třesku. V takovýchto mnohočetných vesmírech se musí alespoň některé stát "vesmíry inteligentního pozorovatele", tj. mít své parametry nastavené tak, že v nich mohou vzniknout myslící bytosti (zatímco v jiných např. nevzniknou ani hvězdy a planety). Osel nedávno psal o pozorováních, která uvedenou teorii podporují.
Navíc se obávám, že takovéto náboženství s nijak než přírodními zákony se neprojevujícím bohem je jen obezličkou, mající udržet náboženství ve hře a důvod pro jeho existenci je nulový. Ani toto, ani předchozí (sub 2) náboženství není s to zajistit posmrtný ráj či naopak peklo, což je hlavní atribut abrahámovských náboženství (tedy i křesťanství).

K těm biblickým textům

Je v podstatě jasné, že na ně nelze pohlížet jako na moderní historické prameny. Nehledě k tomu, že i ty jsou plné nesmyslů i záměrných falsifikací. Ludvík Souček ve svém díle "Otazníky nad hroby" v kapitole o muži s hedvábnou maskou cituje falckraběnku Liselotte, vévodkyni Orleánskou, která v jednom ze svých dopisů ohodnotila dějepisné dílo o době Ludvíka XIV takto: "Když vykládají takové lži o tom, co jsme sami prožili, jak potom máme věřit vyprávění o událostech z dávné minulosti? Myslím, že všechny dějepisné knihy kromě svatých spisů jsou stejně prolhané jako kterýkoli román. Jediný rozdíl je v tom, že romány bývají zábavnější."
My, o fous dříve narození, si můžeme vzpomenout na "Poučení z krizového vývoje", které se zkoušelo na školách všech stupňů v rámci povinného marxismu - leninismu, abychom zaznali, že se svět od časů paní vévodkyně, co zažila Ludvíka XIV, nijak nezměnil. Takže na biblické texty můžeme velice dobře (a patrně pravdivě) hledět jako na jakýsi soubor dobově poplatných "Poučení..." a máme jejich důvěryhodnost vcelku vyřešenou. Nemusíme se vůbec zalamovat nad nějakými alegoričnostmi a podobnými ptákovinami. Poselství evangelií potom nemá o nic větší hodnotu než poselství z toho Poučení.

Duše

V zásadě není od věci si ji představit jako něco podobného operačnímu systému, který také po vypnutí počítače prostě "zmizí" a ptát se po tom, kam odešel, je asi stejný nesmysl, jako ptát se po tom, kam odešla duše (protože po novém zapnutí počítače se operační systém znovu natáhne do paměti z harddisku). Pro zjednodušení jsem v příkladu pominul "uspání na disk" a podobné technologie, které se podstaty věci nijak netýkají. Stopa v noosféře pochopitelně nemá z duší nic společného, protože ta si dost dobře nemůže uvědomovat sebe sama.

Dogmata

Hořejšího výklad dogmat je opět snahou překroutit je tak, aby byla pokud možno nekonfliktní s moderní společností, což se mu ale ne vždy daří. O Kristovi navíc víme tak málo, že shrnout jeho život do nějakých bodů je velmi problematické:
  • nevíme jistě ani to, zda vůbec existoval (zda třeba není syntézou osudů vícera reformních kazatelů)
  • nevíme, co přesně hlásal (jednou z možností je, že šlo o nepochopenou buddhistickou misi a že Kristovi učedníci z nepochopení pomíchali, a to zcela chaoticky, prvky z životopisu svého mistra s prvky životopisu Buddhy, o němž jim vyprávěl)
  • je možné, že na kříži nezemřel, a že Turínské plátno, do něhož byl zabalen živý člověk, je pravé. V tom případě padá celá legenda o vykoupení lidstva obětí na kříži. Ve prospěch uvedené hypotézy svědčí jak to, že podle popisu v evangeliích umíral Kristus velmi krátce a bez nějakého zvláštního utrpení (normálně trvala agónie na kříži několik dní), takže mohlo jít o záměrné navození stavu podobného tomu, do jakého se uvádějí jógíni, když se nechávají na dlouhé týdny zakopat. Podporují ji i legendy o tom že po "zmrtvýchvstání" odešel Kristus do Kašmíru a tam pracoval dlouhá léta jako kazatel a je tam i pohřben.
  • na druhou stranu nedávno objevená hrobka Kristovy rodiny, pokud je pravá, je poněkud v rozporu se zmrtvýchvstáním

