úterý 3. listopadu 2015

Po létech listopad

Když jsem byl malé dítko, tak jsem vždy přemýšlel o tom, proč naši obrozenci pojmenovali jako listopad měsíc, v němž jsou stromy už holé, protože listí všecho spadlo během předchozího měsíce.
Teprve v současné době vidíme, že listopad se stává skutečně listopadem, tj. většina stromů do něj vstupuje ještě olistěná a shazuje listí až v jeho průběhu. Pro ekologisty je tento jev "děsivý důkaz lidmi způsobeného globálního oteplování", pro normálně uvažující lidi je to návrat do poměrů v době, kdy naši obrozenci vytvářeli názvy měsíců (tedy první polovina 19. století).






Krůpěje rosy na spadlém dubovém listu


Pokud by došlo k nějakým opravdu významným globálně klimatickým změnám, došlo by k časovému pohybu fenoménu, který známe pod názvem "ledoví muži" či "zmrzlíci". Ano, je to chladná epizoda, která se odehrává většinou kolem 12. - 14. května, která na většině našeho území přináší poslední možnou mrazovou epizodu před nastupujícím létem. Řada plodin původem z tropických či subtropických krajin se vysazuje nebo seje na volnou půdu až "po zmrzlých" (fazole, rajčata, okurky dýně, jakon atd.), kdy už by nemělo hrozit jejich zničení mrazem.
Uvedená epizoda vzniká tím mechanismem, že v předchozím období nástupu jara dojde k uvolnění ledovců na grónském pobřeží a ty jsou proudy zahnány do jižnějších poloh, kde ochlazují vodu (až na mínusové hodnoty, protože se jedná o vodu mořskou). Masy vzduchu, proudící převážně od západu k východu, což je dáno otáčením Země a Coriolisovými silami, se nad ledem a ledovou vodou ochlazují, a protože dosud nedostatečně z předchozího období prohřátá zem nestačí vzduch zahřát, přinášejí plískanice se směsí sněhu a deště a v případě nočního vyjasnění i noční mrazíky.
Pokud by skutečně došlo k nějakému globálnímu oteplení, ledovce by se vlivem vyšší teploty uvolnily od Grónska dříve a celý jev by se v kalendáři posunul k nižšímu datu. Toto se jednoznačně neděje. Loni přišli "zmrzlíci" prakticky na den přesně a letos byli v rámci běžného časového kolísání tohoto jevu. V obou případech také přinesli pozdní mrazy. Letos dokonce byly přízemní mrazy i na začátku června, což je jev, který jsem na zahrádce u naší chalupy pozoroval poprvé za nějakých 30 let, co jsem schopen si něčeho podobného všimnout (na základě spektra vysazovaných plodin). Ukazuje to mj., jak velmi hrubé je odhadování teplot na základě pouhých několika měření v rámci dne, protože dle meteorologů byl letošní červen teplotně nadprůměrný.

Zkrátka a dobře, fenomén "globálního oteplování" a zejména "lidmi způsobeného" je pořád na úrovni neprokazatelné hypotézy, kterou řada naměřených dat i konkrétních fenoménů zpochybňuje. Pořád to vypadá na vystupování ze série chladných epizod a naopak navozování normálního stavu v přírodě, jaký panoval za našich předků.

3 komentáře:

  1. Nemuhu jinak, než souhlasit. Už řadu let vysvětliji lidem ve svém okolí, že jestliže platí pranostiky, tak je počasí v pořádku.

    OdpovědětVymazat
  2. Schválně, kam všude letos přijede Martin na bílém koni.

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že fenomém "globálního oteplování" je příliš složitý, než aby mohl být jednoduše posuzován. Některé hypotézy předvídají, že v důsledku globálního oteplení může rychle dojít k prudkému ochlazení, jiné hypotézy předvídají, a to spíše pozorujeme, náhlé výkyvy teplot, ale i jiných klimatických jevů.

    OdpovědětVymazat