Proč je třeba se vymezovat proti náboženství

Protože je zcela jednoznačně nepravdivým pohledem na svět. Ani Hořejšího redukce náboženství neodstranila veškeré oblasti konfliktu mezi náboženstvímn a vědou. Přitom takováto redukce je vysoce neortodoxní a ještě před sto lety by za její zveřejnění autor letěl z vysoké školy jako holubička a patrně by následoval i nějaký další trest.
Křesťanství, pochopitelně, není nositelem ničeho pozitivního. Respektive to málo pozitivního, co v něm je, je do něho různými způsoby a cestami propašované dědictví antiky a dalších předkřesťanských etických systémů.
Před časem jsem zde na blogu konstatoval, že i ve zdánlivě "neškodných" pozicích mohou věřící (právě proto, že jsou věřící) páchat závažné škody i ve vědě. Nehledě k tomu, že mozek pozměněný hrátkami s iracionálnem nutně musí selhávat daleko častěji a fatálněji než ten, který takto poničen není.
Další věcí je, že Dr. Hořejší přiznává víru v duchovní bytosti. Pak se ovšem dostává do rozporu s přestavou míjení vědy a náboženství, protože pokud takovéto bytosti existují, pak jsou součástí objektivní reality a měly by být v principu zkoumatelné. Byť třeba ne prostředky, které máme "tady a teď" k dispozici. Je třeba si uvědomit, že ještě před nějakými 200 lety jsme neměli adekvátní nástroje na výzkum bakterií a jen jsme, na základě několika málo indicií a pokusů průkopníků typu Leeuwenhoeka a podobných tušili, že něco takového by mohlo existovat. Nicméně zkoumatelné byly v té době asi jako dnes ti andělé. Nehledě k tomu, že je vysoce pravděpodobné, že jako poslal do kytek výzkum těch bakterií starověké představy "bohů nemocí" i středověké představy "nemoci coby božího dopuštění", tak i výzkum jmenovaných jevů nejspíš jednou pošle do kytek jejich náboženské vysvětlení a udělá z nich součást objektivní reality, jako jí jsou už ty bakterie.
Prostě popis reality je možný jen jeden a pokud připustíme nějakou "separátní realitu", kam věda "nesmí", bez ohledu jestli to v hard podobě zakazuje inkvizice nebo v soft podobě sdružení marxistů a flanďáků zvané Sysifos, tak přestává být realita zkoumatelná a my se vracíme rovnýma nohama do starověku, kdy se věřilo, že např. choleru vyvolává speciální zlý démon. Byť existuje zoufalá snaha věřících podstatu tohoto návratu do starověku kamuflovat.
Další věcí je, že náboženství "verze Hořejší" je sice skutečně minimálně konfliktní jak s vědou, tak i s ateisticky (či alespoň sekulárně) orientovanou společností, ale pořád je to otevřená cesta k nějakému relapsu do dogmatismu, který může nastat až šokujícně rychle. Na stránkách IVČRN se dají najít fotky z Íránu z 60. let (nezahalené ženy v bikinách, ženy v armádě, průmyslu, školství atd.) a nikdo by ned nimi neočekával, že za necelá dvě desetiletí tam bude zrůdný islámistický režim podle šaríje. Čili i to "náboženství podle Hořejšího" se může stát přeživší nádorovou buňkou, z níž doroste nádor nový, a zpravidla agresívnější i rezistentnější vůči terapii.
Nakonec asi největším přínosem článku Dr. Hořejšího je ten citovaný komix, naprosto perfektně vystihující podstatu náboženství (což je ovšem asi "kouzlo nechtěného").

3 komentáře:

  1. Možná tu příště zase bude něco, co má smysl. [;>/
    Polemika s polemikou o věcech, o kterých nic nevíme je ztráta času. Ale když Vás to baví...

    OdpovědětVymazat
  2. Já sem velmi rád za tuto reakci. Při čtení řlánku Dr. Hořejšího jsem totiž skoro přemýšlel, jestli náhodou nejsem taky katolík, i když nepokřtěný :-). Ale vadila mi příliš ta představa že jsem v podstatě pokusná myška v jakési boží laboratoři.

    OdpovědětVymazat
  3. pro zájemce o další studium, kteří už přečetli všechny články "Zeptejte se svého kněze" i článek od Dr.Hořejšího na OSLU:
    http://www.i-ateismus.cz/2013/07/jak-funguje-vira/

    OdpovědětVymazat